Chapter 4
Seděli jsme spolu na chodbě v nemocnici. Chris na mě koukal jako na nejhorší matku na Světě.
,,Můžeš toho nechat?" ,,Čeho?" Prskne podrážděně. ,,Kokàš na mě,jako na nejhorší matku.na Světě!" ,,To není pravda." ,,Ale myslíš si to." ,,Nemyslím." ,,Ale jo.Myslíš." ,,Kurva neříkej mi co si mám myslet!" ,,A proč ne!" ,,Protože...kurva!" Bouchl do zdi,až se sesypala omítka.
,,Chci ho vidát.A pokud mi to nebudeš dovolovat tak-" ,,Já ti nic zakazovat nebudu.Pokud bude chtít on...Nebudu vám bránit." ,,Ale já nechci jenom jeho.Já chci i tebe." ,,To asi není dobrý nápad." ,,Proč ne?Koukni se mi do očí,a řekni mi,že mě nemiluješ"
,,Dej mi pokoj." ,,Proč?" ,,Protože!" ,,Takže mě nemilujes?" ,,Pane Bože miluju!Spokojenej?!"
,,Jo.Docela jo!" ,,A co s tim jako hodláš teď udělat?!" ,,Neprovokuj mě!"
,,Nevyhrožuj mi!"
,,Vezmi si mě."
Bum.Přišlo to jako čistá rána z nebe.Prostě uprostřed hádky mě požádá o ruku?
,,Cože?" ,,Vezmi si mě." ,,Počkej-"
,,Tak kurva vezmeš si mě?"
,,Ale já-"
,,Ptám se naposledy!Vezmeš si mě?"
,,Jo."
,,Jo?"
,,Jo."
,,Jako vážně jo?"
,,Jo."
A najednou byl u mě.A tiskl svoje rty na mé.Tohle mi strašně chybělo.
,,Mamí!Hele!Já mám sádru!" Odtrhnu se od něj. ,,Mamí!Ploč tě tátínek pusinkuje?" ,,No....Protože ehm.."
,,Protože se mámě rádi."
,,A mě máte taky rádi?"
,,Jasně,že jo.A slibují že ti ukážu všechny triky,který má spravnej chlap umět." ,,A naucis mě boxovat?" ,,Boxovat?"
,,Zdědil po tobě potřebu někoho mlátit." ,,V tom případě té naučím boxovat.A třeba tě vemu i na zápas."
,,A půjde maminka s námi?" ,,Když bude chtít."
,,Ani nápad.Stačí když teď budu mít na krku dva boxery.Ještě se dívat jak se mlátit v ringu."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro