Thor

Když mi na to kývl, spadl mi kámen ze srdce. Vážně jsem potřeboval pomoc a on je ač nejméně důvěryhodná, tak ale i nejpříhodnější osoba. Jeho moc je jediná, jež by mi mohla ve zmatené mysli pomoct udělat pořádek. Zavést řád. Asi blázním, když si myslím, že je to dobrý nápad. Kdo by se mi ale divil. Nevím, jak se chovat a co dělat. V poslední době jsem se přestal chovat, tak jak jsem se chovával. Přestal jsem být sám sebou a za to všechno mohl právě Loki. Je jen správné, že by to měl dát zpět do pořádku. Uklidní mě a já si ho potom vystrnadím z hlavy. Nemůžu na něj pořád myslet. Je to zvrácené a navíc je to Loki. Celou dobu mě podváděl a tahal za nos. Obalamutil mě a zmanipuloval. Je to jen intrikář.

„Thore? Jsi v pořádku?" Loki se na mě díval svým nic neříkajícím výrazem, ale v očích šla zahlédnou snad i starost? „Jistě. Neměl bych být?" „Já nevím. Už patnáct minut stojíme na místě a ty koukáš do prázdna." „Jen jsem se zamyslel. Pojď raději dovnitř." Vykročil jsem k domku a snažil se vrátit se zpět do reality. Co to pořád vyvádím?!

---

„Tak tedy můžeme začít?" Loki seděl naproti mně na trávníku a pozoroval mě. „Asi ano. Co mám dělat?" „No, pro začátek zkusíme lidké praktiky uklidnění, samo sebou že s trochou magické pomoci. Stačí, když si pohodlně sedneš, uvolníš celé tělo a zavřeš oči. Mysli na něco hezkého a pročisti hlavu. Pomohu ti." Loki zněl přesvědčivě a stále měl přeci pouta, tak co by se mohlo stát? Zavřel jsem oči a uvolnil se. V mysli jsem si vybavil, když jsem poprvé zvedl Mjolnir. Byl to jeden z mých nejlepších dní v životě. „Tak a teď si úplně vyprázdni hlavu." Co? Jak to mám asi udělat? Pokusil jsem se o to ale bez úspěchu. „Moc myslíš. Nech všechno odplout a důvěřuj mi." Odplout? Snažil jsem se vypustit vše z hlavy, ale dosáhl jsem jen toho, že se mi chtělo spát. Otevřel jsem oči a protřel si tvář. „Nejde to. Stále musím myslet jen na všechny ty problémy, jimiž mě otec pověřil." Loki se díval kamsi do dálky. Chvíli byl potichu a pak se na mě najednou otočil. „Tak zkusíme něco jiného. Slyšel jsi někdy o meditaci?"

Další dvě hodiny v háji a mě se nic nedařilo. Ať to byla ta bláznivina s uvolněním, meditace, čaje, vonné serepetičky nebo to, o co se pokoušel teď. „Bráníš mi dostat se ti do hlavy, tak jak to mám prosím tě pomoct?" „Nebudeš mi lézt do hlavy! To je osobní." „A co bych tam asi tak našel mi nepovíš? Máš snad nějaké extra tajemství, co mi nemůžeš říct?!" „A co když jo? Nenechám tě se mi hrabat v hlavě! Na to ti-„ „Na to mi co Thore?! Nevěříš?! A vždycky to tak nebylo, že?!" „To ty za to můžeš!! Sám sis to způsobil! Využil jsi mě!" „Využil tě?! Ty ses snad zbláznil!!! JÁ BYL POD VLIVEM TOHO DEBILNÍHO ŠUTHU!!!! Nemůžu za to, co jsem dělal!!" „Lžeš!! JSI JENOM LHÁŘ! VŽDYCKY JSI MI CHTĚL UBLÍŽIT A TEĎ SE TI TO ALESPOŇ POVEDLO! Zničil jsi mě!!!" „To ty mě taky! Netušíš, jak jsem se cítil! Odhodil jsi mě jako staré ponožky! Já ti dal všechno!" „Všechno?! Zbláznil ses?! Co ji mi asi tak dal?! JENOM DALŠÍ POTÍŽE A NELIBOST U OTCE!!!! Nenávidím tě!"

Ach bože, co jsem to udělal? Hned co jsem to dořekl, nebo spíš dokřičel, se Loki zvedl a odběhl někam pryč! Sakra! Já to tak přece nemyslel. Do prdele! Do prdele! Do prdele!

Tak jo, fakt jde tenhle příběh do sraček, ale přísahám, že ty další kapitoly už budou lepší. Vážně!

Vaše Tiranis!