Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola čtrnáctá

Když jsem otevřela své oči, venku bylo šero. Hned jsem se podívala na hodinky a zase se uklidnila. Bylo teprve půl páté. Dee stále klidně spala a vůbec nezaregistrovala můj pohyb. Jen pouta na čele postele byly vzpomínkou toho, co se zde odehrálo. Opatrně jsem se k ní přisunula a prsty jí přejela po tváři. Vypadala jak spící anděl. Tak krásná a tak moc roztomilá. Spala tak tvrdě, že vůbec nezaregistrovala můj dotek. Po chvíli se otočila a přitáhla si mě k sobě.

,, Proč ještě nespíš. Je brzo," řekla ještě se zavřenýma očima. Po chvíli je otevřela a usmála se. Krátce jsem jí políbila a stále jí pozorovala.,, Proč se tak usmíváš?"

,, Nesmím se usmívat?"

,, Můžeš, ale hádám, že to má nějaký důvod," odpověděla a já ji musela dát za pravdu. Mělo to důvod. Ten důvod byla ona. Osoba ležící vedle mě. Osoba, vedle které jsem se mohla probudit a vidět její nádherný avšak rozespalý úsměv.

,, Má to jeden jediný důvod."

,, Chris?" zeptala se a já nedokázala spustit oči z jejího úsměvu.

,, Ne. To není ten důvod k úsměvu a pocitů štěstí, který mám."

,, Tak mi to řekni," reagovala a já nad tím zakroutila hlavou. Naklonila jsem se k ní a spojila naše rty v dlouhém polibku.

,, Tím důvodem jsi ty, Dee. Jsem strašně šťastná, že tě mám. Že jsem se mohla probudit vedle tebe. Že jsem tě mohla po probuzení políbit a sledovat jak spíš," řekla jsem a položila hlavu na její hruď.

,, V kolik přiletí Chris?" zeptala se náhle a já začala rukou kreslil srdce na její hrudi.

,, V půl sedmé. Takže za asi dvě hodiny," odpověděla jsem a povzdechla si.

,, Proč jsi z toho tak nešťastná? Myslela jsem, že jí uvidíš ráda."

,, To ano. Uvidím jí ráda, ale jsem unavená a ona určitě bude chtít někam vyrazit. A hlavně nevím, proč sem jede."

,, To chápu. Ale určitě ti to vysvětlí," odpověděla a prsty si začala hrát s mými vlasy.

,, Nejradši bych zbytek tohoto dne strávila s tebou."

,, Když budeš chtít, mohu jít s vámi a spolu budeme. Ale nechci vám být na obtíž," odpověděla a já si lehla normálně. Dívala jsem se jí do očí a usmívala se.

,, Nikdy nebudeš na obtíž, zlato. Budu ráda, když půjdeš. Osobně si myslím, že tě taky ráda pozná."

,, Uvidíme, jak na tom bude. Letí skoro čtrnáct hodin letadlem. Podle mě bude taky dost utahaná a spíše vyrazíme zítra."

,, Dnešek se nepočítá jako volno, ne?"

,, Ne, vrátily jsme se pozdě. Máme volno zitra, pozítří a pak další den, v šest večer odjíždíme."

,, Zkusím jí ukecat a snad na to přistoupí. Potřebuju odpočinek," řekla jsem a pomalu se posadila.,, Dojdu si pro čisté oblečení."

,, Nemusíš, copak jsi zapomněla?" Odpověděla a ukázala na černou tašku. Ta taška nebyla moje, tím jsem si byla jistá. Nechápala jsem o čem mluví.,, Když se to stalo, přinesla jsem ti sem věci. Takže tu čisté máš," řekla a já nad tím a úsměvem zakroutila hlavou. Došla jsem k tašce a našla tam větší množství oblečení. Hned jsem pár kousků vzala a odešla do koupelny. Na sebe jsem vzala upnuté rifle s červenou kostkovanou košilí, která byla o něco volnější. Na umyvadle byl i nový kartáček, tak jsem ho rozbalila a použila.

