Světla zhasla a ze stínu vystoupil černooký odstřelovač.
"Cos to řekla, ty hloupá? Že mám být jeden z vás?! Pche, já jsem víc než vy. Jsem absolutním pánem všeho! Života a smrti, síly a strachu! Vy mi nesaháte ani pod kotníky! Jste mrňáví a hloupí!"
"Takže to všechno ty!" Owen už rudnul vzteky.
"Všechno? No, uznávám, že jsem toho způsobil dost. Když jsem se dočet o tom prorodství, bylo mi to jasné. Znáte ho vůbec do konce? Nemůžou projevit svůj talent a nemůžou naplnit svůj osud. Jejich osudem je osvobodit prastaré národy!"
Dzrojka začala křicět a zmítat se, ale dostala facku a složila se.
"Ano, prastaré národy. Bohužel, já zrovna potřebuju hradní personál, takže mají smůlu... Ale věděl jsem kdy a kde se objeví všichni Born to, takže jsem se dostal k vám do školy. Všechny jsem si vás obhlédl a pak k vám poslal tu stařenu. Ta vám řekla o Born to a všechno mohlo začít. Věděl jsem, že brzo zjistíte, že to jste vy a že se dostanete do tohohle světa. A pak váš kamarád umřel. Víte, nemám příliš slabost pro mrtvoly, ale..." otočil se a z díry v podlaze vytáhl Harryho tělo.
"Ty!!! Ty!!!" Emily se vytrhla strážcům a vrhla se dopředu. Ale z Harryho vystoupil ten mlíčný duch, který ji tehdy přišel varovat.
"Harry?"
"Blá blá blá zlatíčko!"odpověděl duch Danielovým hlasem, "Musel jsem vás pošťouchnout, jinak byste v tom městě zmrzli napořád. A tady kamarád se skvěle hodil. Jednoduchá magie. Tak jste mi vběhli přímo do náruče. Víte, jak zní poslední věta legendy?"
Duch se rozplynul, Emily plakala. Daniel pokračoval dál:
"Lze je zabít a přitom zrušit legendu jen pokud jsou všichni pohromadě. A teď, jak tak počítám, pohromadě jste!" Dal se do smíchu.
"Neměl bys říct jsme? Taky k nám patříš!"
"Pche! Mrtvý chlapec... Vím všechno, takže i to, že Lucy tě mít ráda nikdy nebude!"
Owenovi bylo strašně.
"Takže kým mám začít? Tak třeba když se střelí do bomby, tak vybuchne!" Znovu ten jeho smích. Owenovi došlo, koho myslí. Daniel už zvedal ruku a chystal se k magickému úderu. Owen se po něm vrhnul pravě včas. Celou vahou ho srazil k zemi. Paprsek vyšlehl do stropu a ten celý popraskal. Owenovi se povolilo uvolnit jednu ruku a tou ho škrtil.
"Neublížíš jí!"
Pak se ale najednou zastavil a odvalil se z Daniela. Z břicha mu čouhala dýka.
Dlouho běžel tmou, až konečne uviděl světlo. V bíle natřené místnosti seděl na zemi Harry.
"Takže jsme oba mrtví..."
Harry se nepohnul. Po chvíli ale zašeptal:
"Znám zapomínací kouzlo... Můžu ho vyřídit..."
Owen si sáhl ke krku. Vlastně má černý amulet! Může se vrátit zpátky.
Ale proč se vracet? Nikomu by nechyběl. Lucy ani nevykřikla když umíral. Nikdo nijak nereagoval. Zato kdyby se vrátil Harry...
Ale Owen chtěl žít! I když... Nemá proč. A Harry může Daniele vyřídit...
Nebylo to lehké rozhodování, ale nakonec odepnul amulet z krku a dal ho Harrymu.
"Chtěj se vrátit. A... Pozdravuj ode mě Lucy, prosím..."
"Díky, kamaráde!"
Harry se mu vytratil před očima.
Owen zůstal zase sám.