Kapitola dvacátá druhá
Když jsme už prošli několikátý obchod a dva z nich jsme obešly i samostatně, ozval se můj žaludek. Zastavila jsem se a rozhlédla se po náměstí.
,, Copak? Děje se něco?"
,, Děje. Děje se hodně," odpověděla jsem a Dee došla až ke mě.
,, A copak se děje krásko?"
,, Mám hlad. To se děje. Zajdeme si támhle na jídlo, ne?" ukázala jsem na restauraci se zahrádkou a bez odpovědi se tam vydala. Sedla jsem si hned u prvního stolu a tiše si oddechla. Hned jsem si sundala mikinu a cítila se mnohem lépe.
,, Tohle byl dobrý nápad. Pokračovat můžeme potom," její nebesky modré oči mě pozorovaly a její rty se usmívaly. Dee hned objednala pití a já mezitím uklidila mikinu do jedné z tašek.,, Vedro?"
,, Tak kdo by čekal, že bude pětadvacet stupňů. Nejsem na to moc zvyklá v tomto měsíci."
,, Ty nejsi zvyklá na více věcí, lásko," odpověděla a poděkovala za nás obě za pití.,, Co si dáš?"
,, Něco vyber a přestaň provokovat, ano? Ještě chceš jít nakupovat?"
,, Pokud si zase budeš zkoušet nějaké sexy spodní prádlo, můžeme," odpověděla a lehce si zkousla spodní ret. Pod stolem jsem ji lehce nakoupila.,, Au, co děláš?"
,, Jsme v restauraci a nemůžeš vědět, zda nám tu nerozumí," upozornila jsem jí a sledovala jak nám u číšníka objednává jídlo.
,, I kdyby nám rozuměly, může jim to být jedno. Já tě miluju a nestydím se za to. Klidně to tu zakřičím na celé náměstí."
,, To neuděláš. Nemáš na to hlasivky a nemusí to vědět celý svět."
,, Nebude to vědět celý svět, ale pouze náměstí ve Seville," odpověděla, napila a zvedla se ze židle. V šoku jsem jí sledovala a čekala, co se bude dít. Když se nadechovala, zvedla jsem se a rychle jí políbila.,, Teď jsi mi to překazila."
,, To je dobře. Sedni si a mlč."
,, Prosím? Ty mi tu budeš říkat, co mám dělat? Mám pocit, že by to mělo být naopak."
,, Sedni si a hlavně mlč," šeptla jsem a rozhlédla se. Někteří se na nás dívaly a někteří se dál věnovaly tomu, co dělali předtím. Dee se posadila a napila se svého džusu.,, Piješ alkohol?"
,, Pila jsem to jen ředěné a to bylo v tom klubu. Od té doby vůbec nic a ani nechci."
,, Proč?"
,, Protože nemám důvod pít alkohol. Stačí mi kafe, čaj a nějaká limonáda nebo džus. Prostě nealkoholické nápoje."
,, Máme to stejně. Už alkohol nechci ani vidět. Ačkoliv by mi třeba pomohl zapomenout."
,, Pomohl, ale jen na chvíli," odpověděl a já jí musela dát opět za pravdu. Číšník během chvilky donesl jídlo a já se do něj a chutí dala. Dee mě pobaveně sledovala a pak začala jíst také.
,, Co je?"
,, Nic, jsem ráda, že ti to chutná," odpověděla, ale stále se usmívala.,, Neumíš si představit, jak moc tě miluju. Jsi krásná a ve všem dokonalá."
,, Nejsem dokonalá, Dee. Jsem normální holka, která je ti za vše vděčná" řekla jsem a dala si další sousto.,, Kolik jsme vlastně utratily? Budu ti muset něco vrátit, hodně jsi platila ty."
,, Peníze řešit nebudeme, že ne? Něco jsem platila já, něco ty a víc řešit nebudeme," odpověděla a položila mi ruku na koleno. Lehce mi nohu pohladila a přitom se věnovala nadále svému jídlu. Já.uz svou porci měla v sobě a tak jsem se pouze napila.
,, Budeš provokovat i v té restauraci?" zeptala jsem se a opřela. Zadívala jsem se na náměstí a trochu se zasnila. Líbilo se mi tady a klidně bych tu ještě pár dní zůstala.,, A musím ti něco zaplatit. Kolik jsme utratily?"
,, Moc ne. Dá se říci, že jsme utratily částku, jako normální turisté. Ani moc a ani málo. Stačí?"
,, Zlato, můžeš být ke mě upřímná a říct mi, kolik jsme tu už nechaly? Nelíbí se mi, že to vše platíš ty."
,, Ale já ti to neřeknu, protože to tak chci," reagovala a přitáhla si mě do polibku.,, Miluju tě a udělám vše, co ti na očích uvidím."
,, Tvrdohlavá jak mezek."
,, A to jsem lev," pousmála se a podívala se směrem na náměstí.,, Je tu krásně, že."
,, A komu to jako cpeš, že jsi lev? Já jsem beran a taky ti to neříkám," odpověděla jsem a vysloužila si překvapený výraz. Snad i celkem naštvaný.
,, Co prosím? Děláš si legraci?"
,, Ne, myslím to vážně. Vyznělo to snad vtipně?"
,, Ty si docela zahráváš, víš to, že ano?"
,, Jako s čím si zahrávám? S tebou? Ty jsi si ještě nezvykla? Měla bys," odhrnula mi vlasy z ucha a přiblížila se rty téměř až k němu.