,, Dee, měla jsi tam nerozbalený kartáček, tak ti pak koupím nový," řekla jsem a zastavila se ve dveřích do ložnice. Zrovna si zapínala kalhoty a obrátila se na mě.

,, To je v pohodě. Je to takový rezervní, kdyby někdo přišel a neměl svůj. Takže si ho nech," odpověděla a když došla ke mě, obdarovala mě polibkem.,, Sedni si v kuchyni, udělám nám něco k jídlu a pak dojedeme pro Chris."

,, Víš, že tě moc miluju?"

,, A já tebe, Sam."

,, Rozhodla jsem se, že to svoje auto prodám. Zbytečně stojí a přitom by někomu mohlo ještě sloužit."

,, Vzdáš se svého auta? Co tak najednou?" zeptala se a zastavila se před kuchyní.

,, Stejně jezdíme s tím tvým. Takže dvě auta jsou k ničemu," řekla jsem a ona přikývla. Posadila jsem ke stolu a pozorovala jak pracuje v kuchyni. Dělala nám oběma vajíčka a k tomu opekla toastový chléb. Když to přinesla a podala k tomu hrnek čaje, milovala jsem jí snad mnohem víc, než před několika minutami. Nejenže to krásně vonělo, ale také to krásně vypadalo.,, Taky z toho nejsi nadšená, že?"

,, Z čeho?" zeptala se a dala se do jídla.

,, Že nedala vědět dopředu a přijede takhle nečekaně."

,, Tak chtěla jsem strávit celý den v posteli, povídat si a užívat si volno. Což nám trochu překazila, ale nedá se nic dělat."

,, Snad odjede brzo a zase tu budeme samy."

,, Snad ano. Vzala sis prášky?"

,, Už je nepotřebuji, ano? Jsem úplně v pohodě," řekla jsem a vychutnávala si pozdní oběd.

,, Jsi si jistá? Hlavně zavolej tomu doktorovi, aby o tom věděl."

,, Zítra mu zavolám a domluvím se s ním. Ale opravdu se cítím v pohodě."

,, Dobře. Jsem ráda, že jsi se dala dohromady. A neskutečně šťastná jsem za to, že tě mám," odpověděla a natáhla ke mě ruku. Já dojedla poslední sousto a za ruku jí chytila.

,, To já bych ti měla děkovat. Kdyby nebylo tebe, nevím jak by to skončilo. Neskutečně jsi mě podržela a za to ti patří největší dík," řekla jsem a donutila jí, aby vstala a stůl obešla. Posadila jsem si ji na nohy a pevně jí objala.

,, A já si nikdy neodpustím, že jsem tě tam nechala. Že jsem tě nevzala sebou," odpověděla a opřela své čelo o mé. Krátce mě políbila, ale úsměv na tváři jí zůstal.,, Měly bychom asi vyrazit. Za půl hodiny by měla přistát."

,, Jo, to bychom rozhodně měly. Ale popravdě, vůbec se mi nechce. NY je pro mě uzavřený místo a tady jsem našla nový smysl k životu. Mám skvělou práci a ještě lepší přítelkyni."

,, Mohla bych říct to samé. Tak pomalu vyrazíme, ať nečeká dlouho," naposled mě políbila a zvedla se. Talíře odnesla do myčky a tu po chvíli zapnula. Vzala na sebe bundu a po chvíli jsme opustily byt. já se stavila u sebe a z věšáku vzala svou koženou bundu. Venku nebyla nijak velká zima. Spíše naopak. Oteplilo se. Sedla jsem si na místo spolujezdce a vyrazily jsme na cestu na letiště. Tam bylo poněkud rušno. Najít místo na parkovišti, bylo skutečné umění. Nakonec se po několika minutách podařilo a já vyrazila do letištní budovy k východu, kde se měla za pár minut objevit i Chris. Byla jsem trochu netrpělivá, když se po deseti minutách ve dveřích nikdo neukázal a začala jsem si nadávat, proč jsem se se podívala, zda nemají zpoždění. Když se dveře otevřely a začaly vycházet lidé, vyhledávala jsem její tvář. Ta se za okamžik ukázala a já roztáhla ruce k objetí. Když se rozběhla a skočila mi radostí do náruče, trochu jsem zavrávorala, ale nakonec se na nohou zdržela.

,, Sam! Jsem tak ráda, že už jsem tady!" křikla a seskočila z mé náruče. Stále mě objímala a zřejmě mě jen tak nehodlala pustit. Tu radost jsem nějak nedokázala sdílet. Pořád jsem netušila, co jí vedlo k tomu dorazit tak narychlo aniž bychom se domluvily.

,, Taky tě ráda vidím, Chris. Jaký byl let?" zeptala jsem se a podívala se na tašku, kterou měla sebou. Trochu mě uklidnilo, že má pouze jednu a nehodlá tu strávit víc času.

,, Byl naprosto skvělý. Dokonce jsem se i prospala, takže jsem plná energie," řekla a já si v duchu zanadávala. Byla bych radši, kdyby neměla žádnou a mohly jsme dnes ještě odpočívat.,, Nezajdeme večer do nějakýho klubu?"

,, Jo, můžeme. Aspoň oslavíme to, že jsi se zamnou zastavila," odpověděla jsem a s hranou radostí se usmála.,, Na jak dlouho si přiletěla?"

,, Volno mám deset dní. Takže klidně týden tu strávit mohu. Jen jsem si teda nezajistila ubytování."

,, Chris, ty někam letíš a nemáš ubytování? Děláš si legraci?"

,, Myslela jsem, že bych byla u tebe. Je to tu trochu drahé a nechtěla sem moc utrácet."

,, Samozřejmě, že u mě můžeš být. Nenechám tě přece na ulici," řekla jsem a mířila směrem, kde stala Dee s autem.,, Přijela semnou Daisy. Jsme tu jejím autem."

,, Ty si nepřijela sama?" zeptala se a zastavila.

,, Vadí ti to?"

,, Ne, jen...Jen nejsem připravená na to jí poznat," odpověděla a já se zasmála.

,, Nemusíš z ní mít strach. Nekouše," odpověděla jsem a dala jí najevo, aby se vydala zamnou. To, že mě následovala, jsem poznala podle koleček od tašky, která byla slyšet.,, Jsme tady!" zvolala jsem na Dně, která se opírala o auto. Hned zpozorněla a došla otevřít kufr pro tašku.

,, Trvalo vám to pěkně dlouho. Kde se sakra flákáte?" řekla naštvaně, ale dlouho jí to nevydrželo a usmála se. Došla ke Chris a natáhla k ní ruku.,, Jsem Daisy, ale Sam mi říká Dee."

,, Christina, ale raději mám Chris. Ráda tě poznávám," řekla a její ruku přijala. Dee pak vzala tašku a strčila jí do kufru, který následně zavřela. Chris si sedla na zadní sedadla a já opět vedle své dokonalé přítelkyně. Alespoň já jsem jí za dokonalou měla.

,, Máš někde zajištěné ubytování?" zeptala se, než jsme se daly na cestu.

,, Nemá. Přijela a doufala, že bude u mě," odpověděla jsem za Chris a povzdechla si.,, Což samozřejmě bude. Na ulici jí nenechám."

,, Takže jedeme zpátky domů."

,, Daisy, chci ti jen poděkovat. Poděkovat za to, že jsi tu pro Sam byla," řekla, když jsme se rozjely. See vypadala překvapeně, ale zachovala naprostý klid a pousmála se.

,, Byla to samozřejmost. Nikoho bych v tom nenechala," odpověděla a vyrazila z parkoviště.,, Hlavní je, že se dala dohromady a už je to v pořádku."

,, A za to ti patří velký dík. Bez tebe by to zřejmě nezvládla. A docela lituju toho, že jsem jí sem pustila."

,, Chris, je tu semnou v bezpečí. Už se jí nemůže nic stát. A kdyby se jí někdo pokusil jen trochu ublížit, dopadl by mnohem hůř."

,, To mohu dosvědčit. Thomase zmlátila tak, že na to jen tak nezapomene," dodala jsem a musela se tomu zasmát.,, A co ty? Jak to jde v práci?"

,, Víš moc dobře, jak to tam je. Peněz moc není a ta práce mě přestává bavit."

,, Stalo se něco? Byla jsi z té práce nadšená. Vždyť to ve skladu miluješ. Zajišťuješ dopravu do dalších zemí."

,, Jenže lidi na to serou a já už sem unavená."

,, A nemáš možnost si najít něco jiného?" vložila se do toho Dee a podívala se do zpětného zrcátka.

,, Nemám moc na výběr. Řidičák na kamion nevlastním, jako Samantha, a práce je nějak podezřele málo," odpověděla a já se pousmála.

,, A už sis někoho našla? Nebo furt sama?" zeptala jsem se ve chvíli, kdy jsme odbočily k domu.

,, Stále sama. Asi nejsem pro ostatní atraktivní. A ten, komu se líbim, zase nevyhovuje mě. A ten kdo se líbí mě, by o mě neopřel ani kolo."

,, To není pravda, Chris. Jsi pěkná holka a určitě dlouho sama nebudeš. Jen to chce počkat na tu pravou lásku a nikam nespěchat," odpověděla jsem a vystoupila z auta.,, V kolik chceš vyrazit?"

,, Já nevím, třeba v osm?" navrhla a já přikývla. Byla jsem ráda, že nechce hned. Ale nevěděla jsem jak jí říct, že já už zadaná jsem.,, Daisy?"

,, Ano?" zeptala se a podala jí tašku.

,, Půjdeš s námi? Ráda tě víc poznám," zeptala se váhavě. Otázka dle mého uvážení, nebyla myšlena vážně. Snad jakoby o její společnost nestála.jakoby jí snad nevěřila. Ten pocit jsem zřejmě neměla pouze já. Bylo vidět i na Dee, že se jí to nezdá.

,, Půjdu moc ráda, pokud chcete," odpověděla a já si oddechla. Nechtěla jsme nikam jít sama. Pravda byla, že jsem tu neznala ani žádný pořádný klub, který by přicházel v úvahu.

,, Bezva!" křikla a já začala postrádat to ticho, které tu bylo.,, Se Sam se dáme trochu dokupy a pak tě vyzvedneme," řekla radostně a já před sebou neviděla tu dospělou holku, ale dítě. Vyjely jsme výtahem do patra a vydaly se k bytu.

,, Já bydlím tady a Dee naproti," upřesnila jsem a podívala se na ní.

,, To máte dobré. Aspoň nebydlíte daleko. A když se něco stane, Jen přeběhnete chodbu a jedna druhou zachrání."

,, Jo, to máš pravdu. No, dojdu ti vše ukázat a pak ještě odběhnu naproti, ok?"

,, Samozřejmě," odpověděla a jakmile jsem odemkla, vešla dovnitř.

,, Za chvíli přijdu," šeptla jsem k Dee a taky zalezla. Postupně jsem vše Chris ukázala a z pračky vyndala oblečení které bylo díky možnosti sušení, zcela suché.,, Dej si klidně sprchu, já se vrátím za chvilku. Ještě musím s Dee něco vyřešit."

,, Měla by jsi se teď věnovat mě a ne nějaké sousedce. Ta je tu pořád."

,, Chris, proč si vlastně přijela? Přijela jsi, aniž bychom se nějak dohodly. Stalo se něco?"

,, Nic zvláštního. Jen jsi mi hrozně chyběla a tak jsem si udělala výlet," odpověděla, ale moc jsem tomu nevěřila.,, A promiň, že jsem ti minule něco vnucovala, byla jsem trochu opilá."

,, Myslíš, když jsme spolu naposled mluvily a bavily se o Dee?"

