Ta koňařka snad myslí, že mevím, ze který strany má kůň hlavu! rozčilovala se Chloe. Meen jí ukazovala, jak se kůň drží, jak krmí a jak se kůň hladí po hlavě. Tak absurdní! Chloe měla doma koně už od osmi let a šest let snad stačí k tomu, aby věděla, co je to kůň. Pche!
Když Meen konečně odjela zpět do čela skupiny, Chloe na chvilku nechla koně hlídat Lucy a sama vyjela za ní. Chtěla jí něco ošklivého říct, ale Meen se právě bavila s Rhysem. Chloe se tedy zabrzdila, chtěla si poslechnout, co řeší. Ostatní to jistě bude zajímat.
"Já nevím, co si mám myslet..." říkala právě Meen.
"Ale nějaký názor mít musíš, když se se mnou bavíš tak jednoznačně s odporem!" polohlasně na tp Rhys.
"Takže ty chceš slyšet, že jsi debil a puberťák?"
"Pravdu," Rhys už téměř šeptal. Chloe přijela blíž, aby líp slyšela, ale Meen si jí všimla. Odtáhla se od Rhyse a zavrčela na ni:
"Děje se něco?"
" Jenom jsem Madam chtěla oznámit, že vím, kde má kůň hlavu... Nashle!"
Nechala je tam v šoku a vrátila se zpátky s nejnovějším materiálem pro drby.
"Emily, Megan, Becky, Lucy, Bethany, Stephanie! Tohle vás položí... Věděli jste, že Rhys chodí s koňařkou?"
Začala se smát, ale ostatní na ni koukaly jako na cvoka.
"Chloe, proč myslíš? Jsi si jistá? Vždyť se na něj podívej. Že by klofnul takovouhle hezkou holku? Navíc elfku a určitě starší..."
"No, hádali se skoro jak manželé..."
"Ale to se já s tebou můžu hádat taky, to nic nedokazuje..."
"Ale on jí vyčítal, že se s ním baví s odporem..."
"Takže žeby přece jen něco?" Megan se začala puberťácky culit.
"Nebuď blbá... Rhys a Meen?"
"No..."
Mezitím uplynula značná část dne. Vjížděli do úzké soutěsky. Quint a Mikkon vyrazili napřed jako zvědové a zbytek si dal občerstvovací pauzu. Když se po pár minutách elfíci vrátili, hlásili, že neviděli žádné nebezpečí a že soutěska je docela krátká. Risknou to tedy. Chloe ale stejně měla z toho špatný pocit. Někdo tam jistě na ně čeká.
Ale nikdo se jí neptal. Vyjeli a asi v polovině soutěsky Chloe pochopila, co se jí nezdálo. Zářezy ve skále. Hluboké jako od zasouvacích dveří...
"Rychle pryč, jsme v pasti!"
Ohlédla se, ale za nimi se už zavřela mříž. Otočila se zpátky, ale tam už se zasouvala také.
Tak to je konec. Game over amigos. Pořádně prohlédla vršky skalisek a hledala, kde na ně číhá odstřelovač. Ano, nemýlila se. Její a jeho oči se setkaly a ona ho poznala. Ty černé oči se nedaly s nikým splést. Ale teď mu na rameni svítil bilý obvaz. Považovala to za svůj osobní úspěch. Tahle trefa se zapíše do dějin. Drkla do Megan a ukázala na něj. Buď ho Megan tak dlouho hledala, nebo se na něj nemohla vynadívat. Každopádně se z nebe (nebo spíš z vršku soutěsky) začala spouštět obrovská síť. Všichni se kryli, ale když pak Megan vzala katanu a pokusila se provaz rozseknout, zbraň se roztříštila na kusy. To by ale tak nevadilo, síť hodně -opravdu hodně- lepila. Koně se zplašili a utíkali k mříži, stejně jako Josh s Muem v jedné brašně. Ostatní koně se ho báli a Owena od toho batohu bolela záda. Ten nahoře zahvízdal, ve skalách se otevřely průchody a z nich se valili vojáci černé dlaně, mutanti a sliznaté příšery.
"Skoda, že jsem ztratila kružítko," kysele poznamenala Megan s oběma rukama přilepenýma na síti. Očividný velitel tam nahoře zahlaholil:
"Nikomu neublížit! Chci je živé, předvedu je před pána v poutech!"
"Milej chlapec..." poznamenal Quint.