Thor

Uběhl týden. Otec se zotavil z nemoci, ale trval na korunovaci. Vše se uspěchalo kvůli možnému nebezpečí. Mám už jen dva dny na to, abych se rozloučil s rolí prince a přijmul titul krále. Byl jsem z toho poněkud nesvůj. Zato Loki? Ten se na to doslova těšil. Dohlížel osobně na všechny detaily příprav korunovace. Chtěl to mít perfektní, když mají korunovat jeho přítele.

„Zase jsi nepřišel na zkoušku. To ti to musím pořád připomínat?! Takhle se něco pokazí." Loki jen co došel do mého, tedy spíš našeho pokoje, tak začal soptit a házet kolem sebe blesky. Pomalu jsem došel k němu a přivinul si jej do náruče. „Nic se nepokazí. Pro mě ten den není důležitý, to jsi jen ty. Nic pro mě neznamená víc." Políbil jsem ho do vlasů a přesunul ho do křesla tak, aby seděl na mě. „Ty jsi strašný. Velký král řekne o svém národu, že mu na něm nezáleží." Černovlásek se zasmál a obtočil paže kolem mého krku. Přitáhl jsem si ho k sobě co nejblíž a vychutnával si téhle chvilky, kterých bylo od doby příjezdu čím dál míň. Strašně mi chyběly naše odpolední procházky a večerní čtení knih. Chyběly mi chvíle s ním. Jen my dva, a ne dalších padesát lidí a rámus všude kolem. Jako by mi četl myšlenky se natáhnul a políbil mě lehce na rty. „Já vím, že je toho hodně a máme málo času, ale čím dříve se všechno zařídí, tím dřív budeme zase spolu................jen ty a já, už na vždycky." Usmál jsem se nad jeho třpytivýma milujícíma očima. Sálal z nich klid a bezpečí. Miluju ty oči, jejich smaragdovou barvu a zářící plamínky v nich. „Slibuju, že na příští zkoušku přijdu." „To bys teda měl, jinak se vážně naštvu." Loki se zvednul a šel zase někam pryč zachytil jsem ho za ruku a stáhl si ho zpět. „Nikam nejdeš. Pořád seš někde v čudu a vůbec tě nevidím." Začal se hlasitě smát a mrskat sebou. „Tak si jdi na tu toaletu klidně se mnou, ale nech mě alespoň se vymočit." Se smíchem jsem ho nakonec pustil a za vteřinu už Loki zmizel za rohem.

Večer jsem ležel v posteli jen v přítmí malé lampičky a hypnotizoval knihu na nočním stolku. Už zase jsem tady sám a to jen proto, že se Loki snaží zase něco dořešit ohledně korunovace. Začínám ten obřad doslova nenávidět. Pořád je někdy pryč a já se s ním skoro nevidím. Dělá, jako by byl snad korunován on sám, že se tak stará a mě je to přitom jedno. Raději bych jen pět nějakých vět, a zato mnohem víc času se svým přítelem. Chtěl jsem usnout a zaspat špatnou náladu, ale jako na potvoru to prostě nešlo. Převaloval jsem se dobrých patnáct minut, než jsem to vzdal a šel se projít po paláci. Na chodbách byla tma a ticho. Nikde nikdo, jen občasně prošla kolem noční hlídka. Procházel jsem zrovna kolem jednoho z mnoha pokojů, když jsem zevnitř zaslechnul hlasy. Že by přeci jen ještě všichni nespali? Natisknul jsem se na dveře a poslouchal rozhovor dvou hlasů. Jeden byl nízký ženský a druhý naopak celkem vysoký mužský.

Osoba1: Já už dál prostě nemůžu, chápeš? Jak bych mu to mohl tajit?! Je to můj přítel!

Osoba2: Chápu zlato, ale je to nebezpečné. Nemůžeš mu to říct. Dobře víš, že si to otec nepřeje.

Osoba1: Ale takhle se mu něco stane! Nikdy si to neodpustím, jestli přijde k úhoně. Jak bych pak mohl žít sám se sebou? S vědomím, že jsem tomu mohl zabránit.

Osoba2: Jen velcí lidé dokáží snést všechny své špatné rozhodnutí. Odin je rozumný, jistě má důvod, proč to Thorovi tají. Dej tomu ještě chvíli času.

Osoba1: A co jiného můžu dělat?! Stejně mě hlídáte na každém kroku, jako nějakého psa! Ale já si pojistím, aby se mu nic nestalo. Vy oba byste ho nechali umřít, kdyby vás to ochránilo, ale já se nedám. Budu stát při něm, dokud mi bude bít srdce v těle.

Osoba2: Já................nevím, co říct. Dobře víš, že vás oba miluji a nikdy bych ani jednomu z vás smrt nepřála. Sama jsem vás tolikrát chránila vlastním tělem a ty mě budeš osočovat, že vás nechráním? To od tebe není vůbec milé.

Osoba1: .................................................... Vím.........................................omlouvám se.

Osoba2: A pokud jde o vaše bezpečí, vždy při vás budu stát. Jsi nesmírně statečný můj synu. (Šeptem) Dej mi na něj pozor.

Tak asi hádám, že víte kdo jsou oni dva, jež mezi sebou mluví. Budu ráda, pokud si je zkusíte alespoň tipnout. Snad se nová část líbila a budete se těšit na další! Dejte hvězdičku a komentík!

Vaše Tiranis!