Když jsem se probudila, nebyla jsem už v autě. Ležela jsem na nějaké pohovce a na stole bylo pár chlebíčků a limonáda. Posadila jsem se a snažila se vzpamatovat.

,, Vyspala jsi se?" ozvalo se od dveří a já sebou leknutím trhla. Stála tam Dee a na sobě měla kraťasy a tílko. Venku pražilo sluníčko, ale tady bylo celkem příjemně.

,, Ano nevím, že jsem usnula. A ano, cítím se lépe. Trochu jsem se prospala."

,, To jsem ráda. Tohle ti poslal Dan. Máš se trochu najíst a hlavně něco vypít," řekla a posadila se ke mě. Bylo to zvláštní. Mluvila semnou velice opatrně. Snad jakoby se bála, abych jí neposlala do patřičných míst. Normálně bych to udělala. Ale Dee patřila ke mně a já jí nechtěla ztratit. Byli jsme jako dvě kostky, které do sebe zapadají. Jako dvě kostky ze stavebnice.

,, Jak to bude dál? Můžeme spolu vlastně být? Nezakazuje ti to tahle práce?" zeptala jsem se a ucítila jak vzala do rukou mou ruku.

,, Proč bychom spolu nemohly být?" zeptala se a usmála se.,, Myslíš si, že když dělám tuhle práci, tak nemám právo na soukromý život?"

,, Já nevím, Dee. Neznám to. Třeba proto, že jsi tajný agent, nemůžeš. Aby tě někdo neprozradil."

,, Sam, jsem úplně normální člověk, jako všichni ostatní. Nikoho nezajímá, co já dělám za práci. Jsem vlastně takový policista, co pracuje v utajení, aby mohl chránit druhé."

,, A kdyby to někoho zajímalo, co by jsi jim řekla?"

,, Že pracuji u policie a víc bych se k tomu nevyjadřovala," odpověděla a já dojedla jeden z chlebíčků.

,, Pomůžeš mi tu sehnat nějakou práci? Potřebuji nějaké peníze, bez těch zůstat nemohu."

,, Pokud podepíšeš tohle," ukázala na papíry a podala mi je.,, Můžeš jezdit semnou a budeš placená dál od nás."

,, Co by to obnášelo?"

,, Mlčenlivost, obezřetnost, dělat, co ti řeknu a hlavně, naučit se zbraní a složit zkoušky."

,, Nic nebude problém. Co ty zkoušky obnáší? Co by mě čekalo?" řekla jsem a pročítala si mezitím papíry. Věděla jsem, že to nebude jednoduché. Že budu muset začít žít jiný život. Ale netušila jsem, že to bude až tak velká změna.,, A bez tohoto by to nešlo?"

,, Bez tohoto by to nešlo. Musela bych tě brát tajně a kdyby se ti něco stalo, byl by to velký problém."

,, A nejde podepsat jen něco, co by mi dalo svolení s tebou jezdit? Nechci se učit se zbraní. Chci být jen s tebou."

,, Ta možnost bez zbraně tu je," přikývla a podala mi jiné papíry.,, Já vím, že je to těžké. Je to hodně složité, ale jelikož tě miluju a nechci tě ztratit, je to nutné, lásko."

,, Když to nepodepíšu?"

,, Budeš muset zůstat doma a já budu odjíždět sama. Většinou se vrátím do dvou až třech týdnů."

,, Musím to podepsat hned? Hned teď?" zeptala jsem se s Dee sklonila hlavu. Sama jsem si nebyla jistá, zda něco takového chci. Zda chci být bez ní a nebo společně s ní riskovat. Nebyla jsme si jistá, zda se mi líbí to, co dělá.

,, Bylo by to lepší, ale samozřejmě máš čas na rozmyšlenou," odpověděla a já se o ní opřela. Začala mě hladit ve vlasech a pak se odtáhla.,, Převážu ti ty ruce. Musíme se na to podívat, abychom kdyžtak odjely k doktoru."

,, Dobře, ale nejdříve mě polib," řekla jsem a hned ucítila její rty na svých. Polibky jsem jí začala vracet a rukou zajela do vlasů.,, Miluju tě Daisy Collinsová. Jsi pro mě vším."

,, Já tebe také, ale měl bychom brzdit. Ty dveře se mohou kdykoliv otevřít," řekla mezi polibky a když jsem rukou zajela pod její tričko, ruku mi rychle chytila.,, Sam?"

