22. Zřím jej
Thor
Ruce, které ještě před malou chvílí svíraly pevně tělo svého bratra, mi najednou prošly vzduchem. Jako by se rozplynul do nicoty. „Loki? Loki kde jsi?" Začalo mi být špatně, taková nepříjemná ledová ruka mi sevřela orgány. Začal jsem se zběsile rozhlížet okolo sebe. „Loki!" Nikdo se neozval. Byl jsem tady sám. Prostě zmizel, vypařil se, jako pára nad hrncem. Schoulil jsem se do klubíčka pod strom. Srdce se mi nepříjemně svíralo. Nikdy jsem ještě nezažil tak zvláštní pocit. Zavřel jsem oči a představoval si, že tady se mnou stále sedí můj malý bráška. Krásné dlouhé uhlově černé vlasy jako havraní peří kolem bělostné pokožky, to vše jen podtrhávalo barevnost jeho čirých smaragdových očí. Září do světa svou neuvěřitelnou pronikavostí a leskem. Celý můj bratr je dokonalý. Vzhledem i chováním je naprosto unikátní. Dnes se choval tak strašně uvolněně a ukazoval mi část své duše, kterou už roky držel pod maskou. Tak strašnou dobu jsem toužil po tom vidět ho takto v mé blízkosti, snažil jsem se, ale nic. A z čista jasna se rozhodne zcela dobrovolně? Jak zvláštní, nevyznám se v něm, ale ani nechci. Stačí mi, že jsem v jeho blízkosti a že se se mnou baví. Jeho smích mě hřeje u srdce a zapuzuje špatné vzpomínky pryč z mysli.
„Thore! Kde jsi synu Odinův!" Lesem se rozléhaly hlasy mých přátel. Nejspíš je trochu poděsilo, že jsem odběhl od společné zábavy v krčmě. „Thore!" Přinutil jsem se k tomu vstát a rozejít se jejich směrem. „Nač ten rozruch přátelé?" Sif se mi pověsila kolem krku a odmítala mě pustit. „Vidíš. Já ti říkal, že si jen potřeboval pročistit hlavu. Nemusela jsi hned vzburcovat půlku Asgardu." Volstagg se zvesela pochechtával, až se musel přidržet za břicho. „Přátelé, rád vás opět vidím." Vydali jsme se zpět k paláci a diskutovali o vojenských taženích. Mí přátelé chtěli jít vybít poslední zbytky Jotunů, ale já jsem byl přesvědčen, že už žádný, až na jednoho, nežije. „A co tak zeptat se Heimdalla, ten přeci vidí každého." „Dobrý nápad, já se jej zajdu optat. Vy můžete zatím vyrazit do paláce a ujistit je, že jsem v pořádku. Jestli totiž Sif vskutku začala vyšilovat, pak se to neobešlo bez strážných a poplachu." Kývli mi a Hogun pomohl Fandralovi odtáhnout nesouhlasnou Sif pryč.
Jen co jsem dorazil k znovu se stavějícímu bifrostu, zavadil jsem pohledem o nehybného Heimdalla, který se díval dolů do propasti. „Dnešní den je opravdu překvapující, není liž pravda?" „Je dost zvláštní, ale netuším jak pro tebe." Heimdall se dramaticky odmlčel, než se mi podíval zpříma do očí a zkrabatil čelo v podmračení. Jeho zlaté oči jako přetékající zlato se do mě zabodávaly a pražily. „Mým očím jen těžko co unikne. Mohl bys proto pochopit, jak zvláštní bylo zřít tvého bratra ve tvé přítomnosti, když má být mrtev v galaktických prázdnotách. Pověz mi Thore, vážně sis myslel, že toto přehlédnu?" Zarazil jsem se. Měl pravdu, tohle by jen těžko přehlédl. Sakra, co mu teď mám říct?! „O tom jsem vlastně neuvažoval." „Pak tedy chápeš, že jsem povinen toto nahlásit králi." Zadržel jsem muže s tmavou pletí tak, aby nedokázal projít. Naléhavě jsem ho chytil za předloktí. „Prosím příteli, neříkej to mému otci. Nevěřil mi, že je Loki naživu a vlastně jsem i rád. Čekal by jej trest a možná i smrt. Buď milostivý a nehlas mu jeho žití." „Jsem zavázán přísahou." „Heimdalle, strážce bifrostu a magického meče, snažně tě prosím, abys to nikomu nevyzrazoval." Zlaté oči mě pozorovaly a kladly na mě tak tíživou vlnu. Viděl jsem, jak se pere sám se sebou a doufal ve vítězství mé strany. „Ach, co mám s tebou dělat. Ale všechna zodpovědnost je na tvých bedrech. Poneseš za svého bratra plné riziko a přijmeš odpovědnost za jeho činy." „Cokoli příteli." Kývl a já jej šťasten objal. Jen decentně, krátce, tak, aby to nijak nepřesahovalo slušné mravy, přesto však dosti silně na to, aby vycítil můj vděk. „Děkuji." „Teď již jdi, ať tě neshání tvá družina. Ohledně Jotumů, tam znáš odpověď sám." Kývl jsem a rychle se odebral zpět k hradu. Díky Odinovi, že se Heimdall slitoval nad mou utrápenou duší.
Tak jo, tahle kapitola je trochu nudná, ale lepší jsem holt nedokázala vyplodit. Doufám, že i tak se vám líbila a budete se i nadále těšit na pokračování! Pište komenty a dávejte hvězdičky!
Vaše Tiranis!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro