Nevěděla jsem co mu na to říct. Celá nesvá z jeho polibků, jež mi daruje na krk, není má pusa schopna jakého kolo slova.Z úst mi unikne tichý vzdech.Všude po těle ucítím opravdu zvláštní teplo a zaplaví mě pocit jaký ještě nikdy.
Sama od sebe mu dám ruku za krk.A druhou zapletu do jeho vlasů.
Co to se mnou je?
Z toho všecho mě myslím že zachrání zvonění jeho telefonu. ,,To snad kurva není možný?!" Hovor příjme.  ,,Co chceš?!" ,,Jako teď? Mělo to bejt snad zejtra ne!" ,,Fajn.Ale zejtra už něco mám, tak se mnou nepočítejte." Dívá se mi při tom do očí.
,,Musím jít kotě."Naposledy políbí má ústa, a už mizí v okně.
Jsem zmatená..................

,,Dobré ségra." Usměje se na mě od plotny Edward.  ,,Dobré ráno."Jeho nevinný úsměv mi připadal podezřelý. ,,Děje se něco?" ,,No... Víš, máme takovej  výlet na delší dobu." ,,Aha. A to jedete všichni?" ,,Ne. Jedou pouze ti co hrajou basket a fotbal." ,,Dobrá. Na jak dlouho odjedeš?" ,,Dva týdny." Smutně se na něj podívám. ,,Ou. Aha." ,,Xis. Víš, že kdybych nemusel,nejedu."Pohladí mě po paži. ,,To je v pořádku. Odjíždíš už dnes že?" ,,Jak to víš?" ,,Všimla jsem si tašky, a navíc nikdy neděláš snídani."
Obejme mě. ,,Si skvělá víš to?" ,,Nejsem.A měl bys už jít,nebo příjdeš pozdě."

Zbyla jsem si sama.V obrovském domě.Který teď zel prázdnotou a tichem.Ani ta hospodyně tady není.Matka jí před třemi měsíci vyhodila.Ani nevím proč.Margaret byla milá a opravdu krásná dáma.O pár let mladší než máma.
Což mě přivádí k tomu že dnes večer přijedou.A tady není nic hotového.
Takže do práce.

Domem se rozlehl zvonek.Vždyť je teprve půl dvanácté.A rodiče mají klíče.
Po otevření dveří,se na mě usmíval a osoba kterou jsem se snažila spíše dostat z hlavy. ,,Co tady děláš?Může tě někdo vidět!"Začnu se rozhlížet.Jestli se dozví rodiče,že tady někdo byl...
,,Jedeme na oběd." ,,Nemáš být taky náhodou na tom výletě?" ,,Nechtělo se mi.Tak pojď už." ,,Chrisi to opravdu nejde,večer přijedou rodiče a -"  ,,Do večera si doma pro boha!"Zatáhme mě za ruku a zabouchne za mnou dveře.Táhme mě k jeho autu,do kterého jsem následně vhozena.
,,Tohle je únos!" ,,Drž svá svůdná ústa a dej si pás!" Co mě trochu zarazilo byl roztržený ret a odřené klouby. ,,Co se ti stalo?" ,,Ehm...Včera jsem se porval."
Paní.A pak že já,málo mluvím.

,,Kde to jsme?" ,,Nikdy si nebyla na pouti?" Jen zakroutím hlavou.Když jsem byla malá,vždycky jsem se chtěla podívat na pouť.Jenže matce připadají takové akce příliš podprůměrné.
,,No.Tak to se ti tu bude líbit." Bez jaké koli otázky spojí naše ruce.