,, Tak zamkni a nikdo nás nebude rušit," řekla jsem a políbila jí na krk.

,, Přestaň, musíme ti ošetřit ruce a na tohle bude čas doma," odtáhla se a bez jakékoliv reakce mi začala rozvazovat nejdříve jednu a pak druhou ruku.

,, Tebe to neláká?"

,, Neláká mě, co?" zeptala se a došla pro lékárničku na stole. Začala mi kapesníčkem ruce otírat.

,, Sex v kanceláři. Třeba na pracovním stole? Jen ty a já?"

,, Sam, přestaň. Ten humor tě přejde až tu na to dám dezinfekci."

,, Mě by ti třeba lákalo. Protože jsi neskutečně sexy," odpověděla jsem, vytrhla jí své ruce a vzala papíry, které sem měla po ruce.

,, Co to děláš?" zeptala se, když viděla, jak beru propisku.

,, Zajišťuji si budoucnost po tvém boku," řekla jsem a bez jakéhokoliv studování papíru, to podepsala.,, Chci s tebou být každý den. A nechci, aby nás rozdělovala práce."

,, Jsi si tím jistá?" zeptala se a dívala se na již podepsané papíry. Byla zřejmě v šoku a bylo to na ní skutečně vidět. Nechápala, co se právě stalo a proč jsem to udělala. Snad ani nepočítala, že bych s tím souhlasila.

,, Jsem. Víc, než kdykoliv předtím. Protože s tebou zvládnu cokoliv. Bez tebe nic," odpověděla jsem a sledovala jak mi dezinfikuje ruce. Už jsem věděla, co mě čeká a tak jsem držela jazyk za zuby a vydržela to.

,, Vypadá to, že mastička pomáhá a zásah lékaře nebude nutný," věnovala se rukám a mojí odpověď zcela přešla. Snad ji ani nezaregistrovala.

,, Nebo je to snad chyba?"

,, Sam, je to tvoje budoucnost. Musíš si uvědomit, že pokud to odevzdám, tvůj život se úplně změní."

,, Já to vím. A každá změna je k něčemu dobrá. Důležité je, že budu s tebou. Nic jiného si nepřeji."

,, A přijmeš mě i s mou novou identitou?"

,, Pokud je tohle opravdu tvé skutečné jméno a není to nějaká lež. Pokud jsi tohle skutečně ty, tak ano. Protože pořád jsi moje milovaná Dee," odpověděla jsem a sledovala jak mi rány maže. Poté jej znovu zavázala a já si jí hned přitáhla za tričko k sobě., Jen už doufám, že nemáš žádné další tajemství. Že je tohle vše, co předemnou tajíš."

,, Jedno malé mám. Ale to uvidíš až doma. Nechceš si to rozmyslet, než odevzdám ty papíry?"

,, Nechci," zakroutila jsem hlavou a ona se usmála. Byla viditelně v šoku.,, Děje se něco?"

,, Nic, jen jsem šťastná. Nemyslela jsem si, že to vezmeš takhle dobře," začala a dívala se na papíry.,, A rozhodně jsem si nemyslela, že bys to podepsala a kvůli mě riskovala. Šéf s tím tedy počítal a připravil ti služební průkaz s fotkou co jsem mu dala, ale stejně," řekla a zvedla se.,, Půjdeš semnou? Představím tě šéfovi."

,, Má pro mě služební průkaz? Kde jsi vzala tu fotku?"

,, Vyfotila," usmála se opět tím svým nejdokonalejším úsměvem.

,, Jsi skutečně dokonalý tajný agent. Radši jdeme."

,, Dobře," řekla a zvedla se. Následovala jsem jí z kanceláře a rozhlížela se kolem sebe. Kolem nás bylo několik lidí. Všichni v oblecích a řádně upravení. Zatímco my měli kraťasy a trička. Sem se to nehodilo, ale neměly jsme v té rychlosti na výběr. Přišlo mi to zvláštní. Znala jsem pouze svou dokonalou ženu a Daniela. Daniela, který je bratrem Daisy Audrey Collinsové. Byla jsem ráda, že mi nelhala až tak moc. Bylo o to jednoduší se přes to přenést. Snad mi v tom pomohla i láska, kterou jsem k ní chovala.,, Počkej tady," řekla a po zaklepání na dveře, vešla. Přišla jsem si tam poměrně hloupě. Pořád na mě někdo koukal a začalo mi to být celkem nepříjemné. Když se otevřeli dveře, oddechla jsem si.,, Pojď dál," řekla Dee a já se zas málem ztratila v jejích očích.

,, Dobrý den," řekla jsem, když jsem zahlédla staršího muže.

,, Dobrý den, slečno Carrey. Jmenuji se Jack Thompson," natáhl ke mě ruku a já jej přijala.,, Tak trochu tady tomu šéfuji a jsem vážně mile překvapen."

,, Překvapen? Čím?" zeptala jsem se a společně s Dee se posadila.

,, Tak jedna věc je, že jsem nevěděl o tom jaká slečna Collinsová je. Neměl jsem tušení, že je na holky," začal a já na Dee překvapeně pohlédla. Pouze pokrčila rameny a chytila mě za ruku. Byla jsem nervózní a ona to na mě poznala. Poznal by to na mě téměř každý. Přišla jsem si zvláštně.

,, S tím se běžně nikdo nechlubí. Nemám důvod se s tím někde svěřovat," reagovala klidně a podívala se na mě.

,, Tomu rozumím. Je to vaše soukromá věc, slečno Collinsová," odpověděl muž a sáhl do šuplíku.,, Druhá věc je, že jsem byl mile překvapen vaším podpisem."

,, Chvíli jsem váhala. Stále jsem trochu v šoku a trochu se na Daisy zlobím. Lhala mi."

,, Tomu samozřejmě rozumím. Ale ona vám nic říct nesměla. Chtěla. Prosila mě, ale nešlo to. Musely jsme nejdříve zjistit, zda nepatříte mezi ně. Do té doby nesměla ani svou lásku vyznat."

,, Na tom nezáleží. Ona by si zasloužila to nejvyšší ocenění. Dvakrát mě vytáhla z nejhoršího. Dvakrát se mě tam pokusily znásilnit."

,, To všechno vím. Jsem rád, že vás tak dobře chránila."

,, A chránit jí budu i nadále. Protože ji miluju," řekla a k ústům si přitáhla mou ruku, kterou políbila.,, A udělám vše proto, aby jsi se na mě už nezlobila."

,, To nebudeš mít tak jednoduché. Žila jsem s tím, že se jmenuješ Hauser a s tím, že nemáš bratra. A pak zjistím, že Christopher je Daniel a je to tvůj bratr, co tu taky pracuje."

,, Vraťme se zpátky k tomu, co jsme chtěly řešit. Tohle můžete dořešit doma," zastavil nás muž a já svůj pohled opět upřela k němu.,, Co vás přimělo k podpisu?"

,, To, že chci být s ní. Nechci tu zůstávat a být tu sama. Chci jí být na blízku. Miluju jí a pokud má někam jet, chci jet s ní."

,, Chápu. Ale řekla vám, jak moc se váš život změní? Budete pracovat pod jinými jmény, budete riskovat, zacházet se zbraní," začal a já si povzdechla.,, S tímto počítáte?"

,, Samozřejmě, že ano. Nepodepsala bych to, kdybych s tím nesouhlasila. Přibližně vím, co mě čeká a jsem s tím smířená. Vždy jsem svou práci odváděla nadstandardně a budu to tak dělat i zde."

,, To zní jako přísaha," obrátila na mě Dee pohled a muž přikývl a usmál se.

,, Omlouvám se, nechala jsem se trochu unést. Jen jsem chtěla říct, že udělám vše proto, abych nikoho z vás, nezklamala."

,, To rád slyším," odpověděl a papíry si rychle prošel.,, Hádám, že maturitu máte."

,, Ano, mám. Mohu donést maturitní vysvědčení, někde bych ho mít měla."

,, Není to nutné. Půjdete sem stejně jen díky vaší přítelkyni. Jinak bych nevzal nikoho kdo nemá vystudovanou policejní školu."

,, Pokud je v tom problém..."

,, Není. Veškeré údaje vyplněné jsou, papíry jsou podepsané," řekl, cosi vzal a došel ke mě. Já vstala a přijela jeho jemnou ruku.,, Vítejte mezi námi slečno Carrey."

,, Děkuji, pane Thompsone. Snad budu stejně dobrá, jako všichni vaši agenti."

,, Vy hlavně budete naším výjimečným agentem. Budete jezdit pouze s Daisy," odpověděl a já si od něj vzala odznak ,, Na odznak si dejte pozor a nenoste ho, když nebudete ve službě, nebo na akci. Mějte ho doma a to někde, kde ho najdete."

,, Dám na něj velký pozor. Budu ho střežit, jako oko v hlavě," odpověděla jsem a znovu se posadila.,, Daisy mi něco říkala o nějakých zkouškách."

,, Proškolí si vás vaše přítelkyně. Já napíšu, že jste zkouškami prošla. Stejné to bude se střelbou. Naučí vás to."

,, Pane Thompsone, s tím nesouhlasím. Raději bych, aby tím prošla třeba s Jamesem. Je v tom jednička."

,, Nevěříte si?" zeptal se a své zelené oči upřel do těch jejích.

,, Není to o tom, že bych si nevěřila. Ale my spolu chodíme a budeme teď bydlet. A to by mohlo mnoho věcí ovlivnit," odpověděla a podívala se na mě.,, Přeci jen jde o střelnou zbraň," dořekla a já na ní nevěřícně koukala.

,, Sam, takhle na mě nekoukej. Je to tak lepší. Musí tě to naučit někdo nestranný."

,, Znám jen tebe a Daniela. Vážně mě to nemůžete učit jeden z vás? Víš jak tohle mám."

,, Slečna Carrey má pravdu. Co váš bratr? To už by šlo, nebo ne?" zeptal se muž a Dee se zamyslela. Vytáhla telefon a kancelář opustila.

,, Zkuste mě pochopit. Těžko si získávám důvěru k cizím lidem. Byla bych raději, kdyby mě měl na starost někdo, koho znám."

,, Já vás chápu moc dobře a možná chápu i Daisy. Nechce udělat něco špatně, tak to raději nechá někomu jinému," odpověděl a pohlédl ke dveřím, které se zrovna otevřeli.

,, Daniel souhlasí a vezme si jí na starost. A projde s ní ty zkoušky kompletně."

,, Výborně, tím lépe," řekl muž a usmál se.,, Daisy, my jsme domluvení?'

,, Domluvení na čem?" zeptala jsem se a pohlédla na muže a svou ženu. Ta se posadila a podívala se na mě.,, Řekly jsme si, že už mi nic tajit nebudeš."

,, To je pravda," sklopila hlavu a muž za stolem přikývl.,, Lhát ti nebudu. Naopak, budeš vědět vše."

,, Takže?"

,, Na týden musíme odjet mimo Anglii. Pojedeme do Tuniska k moři. Jde o to, že několik lidí, co tě znají, se nepodařilo zatknout a je tu jistá obava z toho, že by to mohly chtít najít. Musíme tě dostat pryč, než je zatknout. Abys byla v bezpečí."

,, Ráda pojedu na dovolenou. Nikdy jsem se nikam nedostala. Ale ne proto, abych před někým utíkala. To vážně dělat nebudu."

,, Jde o tvoje bezpečí."

,, O moje? Nebo spíše o tvoje? Já říkám, že tam nepojedu proto, abych se tam schovávala. Na dovolenou se jezdí proto, aby si jí člověk užil. A já nemám důvod se schovávat. Nic jsem neprovedla."

,, Jde mi o tvoje bezpečí. Moje je mi momentálně ukradené," odpověděla a já nad tím zakroutila hlavou.,, Nemáš zbraň, nemáš se jak bránit."

,, Ty ano, tak v čem je problém? Měla by jsi s ní umět ne?"

,, Ale pokud jsi si všimla, mají ty zbraně mnohem lepší. Sice tě s tím dokážu ochránit, ale ne dostatečně," odpověděla a já se zvedla.

,, Řekla jsi, že nikdy nedovolíš, aby se mi něco stalo. Řekla jsi, že mě budeš chránit a nebudu s tebou v nebezpečí."

,, To taky nebudeš," řekla a já se pousmála.

,, Lžeš. To nebezpečí mi teď hrozí. Díky tobě. A chceš to řešit nějakým útěkem," s tímto jsem jí obešla a vydala se pryč. Odešla jsem z kanceláře a nereagovala na její volání. Potřebovala jsem být sama. Potřebovala jsem si to srovnat v hlavě a vše pořádně promyslet. Když jsem vyšla na ulici a nadechla se čerstvého vzduchu, cítila jsem se zase o něco lépe. Ale jen do chvíle než se ozvalo několik výstřelů a já se ocitla pod tíhou dvou těl a s nemalou bolestí.

Vítám vás u další kapitoly, která je poněkud jiná. Teď už budou všechny jiné. Doufám, že se vám kapitola líbila a těšíte se na pokračování. Umře nám Sam? Kdo po ní střílel a proč? A jak je našli tak rychle?