Loki

Vedli mě rychle a nekompromisně pořád blíž k paláci. Otáčel jsem se a vyhlížel Thora, ten však nikde nebyl. Copak zůstal na zemi? Nechal by mě tady? Nevěděl jsem. Prošli jsme velkou branou a pak spoustou masivními dveřmi, až jsme došli do velké síně. Na zlatém trůně seděl Odin a tvářil se naštvaněji, než si jej pamatuji. I přesto ale vypadal slabě a sešle. „Nechte jej tady a odejděte." „Ale pane-„ „Řekl jsem jděte!" Všichni strážní se stáhli a nechali velkou místnost prázdnou, jen s námi dvěma. „Kde máš mého syna?" Sklopil jsem zrak. „Nevím. Doufám, že šel za mnou, ale možná zůstal na zemi." „Jak si to představuješ, že nevíš? Víš, kolik sil mi dalo, než jsem konečně Heimdalla zlomil, aby mi prozradil, kde jste?" „Upřímně mě to nezajímá." Odin na trůně byl rozhněvaný, ale zatím se ovládal a vůbec nekřičel. Že by o tom všem přemýšlel? V tu chvíli se rozrazily jedny ze dveří a dovnitř vběhl Thor v celé své božské kráse a magické zbroji. I já byl nyní v Asgardském úboru. „Thore! Kde jsi byl?" „Trochu jsem se zdržel. Nestalo se ti nic?" „Jsem v pořádku." Usmál jsem se na něj a byl rád, že nyní stojí po mém boku. „To by snad stačilo. Jako bratři jste sice uprchli z Asgardu a žili spolu několik měsíců, ale tak přátelský váš vztah nikdy nebyl. Netvrďte mi, že byste se přestali rvát při každé příležitosti." Odin to neví? Otočil jsem se na svého přítele, který mi jen chytil dlaň. „Máš pravdu otče, bratrský vztah mezi námi nikdy nekvetl." „Pak ti tedy bude potěšením odvést svého bratra zpět do jeho cely. Musíš se věnovat svým povinnostem a doufám, že ta dovolená ti stačila na příštích několik tisíc let. Korunovace musí být brzy. Hela se blíží." Stiskl jsem Thorovi ruku a polkl nepříjemná slova, jež jsem chtěl v tu chvíli vykřičet světu. „Netuším kdo je Hela, ale rád příjmu korunu. Pokud jde však o Lokiho, ten zůstane volný. Do cely jej zavírat nebudeš." „Jak se opovažuješ!" Odin zvedl hlas a postavil se ze svého trůnu. Došel ztěžklou chůzí až k nám. „Jsi nemocen." Skoro jsem to zašeptal, ovšem to by nebyl Odin, aby neměl uši všude. „Ano, jsem nemocen. Říká se tomu stáří. Sil mi ubývá a volím si dědice. Teď mě však překvapuje, jak vzpurný můj syn je." Díval se na Thora, i když mluvil se mnou. „Nejsem vzpurný, jen ochranářský. Nemůžeš čekat, že zavřu svého snoubence do žaláře." Jako by se v tu chvíli Odinovi zatmělo před očima. Zaklopýtal dozadu, než jej zradila kolena a on dopadl na tvrdou zem. V mžiku jsem byl u něj a podepřel mu záda. S Thorovou pomocí jsem ho pak znovu dostal na královský trůn. „Tos to nemohl říct nějak zaobaleně? Vždyť z toho dostane infarkt." „Pardon, tak si to příště říkej sám. Já už mám dost toho, jak tě chce pořád strkat někam pod zem do vlhkých kobek." Provinile a vděčně jsem se pousmál, než jsem se znovu začal věnovat Vše otci a kleknul si před ním, abych mu viděl do tváře. „Otče? Jsi v pořádku? Nemám zavolat léčitele?" Zakroutil hlavou a těžce otevřel oči. „Řekni mi, že to není pravda." Smutně jsem se zadíval na stařeckou tvář. „To nemohu. Nebyla by to pravda." Stáhl jsem dlaň z té Odinovy a chystal se odejít, když mě za ni chytil. Otočil jsem se a byl tahem přinucen si znovu přidřepnout. Odinovy oči se upíraly jen na jednu věc- zlatý prsten na mém prsteníčku. Vymanil jsem se ze sevření a druhou rukou si chránil prsten u těla. „To je ale paličatý mezek. Právě přivedl celou zemi do smrtelného nebezpečí." Zmateně jsem se díval na otce, který si dal hlavu do dlaní. Thor už v síni nějakou dobu nebyl, ten by ale možná věděl, o čem je řeč. Jestli je to tak nebezpečné, proč mi to nikdo nikdy neřekl? „C-co se děje?" „Musím si odpočinout. Potřebuji-„ „Chápu. Nevysiluj se otče." Doběhl jsem pro stráže, ať odvedou oce do jeho komnat a sám jsem šel hledat Thora. Nebylo to nijak zvlášť těžké. Seděl ve svém pokoji na posteli a sledoval stěnu před sebou. „Přišel jsi." Neptal se, konstatoval. „Přišel. Musíme si promluvit." Sedl jsem si vedle něj a opřel se o jeho rameno. Objal mě jednou paží a dal mi polibek do vlasů. „Jak to vzal?" „Líp, než bych čekal. Ale.......mluvil o skáze našeho světa. Že prý jsi zasnoubením se se mnou přivedl smrt na Asgard. Co to znamená?" „Netuším. Otec vždy kladl důraz na to, abych si našel ženu, že je to důležité, ale nikdy se nezmínil, proč je to vlastně důležité." „Bojím se, že jde o něco důležitého. Kvůli mně je možná celá země v nebezpečí." „To neříkej Loki. Odin může sám za to, že nám neříká pravdu. Vždy je způsob, jak najít řešení." „Snad máš pravdu."

Tadá! Trochu šílenější a zamotaná kapitola. Doufám, že jste to pochopili. Pokud se líbila, tak budu ráda za komentíky a hvězdičky!

Vaše Tiranis!