„Všechno nejlepší!"

„Auu, neskač mi po břiše."

„Neřvěte... spím."

„Notak, bráško, rozbal si dárek."

„Ukaž... To je nádherné, princezno."

Byla jsem tak šťastná.

„Líbí se ti to?"

Dala jsem si s tím hodně práce.

„Moc."

I Marcus se zajímal.

„Ukaž to... to je pěkné."

Pochválil to.

„Nelži."

V očích se mu zaleskly slzy.

„Ne je to vážně krásné."

„Jo?"

„Jsi snad hluchá?"

„Ne."

Dala jsem ti fotografii. Byla jsem na ní já, ty a Marcus.
Vypadali jsme tam jako rodina. Šťastná rodina.