Chapter 23
Dlouho jsem váhala jestli to opravdu udělat.Bez dovolení opustit,tajně dům.
Naši mě zabijí.
,,No tak,lásko.Pojď,já tě přece chytim."
Chrisi.Jestli mě nechytíš.A já spadnout na zem tak...
Překvapivě mě chytil. ,,Vidíš.Není to tak hrozný.Budeš takhle utíkat oknem často."Dá mi pusu na tvář.
Je to týden od okamžiku,kdy jsem řekla,že chci být jeho.A od té doby jsem takhle v noci utekla asi třikrát. Jsem strašné dítě.
,,Kam jdeme?" Zeptám se ho cestou k jeho autu.
,,Na večeři." Proto jsem si měla vzít šaty.
,,Takže,jak se ti líbí život rebelky?" ,,Rebelky?Jakože,dělám špatné věci?" Vyjeknu vyděšeně. ,,Holka.Utíkáš oknem za svym klukem,o kterym nemaj tvoji rodiče šajna.Místo toho abys chodila na náhradní hodiny,chodíš se mnou..."
Má pravdu.Sem strašná.Vždyť já porušuji pravidla......
,,Ten tvůj výraz je úžasnej ale mohla by ses spíš usmát." Tobě se to řekne.On porušuje pravidla stále. Já nikdy nic takového neudělala.Vlastně ani nevím,proč to dělám teď?A nebo možná trochu jo.
,,Vystupujeme." Zastavil před,musím říct luxusní restaurací. ,,Chrisi,ale tady je to vážně strašně drahé." ,,Kdybych na to neměl,tak tě sem neberu." Byla jsem tu párkrát s rodiči. A o luxus tu nouze není.
,,Dobrý den.Máte rezervaci?" ,,Jistě.Christian-" ,,Ou.Pane Christiane.Jistě pojďte.Náš šéfkuchař vám vykazuje,že se za vámi zastaví,a osobně vám donese objednané jídlo."
Chris pouze kývl na souhlas. Nepřestává mě překvapovat.
,,Co si dáš?A na cenu,prosím nekoukej." Nemám koukat na cenu.Jedno jídlo je dražší než všechny knihy,jež mám v knihovně.
,,Tak třeba...Co toho lososa?" ,,S limetkou?" Kývnu a odložím jídelní lístek.
Takhle restaurace je známá svým velkolepím interiérem. Stropy a zdi jsou ověšené malými žárovkami,jež se dávají na stromeček o Vánocích. Vše je tu sladěné do bílé a černé barvy.
,,Ty šaty ti vážně sluší." Podívám se na černé šaty nad kolena,S krátkým rukávem. ,,Děkuji.Ty taky nevypadáš v tom obleku špatně."
,,Vaše jídlo holátka." Na pohled milý pán s knírkem a bílou čepici,před nás postaví jídlo. ,,Christiane.Chlape,ani nevíš jak dlouho sem čekal na okamžik,až si sem jednou vezmeš svojí dívku..." ,,Strýčku,nech toho prosím." Strýčku?Něco mi uniká?
,,Ale kdeže.Tohle všechno bude jednou tvoje.Mimochodem,už si své dívce uvařil svou specialitu?" On umí vařit?"
,,Ty umíš vařit?" ,,Vařit?Ne...On vytváří hotové jídlo pro Bohy!"
,,Nechte si chutnal holátka.Ještě se stavím!" ,,To snad radši ne,strýčku.."
Asi si někdo všiml nové knihy o,které jsem mluvila.Kdyžtak je na profilu. ANO sem takový magor,že sotva stíhán tuhle a píšu další.
Ovšem na má vteřinová rozhodnutí,si časem zvyknete 😂😄😘😍
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro