Loki

Postoupil týden a já si tady vydobyl nějaké malé postavení. S Thanosem jsem se domluvil a vyjednal si podmínky, které by mi vyhovovaly. Samo sebou, že lstí a formulacemi vět tak, jak se mi hodily. Nakonec mi vlastně odkýval to, co jsem po něm chtěl. Za ten týden jsem byl většinu času na můstku a poslouchal rozhovory. Dozvěděl jsem se tak spoustu informací a celkově věcí, co by se mi mohly do budoucna hodit. „Laufeysone, volá vás velitel." Jedna z těch odporných potvor, kterým se říká chitauri, jak jsem se dozvěděl, na mě promluvila a pokynula mi do nějaké další místnosti. Za dobu co tady jsem, už jsem prozkoumal většinu lodi, ovšem tady jsem ještě nebyl. Vstoupil jsem do místnosti a nechal za sebou zaklapnout těžké dveře. „Loki, dostal jsi mou zprávu." Nebyla to ani tak otázka, jako spíš jen konstatování zjevného faktu. „Jistě. K čemu jsi mě povolal?" Smekl jsem malou skoro neznatelnou poklonu, jen aby se neřeklo, a přistoupil k obru u velkého okna kosmického plavidla. „K tomuto." Do rukou mi vložil malý kamínek. Nechápal jsem moc, k čemu slouží, ale vypadal úchvatně. „To je jeden ze šesti kamenů nekonečna. Jsou to nejsilnější galaktické síly." Hypnotizoval jsem zářící žlutý kámen a nemohl se nabažit jeho nepopsatelné krásy. Moc z něj přímo sršela. „A co s ním mám co dělat já?" „Jen se na něj dívej. Až přijde čas útoku na Zemi, pak ti jej propůjčím." Nevěřícně jsem otevřel pusu. „Cože prosím?" Jen kývl a přebral si kámen zase zpět k sobě. „Jednou jej budeš mít ve své holi. Ale pokud o něj přijdeš, nic tě přede mnou neochrání." Kývl jsem na souhlas a dál sledoval ten kamínek, dokud se mi neschoval ve zlacené krabici. „Připomíná mi domov. Ta zlatavá barva a moc, dočista jako Asgard." „Ano, to je dost možné. Jistě ti domov chybí. Rodina, nebo přátelé." Znovu jsem pokýval hlavou a uctivě opustil místnost. Vydal jsem se rovnou do své malé kajuty a nechal ji uzamknout. Myslel jsem na domov a na to, jak mě tam asi musí všichni nenávidět. Odin mi zničil život, matku jsem oklamal a zranil a Thora? Mého drahého bratříčka, kterého ani nedokážu nechat zabít? Proč vlastně? To mi na něm tolik záleží? Vzpomínal jsem na něj, až jsem se dostal k tomu okamžiku, kdy jsem se pustil dlouhé hole. Tenkrát jsem mohl zřetelně vidět jeho žalem zkřivenou tvář. Že bych mu chyběl? Z přemýšlení mě vytrhl tác, který mi podstrčili otvorem ve dveřích. Večeře byla tady. Jako vždy jen voda a něco málo k snědku, žádný luxus, ale dalo se to snést. Náhle mě napadl jeden vskutku dobrý plán. Očaroval jsem blízký svitek a na pergamen napsal krátký vzkaz. Pak už jsem jen nechal kuličku zmizet a vyčkával, zda se mi vrátí zpět.

Po večeři už uběhly dvě hodiny a papír se nevracel, což znamenalo, že jej Thor obdržel a našel tajný vzkaz. Kéž mu dojde, že mi jej může poslat zpět. Prosím, jen aby mu to došlo. Ulehl jsem do peřin na tvrdou matraci a zavřel oči. Představoval jsem si svého bratříčka, jak sedí při východu slunce na Asgadrské matičce zemi u malého jezírka v rozlehlých královských zahradách a pozoruje ten zlatý kotouč, jež se dere na oblohu. Dlouhá zlatá kštice mu padá do obličeje a mírný větřík mu ty vlasy čechrá a rozfoukává do všech stran. Pronikavě modré pomněnkové oči jsou zality slzami smutku a dokonalé tělo opásané koženou a kovovou zbrojí se krčí pod tíhou myšlenek. Můj drahý bratr nikdy moc nepřemýšlel, ale ve chvílích jako je tahle se občas zadíval do dáli a opravdu hluboce konverzoval. Byl ve skrytu duše velice moudrý a vyrovnaný muž. Dokonalý zevnitř i navenek. Ty perfektní paže, na kterých jde vidět každý nepatrný sval. A hruď vypracovaná k dokonalosti Adonise.........tak počkat. Na co to zase myslím?! Já jsem se snad úplně zbláznil, nebo co?! Už začínám magořit, měl bych se léčit.

Tak a po neskonale dlouhé době jsem tady zase s novou kapitolou. Omlouvám se, že to nešlo dřív, ale dokončovala jsem dva další příběhy. Teď už jsem zaměstnána jen dvěmi, tak to snad půjde dobře a budu zase vydávat častěji. Budu ráda za ohlasy a ještě jednou se vám všem moc omlouvám.

Jinak jsem zveřejnila další krátký příběk. Je to jen One-shotka, ale poměrně dlouhá- 10 000 slov. Pokud vás zajímají X-mani a pár Eric a Charles, pak pro vás mám dobrou zprávu! Cherick je na mojem profilu teprve od včerejška, ale doufám, že i tak si své oblíbence najde. Do budoucna plánuju ještě pár dalších příběhů, ale prozatím je to všechno. Nezapomeňte se podívat na mou tvorbu a naschle u dalšího dílu!

Vaše Tihanis!