Lucy
Když přečetla tolik fantasy knížek, myslela si, že smrt ji zneklidní. Když ale viděla na kamenném obětním stole umírat postupně všechny čtyři blbce, ani to s ní nehnulo. Na to, jak málo tam hořelo pochodní tam bylo znepokojivé světlo. Dál seděla v kobce, jedné z mnoha, které byly vyhloubené po obvodu kruhové jeskyně, ve které uprostřed stál obětní stůl. celá ta jeskyně měla vlastně tvar obráceného trychtýře. Směrem nahoru se postupně zužovala a mizela. Z kobek po obvodu nebylo tam nahoru vidět. Ve vedlejší kobce lomcovala Stephanie mříží a snažila se dostat ven. Vlevo od Lucy ústila do jeskyně chodby, ze které ve chvíli, kdy zabili posledního Blbce, vběhla dovnitř Emily. Ti Obyvatelé (sami sebe tak nazývali, ale vypadali trošku jako asi padesát centimetrů vysoké žáby skřížené s trpaslíkem) ji ihned chytili a zabouchli do kobky vpravo od Stephanie. Emily ale seděla jako zhypnotizovaná.
Obyvatelé odklidili zbytky a obrátili své žabí obličeje k Lucy.
"Mezi horami, lipka zelená..." vytáhli ji ven, cukala se, ale nebylo jí to nic platné. Položili ji na kamenný stůl a začali uvazovat ruce a nohy. Tak to je konec. Ale už viděla, kde končí tunel. Úplně nahoře bylo kulaté okno na zemi a tím přicházela většina světla v jeskyni. Přebíhaly přes něj ale temné stíny. Obyvatel napřáhl dlouhý rudý tesák a Lucy zamhouřila oči před jasným koncem. Jediná její myšlenka byla, že to je moc brzo.
"Zabili Janka, Ja..."
Čekala ránu, ale ta nedopadla. Místo toho se ozvalo tříštění skla, kolem ní dopadaly skleněné střípky a uslyšela známý křik. Tak ji to rozradostnilo, že se jí podařilo vytrhnout z pout levou ruku právě včas, aby se pokusila chytit Bethany. Ta na ni dopadla a vyrazila jí dech.
"Jé, čau Lucy, co tady děláš?"
No jo, Bethany. Lucy se nadechla a pak začala drmolit něco jako co tu dělá ona a ať rychle utíká. Bethany se rozhlédla a pochopila. Slezla z Lucy a místo, aby jí pomohla se vyprostit z pout, běžela otevřít kobky Stephanie a Emily. Lucy si všimla, že Obyvatel s tesákem se už pomalu vzpamatovává. Sáhla po noži, ale pak si vzpomněla, že ho ztratila u Emily. Zaklela a trhla rukou. Povolilo i druhé pouto a ona se předklonila právě včas, aby tesák dopadl těsně za její záda a roztříštil se o stůl. Obyvatel vztekle zařval a vrhl se na Lucy. Sice měl tlamu jako žába, ale jeho zoubky byly malé a ostré, jak Lucy poznala, když se jí zakousl do ruky. Cosi přitom bručel a bublal. Lucy s rukou zamávala a Obyvatel vyletěl a rozplácl se o stěnu asi půl metru nad Bethaniinou hlavou. Ta se otočila a zaťukala si na hlavu. Lucy ji "zastřelila" (což znamená, že na ni namířila prsty naskládanými do tvaru pistole a udělala Pchuuu!) a Bethany se vrátila k zápolení se zámkem na dveřích kobky. Kopla do Obyvatele, který se k ní příliš přiblížil, a ten odjel po hladké podlaze. Lucy rozpletla uzly u pout na nohou. Na stolku, kterého si předtím nevšimla, leželo pár nožů, jeden vzala a probodla s ním dalšího Obyvatele, který se k ní blížil přes stůl s čímsi, co připomínalo mečík. Ohlédla se na Bethany. Už nezápolila se zámky kobek, Emily stála vedle ní a zjevně nevnímala, co se děje okolo. Stephanie to ale očividně vnímala až moc, zchovávala se za Emily a Bethany tam kopala do dotírajících Obyvatelů. Lucy překonala místnost dvěma velkými skoky a vyčistila cestu před Bethany. Bethany se na ni usmála a vzala za ruce Emily, aby ji odvedla pryč. Všude teď zavládlo ticho, jen z chodby, ze které vyběhla Emily se ozvalo sténání.
"Ještě jeden?"
Zaběhla do chodby a našla tam Harryho, jak leží na zemi a tiskne si přelámaná žebra, a Megan, jak napjatě poslouchá zvuky z jeskyně. Když jí Lucy oznámila, že už je dobojováno, Megan vykřikla:
"A to jste na mě nemohli počkat?"
Když se všichni sešli v jeskyni s kamenným stolem, na který položili Harryho, protože na tom byl už opravdu špatně, Bethany vyprávěla, že po honičce s příšerami se sešli jen čtyři, že je hledali, jaké si Chloe přivedla zvíře, jak tábořili a jak se je pokoušelo chytit deset dalších Blbců. Celou noc je prý honili po louce, až Bethany obklíčili na místě, kde propadla tím oknem. O ostatních prý neví. A neví ani o žádném východu z podzemí...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro