Do firmy jsme dorazily nakonec až kolem čtvrté ráno. Na dálnici nás zdržela technická porucha a následně kolona. Byla jsem z toho trochu otrávená a tak když jsem vylezla z auta, byla jsem ráda.

,, Jste šikovný, holky. Děkuji za tuhle spolupráci. Děkuji, že jste to dovezly hned a nemusely na zboží čekat déle," ozvalo se kousek za námi, když jsme kontrolovaly, zda je auto uzavřené a v pořádku. Trochu jsem leknutím nadskočila a rychle jsme se otočily.

,, Není za co, paní Marks. Tahle práce může mít i nečekanou cestu a to se stalo. Hlavně, že je zákazník spokojený," odpověděla Daisy a já se pousmála. Krátce jsem si zívla a opřela se.

,, Pro nás samozřejmost. Je třeba dodat to, co potřebují a to v nejbližším možném časovém termínu," odpověděla jsem souhlasně a zapnula si bundu.

,, Teď si vezměte dva dny volno, užijte si ho a uvidíme se až ve středu. Ale dorazíte až v šest večer, protože pojedete večerní trasu."

,, To už to víte takhle dopředu?"

,, Slečno Carrey, máme zakázky třeba na dva týdny dopředu. Původně to měli jet kluci, ale z rodinných důvodů nemohou."

,, A smím vědět kam se pojede?" zeptala jsem se a nervózně se podívala po Daisy na, které byla zvědavost znát.

,, Pojedete přes noc, budete mít víc klidu na silnicích. Vyrazíte do Sevilly. Tedy skoro. Stavět budete kousek od ní. Čeká vás skoro osmnáct hodin cesty."

,, To znamená, co? Jak to bude s pauzami?" zeptala jsem se a nervózně se pousmála. Takhle dlouha cesta už byla celkem překvapení. V šoku byla i Dee.

,, Jet nonstop můžete maximálně dvanáct hodin, pak musíte mít aspoň osm hodin pauzu. Nebo dvě pauzy po šesti hodinách a ve španělsku budete spát. Což budete tak i tak."

,, Takže j vlastně jedno jak to bude. Bude mě spát při cestě a pak tam nebo jen tam, že?"

,, Přesně tak. Ale byla bych radši, kdyby jste spaly dvakrát. Je to náročnější trasa a nikdo neví, co se může stát po cestě."

,, Dobře, souhlasím," odpověděla jsem a vzala si tašku s věcmi. My se teď půjdeme vyspat a užít si téměř tři dny volna, že?"

,, Nabídla jsem Sam, že jí ukážu pořádně město," reagovala Dee a šéfová přikývla. Po chvíli jsme se vydali do auta a nakonec vyrazili domů. Těšila jsem se na svou měkkou postel a především horkou sprchu.

,, Dáš mi moje náhradní klíče od bytu?"

,, Ty by měly zůstat u mě, kdyby jsi svoje ztratila, ne?"

,, Dee, chci ty klíče. Chodíš si ke mě jak do vlastního a mě se to vůbec nelíbí," řekla jsem a pohlédla na ní. I na její tváři byla znát únava. I ona se musela řešit až padne do postele a pořádně se vyspí.

,, Už se to nikdy nestane. Budu ťukat nebo zvonit. Ale ty klíče nech u mě," prosila, ale chtěla jsem být nekompromisní.

,, Ty klíče mi dáš a nebudu se o tom dál bavit, ano? Nerada bych, až dojede Chris, aby jsi mi tam vlezla," řekla jsem a zaslechla jak si povzdechla. Zklamaně se na mě podívala, ale nakonec sáhla do bundy a podala mi je.

,, Mrzí mě, že mi tak moc nevěříš. A když ztratila klíče, tak se nedostaneš domů a budeš muset volat zámečníka. Takhle bys měla jistotu," odpověděla a já jí musela dát za pravdu. Měla pravdu, že u ní jsou druhé klíče v bezpečí a měla bych jí víc důvěřovat. Ale po tom všem, bylo těžké někomu věřit. Bylo těžké vložit v někoho důvěru a verit, že nejsem jen něčí hračka.

,, Omlouvám se, máš pravdu," řekla jsem a klíče jí podala nazpět. Chvíli to snad vypadalo, že mi nevěří. Nebo spíše nevěří tomu, že jsem se opět omluvila.,, Potom, co jsem zažila je těžké někomu věřit, omlouvám se,"dořekla jsem a ucítila, jak si klíče vzala zpět. Vložila je do náprsní kapsy a hned mě chytla za ruku.

,, Jsem ráda, že i přesto všechno, mi věříš."

,, U tebe je to něco jiného. Strašně moc jsi mi pomohla. Ale teď se těším do postele a na teplou sprchu."

,, To já taky. Ale napadlo mě," začala a na chvíli se zamyslela.,, Jestli nechceš být u mě. Dáme si společnou sprchu a pak budeme spát v objetí toho druhého," jakmile to dořekla, musela jsem se ovládat, abych se nezačala smát.,, Co je?"

,, Mám pocit, že jsme unavený a chceme si odpočinout."

,, No a to nemůžeme spát spolu? To ti v odpočinku nějak brání?"

,, Obě víme, že by jsme si moc neodpočinuly," dodala jsem a sledovala jak si Dee zajela do vlasů.,, Hm?"

,, Odpočívaly bychom. Jsem opravdu utahaná a tak bych tě nijak neobtěžovala. Jen jsem myslela, že by se nám lépe usínalo," řekla a já se chystala odpovědět. Můj plán překazil telefon, který byl můj a netrpělivě vyzváněl. Když jsem se podívala na displej, zahlédla jsem jméno Chris.

,, Chris, víš kolik je hodin?" řekla jsem a nervózně se podívala na Dee. Poslouchala a sama neměla ponětí, co může chtít.

,, Vím, ale jelikož jsi telefon zvedla, nespíš."

,, Nespím, jedu z práce domů a jdu se vyspat. Co se děje?" zeptala jsem se a povzdechla si. Nerada jsem to nějak protahovala. Potřebovala jsem vědět, že je v pořádku a nic se jí nestalo. Zněla ovšem vesele a tak jsem předpokládala, že je v pořádku.,, Nejsi opilá?"

,, Ne, nejsem opilá. Volám ti proto, aby jsi věděla, že v půl sedmé jsem v Ženevě na letišti. Za hodinu odlétám," řekla a já se šokem rozkašlala.

,, Děláš si srandu?"

,, Sam, vypadá to snad, že si dělám legraci? Za hodinu už budu v letadle a na cestě za tebou. Takže v půl sedmé večer, mě vyzvedni na letišti."

,, Chris! Vždyť jsi mi ani nezavolala, abychom se domluvily. Jakto, že jsi dostala volno? Říkala jsi na konci měsíce," řekla jsem a Dee zaparkovala. Byla stejně překvapená jako já a dle pohledu i trochu zklamaná. Chytila jsem jí za ruku a palcem jí hladila.

,, Nemáš ráda překvapení? Já myslela, že mě uvidíš ráda."

,, Samozřejmě, ale na jak dlouho přiletíš? Já mám jen dva a půl dne volno. Pak na delší dobu odjedu."

,, Takže skoro tři dny volna, to toho stihneme poměrně dost. Já mám volno týden, tak se tam aspoň projdu, nebo odletím dříve. To se ještě domluvíme, teď musím končit. V půl sedmé mě vyzvedni," řekla a než jsem stačila nějak zareagovat, telefon položila. Moje ruka klesla na kolena a chvíli jsem nevěřícně koukala někam před sebe.

,, Ta holka se úplně zbláznila. Nedá mi vědět a za chvíli nasedá do letadla. K tomu si vzala týden volno, ale já mám jen dva a půl dne."

,, Nehodláš tu cestu kvůli ní rušit? Měla ti zavolat, aby sis to zařídila a ne jet takhle na blink."

,, Samozřejmě, že ne. A ještě si s ní o tomhle promluvím. Měla se semnou domluvit. Ale muselo se něco stát, když jede takhle narychlo."

,, Myslíš, že se dostala do nějakých problémů? Že třeba musí odjet z NY?"

,, Nevím, ale takhle by přeci normálně nejednala. Ví, co dělám za práci a, že se nemohu zařídit ze dne na den."

,, Ale přemýšlej, co by se jí mohlo stát. Není to tak, že se prostě rozhodla a řekla ti to až teď, protože víš, že tak drahou letenku nevrátí?"

,, Nevím. Ale takhle to nejde. Já mám nějakou práci a nemohu vše zařídit obratem. Takže hold s ní strávím dva dny a pak si musí nějak poradit," řekla jsem a vystoupila.,, Mohu teda u tebe spát?"

,, Jistě, skoč si jen pro oblečení a já na tebe počkám," řekla a já se usmála. Doma jsem skutečně hodila pouze špinavé prádlo do pračky a nastavila rovnou program na sušení. V skříni jsem vzala čisté pyžamo a s ručníkem přes rameno přeběhla k protějším dveřím, které se nečekaně hned otevřeli.

,, Ty jsi ještě nebyla v koupelně?" zeptala jsem se a ona se začala smát.

,, Nestihla bych to, to je první věc. A za druhé, chci tam jít s tebou a sprchu si užijeme společně. Co ty na to?"

,, Výjimečně souhlasím. Aspoň mi umyješ záda a nebudu tam tak sama," řekla jsem a vběhla do koupelny.,, Máš tu něco k jídlu?"

,, Já tu mám pořád něco k jídlu. Než jsi dorazila, připravila jsem toasty a čaj. Postel je taky připravená," řekla a vlezla si zamnou. Ve sprše jsme nebyly nějak dlouho. Za čtvrt hodiny, jsme byli venku a já se vydala ke stolu. Chvilku jsem měla problém sprchu opustit a nedovolit Dee nic víc, než mi umýt záda.,, To máš takový hlad?" ozvalo se mi za zády, když jsem si zrovna kousla do toastu. Její rty se přesunuly na můj krk a lehce mě na něj začínala líbat.

,, Já hlad mám, ty snad ne?" zeptala jsem se a snažila se ignorovat její polibky.

,, Mám, ale mám taky na něco celkem chuť," řekla a než jsem stačila kousnout do toastu, její rty jsem měla na svých. Polibky jsem jí vracela, ale po chvíli se i přesto odtáhla. Zklamaně si povzdechla, ale pak se dala do jídla. Bylo mezi námi ticho. Já přemýšlela nad tím, proč se sem Chris vydala tak narychlo. Netušila jsem, proč mi nedala vědět a o tom, že jde o překvapení, jsem pochybovala.,, Přemýšlíš nad Chris?"

,, Trochu. Nejde mi to do hlavy. Nikdy neudělala nic, na čem bychom nebyli domluvený. Říkala, že dojede až na konci měsíce."

,, je to zvláštní, ale jistě ti to večer vysvětlí. Teď si pojď lehnout a trochu se prospat, ano?" řekla když jsme dojedly a já hned přikývla. Vstala jsem a vydala se za Dee, která šla předemnou. Když jsme zalezly do pokoje, hned si mě k sobě přitáhla a spojila opět naše rty. Zády mě opřela o dveře a rty sjela na krk. Hlavou jsem uhnula na stranu, aby měla lepší přístup a užívala si její měkké rty na své kůži. Trochu mě rukama nadzvedla a já své nohy obmotala kolem jejího pasu. Ruce jsem dala kolem jejího krku a tak se jí držela. Její rty se dotýkaly mého krku a ruce putovaly pod tričko od pyžama. Najednou se však pohla a rozhodla se udělat pár kroků k posteli. Přes hlavu mi přetáhla tričko a já sundala to její. Byla jsem snad natolik mimo, že jsem nevěděla jak se to stalo, ale kolem mých zápěstí zacvakl kov.

,, Už zas?" zeptala jsem se a zkousla si spodní ret. Nevadilo mi to, ale spíše mě to překvapilo. Nijak mi neodpověděla, pokračovala dál a já již jen vnímala každý její dotek a polibek. Zavřela jsem oči a rozhodla se jí plně oddat. To, co dokázala svými polibky a doteky probudit v mém těle, nedokázal nikdo předtím. I když jsem se snažila, nedokázala jsem být potichu. Nedokázala jsem nevydat ani hlásku. Její rty se lehce začaly dotýkat mé hrudi a já měla problém své tělo držet v klidu. Dělala to se stejnou něžností jako v kamionu. Jen pomaleji. Ta rychlost mě přiváděla k šílenství a já se modlila, aby to takhle nedělala pořád.

,, Takhle z tebe zešílím," řekla jsem a podívala se na ní. Usmála se a pokračovala.

,, Třeba chci, aby jsi ze mě šílela," odpověděla a rty začala pomalu sjíždět níž. Každý kousek mého bříška obdarovala polibkem. Byla jsem s ní šťastná, ale za tohle jsem jí nesnášela. Zkušeně stáhla i poslední kus mého oblečení a já se dívala, jak dělá to samé. Její tělo skutečně dokonalé. To mé se jí nemohlo v žádném případě rovnat. Snad mě i překvapovalo, že se jí mé tělo líbí. Že se jí líbí i potom všem, co se stalo. Nahnula se ke mě a spojila naše rty. Její horké tělo se dotýkalo mého. Polibky jsem jí vracela. Nebyli však tak něžné jako prvně. Byli dost odvážnější a vášnivější. V jednu chvíli se mi uvolnily ruce a toho jsem využila. Položila jsem jí na záda po, kterých jsem jemně přejela. To, co se odehrávalo v následujících chvílích, se dalo těžko s něčím srovnávat. Nedalo se to srovnat k erupci jedné sopky, ale hned několika. Ve chvíli, kdy jsem cítila, že se blíží ta vytoužená slast, prsty jsem zapletla do jejich vlasů a po chvíli těžce lapala po vzduchu. Přišla jsem si jako v nějaké křeči. Ale v té, kterou neprožívám každý den. Nedalo se to srovnat s tím, co se dělo minule. Ani z daleka. Dlouho jsem nás však odpočinout nenechala a v nestřeženou chvíli jí přetočila pod sebe. Začala jsem jí vše oplácet stejnou měrou a její slast prodlužovala.

,, Miluju tě, Dee," šeptala jsem jí a přitom jí líbala na krku a další části těla. Celá hodina skvěle zužitkovaného času nás opět zase o něco víc sblížila.,, Jsi to nejlepší, co mě mohlo potkat."

,, Chtěla jsem zrovna říct to samé," odpověděla a rukou mi odhrnula pramínek vlasů, který mi padal do očí. Více jsem se k ní přitulila a zavřela oči.,, Nikdy už nedovolím, aby ti někdo ublížil."

,, Pokud budu s tebou a neublížíš mi ty, budu v naprostém bezpečí," řekla jsem a zvedla hlavu, abych se mohla dívat do těch nejhezčích očí, které jsem kdy viděla. Krom těch jejích očí, jsem viděla ten nejkouzelnější úsměv.

,, Dobrou noc, krásko," řekla a políbila mě. Polibek jsem jí opětovala a hlavu položila na její hruď.

,, I tobě," šeptla jsem a nechala se unášet na vlnách snů.

Vítám vás u další kapitoly. Jak jste s ní spokojeni? Proč vlastně Chris přijede? Je to vážně jen obyčejná návštěva? Nebo je za tím víc?