Všichni se shlukli kolem Emily a nikdo nehlídal otvor. Megan ano. Sledovala mutanty, hemžící se po nádvoří a přemýšlela, z čehož ji vytrhla dívenka s vědrem, která přiběhla až k mříži. Megan se stáhla do stínu.

" Ty odpadky mám vylít sem?"

Odpadky! Megan se radši skryla do výklenku, aby ji to netrefilo. Sliz jí stačil...

Mříží něco proletělo, ale nevypadalo to jako odpadky. Megan se vmáčkla hlouběji do výklenku. Štíry nesnášela. Stín dívky zmizel a štíři se chvíli zmateně točili dokola, pak ale nabrali směr ke zbytku.

"Bacha, štíři!!"

Všichni se rozprchli, Megan skokem překonala vzdálenost, která ji dělila od ostatních a kterou pokrývali štíři. Utíkala s ostatními temnými chodbami. Owen vzal na záda Mua, což se ukázalo jako hloupost, protože strop chodby se rychle snižoval a Owen nebyl pro tohle prostředí se svým metrem sedmdesát rozhodně ideální. Jediný, kdo se nemusel ohýbat byly Megan a Lucy, se svými stopadesáti centimetry výšky.

"Trpasličí komando vede!"

Nikdo jim neodporoval. Všichni se soustředili na útěk od štířího nebezpečí. Nevěděli kudy ani jak, ale najednou byli venku v hlubokém lese. Rhys s Owenovou pomocí převalili přes otvor balvan a štíři zůstali uvnitř. Jen ten nejrychlejší teď hrabal nožičkou v písku pod balvanem. Oddychli si, ale v tom ucítili na zádech hroty šípů. Byli na dostřel lesních elfů.