Ráno, když zasvítily první sluneční paprsky, Gar Rhyse probudil.
"Vstávat, jede se na výlet."
"Cóóóó?" zívl.
"Jedeš na výpravu. Průzkum či co. Zvedej se. Tohle si máš vzít na sebe." hodil mu jakýsi balík. Pak se otočil a už už chtěl proskočit poklopem dolů, když si ještě vzpomněl:
"Jo a abych nezapomněl... Jedete na koních..."
Rhys, který se už zvedal, se zaúpěním a hlasitým Žuch! dopadl zpět na podlahu. Ach jo... Proč jen se musí vždycky všechno pokazit?
Rozbalil balík. Uvnitř našel černé kožené kalhoty, černou košili, černou vestu, černé vysoké kožené boty, černý zimní kabát z krtčích kůží (nebo něčeho takového, nebyl si jistý) a lehký maskovečí plášť. Od doby, kdy přečetl Hraničářova učně od Jona Flanagana, si přál mít takový. Škoda jen, že k tomu nepřidali zbraně. S lukem byl celkem dobrý. Oblékl se do černého, plášť a kabát chtěl zabalit znovu do balíku, ale něco ještě vypadlo z kapsy kabátu. Balíček kruhového tvaru, asi pět centimetů v průměru, tvrdý a těžký. Roztrhl papír a zevnitř se vykutálelo stříbrné kolečko s takovým vzorem, jako amulet té příšery ve škole. Jak dávno mu to připadalo!
Odesílatel ke kolečku připsal dopis převázaný řemínkem, na řemínek si Rhys kolečko hned přivázal a  pověsil kolem krku. Teprve pak se dal do čtení dopisu:
"Milý Rhysi,
toto je síťový amulet. Nos ho stále u sebe, kdyby ses někdy ocitl sám, pomůže ti najít ostatní, pokud ho budou mít u sebe. Má to ale jeden háček. Bylo jich ukováno pouze deset. Tento patřil vašemu mrtvému příteli. V sedlové brašně najdeš totožný balíček, ten musíš předat desátému, pokud ho cestou objevíte. Měj ale prosím stále na paměti, že ten amulet, který ti již bezpochyby visí na krku, patří stále mrtvému chlapci. Nikdy na to nezapomeň a bude ti sloužit. Zapomeneš-li, fungovat přestane.
Na světě jsou jen čtyři druhy amuletů. Červený, modrý, stříbrný a černý. Červený propojuje náš svět s vaším. Modrý přenáší z místa na místo v našem světě, stříbrný máš na krku a černý dává možnost vrátit se z říše mrtvých, ale každý je jen na jedno použití a není snadné ho vyrobit, práce trvá několik let a je nesmírně složitá. Možná už někdo z vás má některý amulet, ale jakýkoli popis jeho použití je špatný, pokud nesouhlasí s tímto.
Všichni tví přátelé dostali podobný dopis, takže všichni vědí, co amulety dělají.
Hodně štěstí
Kalear"
Rhys dočetl, pak dopis schoval do kapsy kabátu a vyrazil. Gar mu ještě vyřídil vzkaz, že koně čekají u altánu, ale Rhys stejně nevěděl, kde to je.
"V pořádku, Meen tě tam dovede."
Rychle se rozloučili a Rhys vyšel ven. Meen pochvalně zahvízdala.
"Docela ti to sekne... Takže, k altánu?"
Kývl.
"Tak nasedej, není čas."
Pokynula mu, aby si sedl za ní na koně. Nahorů ho musela vytáhnout. Ale hned skoro sklouzl dolů. Zachytila ho v poslední chvíli. Zasmála se.
"Musíš se mě držet! Chyť mě kolem pasu, pak nespadneš."
Udělal co mu řekla. Přimáčl se k ní, jak nejblíž to šlo, jen aby nespadl. Znovu se zasmála.
"Ještě, že jedu s vámi..."
"Cože?"
"Sesedni z uší. Jedu s vámi, kvůli koním, rozumíš?"
Rozumněl. Nebo nerozumněl?
"Každopádně, jestli se budeš ke mně takhle tulit, až přijedem k altánu, budou se ti ostatní smát..."
Zasmáli se oba, pak Meen pobídla koně a vyrazili tak rychle, že Rhys zase skoro spadl.
Když dorazili na místo setkání, nikdo se nesmál. Nikdo si Rhyse nevšiml.
Owen si právě upevňoval na záda černý batoh, ve kterém byl usazen ten trpaslík, asi se jmenoval Mu nebo tak nějak. Emily brečela, už zase. Stephanie se bavila s dvěma Barbieelfkami a přelakovávala si nehty na černo. Všichni z jeho světa měli na sobě to stejné, co on. Ale také měli všichni zbraně.
Za altánem stálo dvacet černých koní s černými dekami přes hřbet a černými vaky na sobě (něco na způsob sedlových brašen, ale bez sedla, elfové přece sedla neznají). Na každé brašně byla stříbrně vyšité jméno majitele. Meen už je přiváděla a rozdělovala. Strašně jí to slušelo v tmavě zeleném obleku, stejném jako měli všichni ostatní elfové. K Rhysovi dovedla povědomého koně.
"Walter?!"
"Walter."
Pak ale odešla pro další. Chloe si ale prosadila tu bestii s ptakopyskovskou hlavou. Meen jí tedy převázala brašny a deku.
Pak už bylo vše hotovo. Meen zavelela: "Nasedat!" a vyrazili. I Rhys se na svém koni udržel. Ještě mrkl do sedlové brašny. Našel tam dlouhý černý luk a toulec plný šípů. Na černém toulci se stříbřitě leskl znak podkovy. A on měl jasno o dárci. Nebo spíš dárkyni?