,, Přesně tak. Vůbec to neber vážně. Víš, že když jsem opilá, tak říkám hlouposti."

,, Co konkrétně myslíš?"

,, Ať se na tu holku vykašleš a nedáváš se s ní dohromady. Vůbec se k sobě nehodíte. Večer ti najdeme někoho lepšího," řekla a já na ni zůstala koukat s otevřenou pusou. Nemohla jsme věřit tomu, co právě řekla.

,, Díky za informaci. Dojdu vedle za Dee. Musíme ještě něco probrat, co se práce týče," odpověděla jsem a rychle zmizela z bytu ven. V tuhle chvíli jsem nevěděla jak na to reagovat. Dee jsem opravdu milovala a nehodlala jsem se jí jen tak vzdát. Už ne jen z důvodu, že na to má jiný člověk odlišný názor. Větší problém byl, že bylo potřeba to Chris říct. Zaklepala jsem na dveře a když se otevřely, vešla jsem.,, Dee máme problém."

,, Říkáš to docela vážně, stalo se něco?" zeptala se a sledovala jak se usazuji na gauč. Postavila se za mě a ruce mi obmotala kolem krku.

,, Stalo se toho víc, než se stát mělo. Chris se trochu rozpovídala a vyjádřila se k tomu, co mi řekla, když jsem s ní mluvila tenkrát venku," začala jsem a povzdechla si.,, Ptala jsem se jí na to, proč přijela. Proč prijela tak náhle a neohlášeně. Dozvěděla jsem se, že jsem jí strašně moc chyběla a tak si udělala výlet."

,, Tam problém nevidím."

,, Pak se mi najednou omluvila za to, že mi něco vnucovala. Že byla opilá a když je opilá, říká hlouposti. Že to nemám brát vůbec vážně."

,, Co nemáš brát vážně?" zeptala se a sedla si vedle mě.  Pozorně mě poslouchala a čekala jak budu pokračovat.

,, Podle ní, se k sobě nehodíme a mám se na tebe vykašlat a vůbec se s tebou nedávat dohromady. Prý mi dnes večer najde někoho lepšího," dořekla jsem a podívala se na Dee, která nevěděla, co říct.

,, Ona to ještě neví? Ona ještě neví, že spolu chodíme? Vlastně se dá říct, že spolu žijeme."

,, Když tohle řekla, netušila jsem, co na to říct. Nedokázala jsem na to nijak reagovat a říct jí to," řekla jsem a opřela se o Dee. Cítila jsem se nešťastně a beznadějně.

,, To je jasný, taky bych nevěděla jak v té chvíli reagovat. A nemá žádný právo ti říkat s kým máš nebo nemáš být," řekla a pohrávala si s mými vlasy.,, Nebo se tím hodláš řídit?" zeptala se a pohlédla na mě. Narovnala jsem se a dlouze jí políbila. Polibek mi s úsměvem vrátila.

,, Co myslíš?"

,, Takže mě před ní vášnivě políbíš?" zeptala se a znovu mě políbila.,, A pak jí jednoduše řekneš, že máš tu nejlepší holku pod sluncem?"

,, Až takhle to nebude. Uděláme jí menší překvapení. A to ať se jí to líbí, nebo ne," řekla jsem skoro šeptem a začala jí líbat na krku. Rukou jsem jí zajela pod tričko a cítila jak se její dech zrychluje. Byla zcela uvolněná a nijak neprotestovala.

,, A jak to chceš provést v klubu plných lidí?"

,, Začnu tě tam líbat a dotýkat se tě tam, kde mohu jen já," řekla jsem a pokračovala v polibcích. Vše přerušila, když se najednou zvedla a v náručí mě nesla do ložnice.

Děkuji za přečtení této kapitoly, hlasy a komentáře . Snad se kapitola líbila a těšíte se na pokračování. Proč Chris opravdu přijela? A jak bude reagovat na to, že spolu Dee a Sam chodí?

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro