Chapter 3
No.A co teď?
,,Lucky to..." ,,Tak je to můj táta?"
Ačkoliv nechci,kývnu. ,,Lucky,tohle je tvůj táta.Chrisi,tohle je tvůj syn,Lucky." Trapné ticho,které nastalo,přerušil jeho pláč.
,,Ploč si mi to nežekla?!" Začal se vztekat.A jak bylo u něj zvykem,mlátil okolo sebe rukama.
Až nakonec udeřil pěstí do zdi.A to bylo něco,co neměl.
,,Auauau...Mamí to bolí!!!Mamí."
,,To bude dobrý..Ukaž." Jako bych věděla co s tím má! ,,Ukaž mi to." Chris natáhl ruku.Mám nemám. Vždyť je to jeho táta ne?
,,Musí do nemocnice.Tohle bude zlomený." Vzal ho do náruče a nesl směr dveře. ,,Tak jdeš?!" Rychle popadnu kabelku a vyrazím za nimi.
Neschopná probrat,Co vše se tu dneska stalo.
,,Pořád nechápu jak si mi ho mohla zatajit!Ještě se přestěhuješ do Londýna!" Bouch do volantu,a ozvalo se hlasité zatroubení. ,,Můžeš mi to klidně vyčítat do konce života,ale udělala jsem to pro jeho dobro!" ,,Pro jeho dobro? Vzala si mu pro jeho dobro tátu!"
,,Vždycky si přede mě stačil tvůj nelegální koníček." ,,Nebyl to koníček.Byla to práce." ,,A jak ti ta práce jde?" ,,Představ si,že tak dobře,že už jí nemusím dělat nelegálně.
Boxuju pro jeden klub.LEGÁLNĚ"
To slovo nemusel zdůrazňovat až tak moc.
,,Co ty?Edward říkal,že pracuješ v knihovně." ,,Jo.Teď je to mnohem lepší.Lucky může chodit do školky,a já ho tak nemusím tahat do práce."
,,Mám na něj právo." ,,Můžeme to nějak domluvit s právníkem aby-" ,,Nechci nic domlouvat!Je to můj syn!A ty si kurva pořád MOJE."
Hňahňahňa.V noci mě navštívil jednorožec 😄 a řekl ať dneska něco napíšu.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro