Probudilo mě pálení v krku a opětovné sucho v ústech. Zjištěn,í že jsem v pokoji, mě poněkud šokovalo.
Na nočním stolku stála sklenička s vodou. Slabé ruce mě zradily a sklenice mi vyklouzla. Hlasitou ránu jsem doprovodila sprostým zakletím a do méh pokoje vletěl Edward. ,,Promiň, spadla mi sklenička." Tiše jsem vzlykla.  ,,Nebreč, je to jen sklenička. Přinesu ti jinou, nepořezala jsi se?" Jen kroutím hlavou.
Uklidil po mě střepy.
,,Pořád máš horečku." Řekne po tom, co mi změří teplotu. ,,Není mi moc dobře." ,,No nepovídej. Měl sem hroznej strach, když si bezvládně ležela Chrisovi v náruči. Byla jsi celá bledá." Musím mu poděkovat. Rozhodně jo.
,,Nemáš hlad?" Spíš pocit, že za chvíli vyzvrátím snídani. Jen pokroutím hlavou.  ,,Kdyby jsi něco potřebovala, volej. Ano?" Je to můj velký starostlivý bráška.  ,,Dobře."
Necítila jsem se nemocná,pouze mi bylo špatně. Až se máma dozví o dnešním incidentu s paní Morilon, tak  to bude neskutečný průšvih.

Po tom, co jsem usla, mě probudilo něčí mumlání. ,,Ona je vážně hrozně ňuňavá, když spí." Ten hlas, jako by znám. Zařadím ho až poté, co oči pořádně otevřu. Zjistím, že mi na posteli sedí Niall a Mike. Tiše vykřiknu. 
,,Co tady proboha děláte?" Vyjeknu.
,,No, Ed šel do lékárny. "Usmál se Niall.
,,A nám řekl, že tě máme hlídat."Doplnil ho Mike.  ,,A proto jste přišli do mého pokoje?" Jen souhlasně kývnou.
,,Už se cítíš líp?" ,,Jo. Díky, Miku." ,,A nechceš se jít s námi dívat na film?"  ,,Ne, děkuji Nialle. To není slušné. Určitě máte nějaké plány s Edwardem." ,,Slušné? Edward?" Zmatený zrzek.  ,,Si ty vůbec jeho sestra? Vždyť on je nevychovanej idiot a nikdy mu nikdo neřekl Edward."
,,Já mu tak říkám. A ano, jsem jeho sestra. Jsme si velmi podobní." Mile a vlídně se usmívám.  ,,Takhle slušně mluvíš pořád?" Niallova otázka byla drzá. ,,Já tak mluvím normálně. Jinak to asi ani neumím."
„Proč?" Otočím se pro změnu na Mika. ,,Máma říká, že pokud chci být skvělá advokátka, tak musím správně mluvit- " ,,Ty chceš bejt právník?" ,,Ne." ,,Proč teda-" ,,Rodiče chtějí, abych byla buď advokátka nebo lékařka."
Na další otázku, se nestihli zeptat. Přerušilo nás bouchnutí vchodových dveří.
Následně byla slyšet nadávka a dupání po schodech. Dveře od pokoje se rozrazily a dovnitř vletěl Edward, který byl rudý v obličeji a čelist měl pevně stisklou k sobě.  ,,Okamžitě od ní odstupte!!!!" Oba se co nejrychleji zvedli.  ,,Ještě tři kroky do zadu!"
Šel z něj strach.
,,My jsme si jenom povídali. Fakt!" Snažil se ho uklidnit Mike. ,,Opravdu jsme si pouze povídali, Edwarde. Nemusíš mít strach." ,,Je ti líp?" ,,Jo. Dekuji."
,,No a nechceš se jít s námi dívat na film?" ,,Sme se ptali, víš co řekla?! Prej by to bylo neslušný a určitě máme nějaký plány."
,,Ségra." ,,Ano?" ,,Zvedej se. Jdeme koukat na film."

Dnes už poslední. Zítra se pokusím napsat další. Doufám, že se vám líbí i tato kniha. 😊