,, Provokuješ a neděláš dobře. Už dnešní ráno máš u mě schované," řekla a ruku posunula trochu výše. Hned jsem jí chytila a usmála se.
,, Ráda provokuji, to víš moc dobře," odpověděla jsem a druhou rukou si vzala skleničku s džusem.,, Zaplatíme? Mohly bychom se jít ještě někam projít a povídat si."
,, Zaplatím a půjdeme. Ale nemysli si, že si to na pokoji s tebou nevyřídím," odpověděla a odešla do restaurace. Na tváři jsem měla pobavený výraz. Bavilo mě jí takhle provokovat. Byla neskutečně roztomilá, když se zlobila a já věděla, že jí to nevydrží moc dlouho. Vrátila se během pár minut a já stihla vše pobrat a jen vyčkávala až přijde.
,, Uděláme si ještě někde pár fotek? Chci mít na tohle místo vzpomínku."
,, Určitě. Ještě nemám v plánu jít na pokoj. Musíme si to tady pořádně užít. Hlavně ty. Já byla už všude možně."
,, Miluju tě, strašně moc. A mrzí mě, že tu nemůžeme být delší dobu, ale snad se sem ještě někdy podíváme."
,, Až budeme mít dovolenou, tak se sem vydáte můžeme. Ale mezitím poznáš ještě spoustu dalších míst," odpověděla, vzala své tašky a vydaly jsme se opět přes náměstí. Dee v jednu chvíli zvonil telefon a tak jej zvedla. Dle slov jsem odhadla, že jde o telefon z práce a tak jsem odešla k fontáně a pozorovala tekoucí vodu. Uklidňovalo mě to a jen díky tomuto místu jsem začínala znovu žít. Snažila jsem se vše hodit za hlavu a jít dál. Přesně jak mi to poradila Sharlotte a jak to udělala Dee. Nemohla jsem dovolit, abych ji znovu nějak ublížila. Byla jsem s ní šťastná. Byla jsem šťastnější než kdykoliv předtím.,, Nad čím přemýšlíš?" ozvalo se a já sebou leknutím cukla.
,, Tak nějak nad vším. Nad tím, co jsem prožila, nad budoucností," odpověděla jsem a usmála se.,, Nad tvým krásným úsměvem."
,, Nad mým úsměvem? Je s ním něco špatně?" zeptala se a poodstoupila.,, Podívej se na mě a usměj se," řekla a já tak udělala. Ozval se zvuk focení a já nad tím musela zakroutit hlavou.
,, Je tak dokonalý, že se vždy, při pohledu na něj, musím usmát. A tu fotku chci vidět."
,,. Je dokonalá," řekla a přišla ke mě. Pevně mě objala a přitáhla si mě těsně k sobě.,, Ty máš mnohem hezčí úsměv."
,, Nebudu o tom diskutovat," odpověděla jsem a vydala se nějakým směrem. Chtěla jsem z města vidět, co nejvíce a stáním u kašny, bych toho moc neviděla. Dee mě doběhla a chytila za ruku. Společně jsme ještě obešly několik obchodů a něco ještě nakoupily.
,, Sam? Mohu se tě na něco zeptat?"
,, Zkus to. A uvidíme, zda ti budu moct odpovědět."
,, Ať už se ti stalo tamto, ať už jsme se hádaly," začala a já poslouchala. Stále jsme po cestě dělaly fotografie a užívaly si krásného podvečera.,, Nikdy jsi nemluvila o rodičích a ani žádných sourozencích."
,, Protože pro mě rodina neexistuje a nechci se o tom moc bavit. Nezachovali se správně."
,, Co se stalo? Chce to o tom mluvit, aby jsi šla dál a nemyslela na to."
,, Nedokázaly přijmout to, jaká jsem. Vyhodily mě z baráku a já musela na ubytovnu," začala jsem a vzala Dee kolem pasu.,, Zkoušela jsem se s nimi spojit, ale asi změnily telefonní čísla. A vlastně ani nevím, zda je vidět chci. Bylo jediné štěstí, že jsem ten den dostala výplatu v práci. Jinak bych spala na ulici."
,, To mě mrzí. Já rodinu nemám vůbec. Vyrůstala jsem v dětském domově a ani nemám zapotřebí svou rodinu hledat," odpověděla a já se stále rozhlížela kolem sebe. Byla to neskutečná pohoda. Pro mě to byl relax a já si to náležitě užívala. Ženeva byla také krásná, ale tohle bylo něco víc. Vždycky jsem si přála vycestovat a díky kamionu se mi to daří.,, Jo a volala šéfová."
,, Stalo se něco?" zeptala jsem se a zastavila.
,, Poslala ti ke mě výplatu na 14 dní dopředu."
,, Dobře, proč?"
,, Protože osobně si to dříve nevyzvedneš. Čeká nás trochu delší pracovní cesta. Máme tam i něco navíc, abychom měli na jídlo, naftu a mít kde spát."
,, Teď si děláš legraci."
,, Ne, nedělám. Klidně jí zavolej," řekla a podala mi telefon. Ten jsem jí hned vrátila a povzdechla si.,, Budeš to se mnou muset nějak vydržet."
,, To teda nevím, jestli to vydržím. Občas jsi hrozně nesnlesitelná," řekla jsem a přitáhla si jí k sobě, abych mohla spojit naše rty v krátkém polibku.,, A jak se dostaneme k papírům?"
,, Ty dostaneme na penzionu. Vytisknou nám je," odpověděla a nepouštěla mě od sebe.,, Takže já jsem nesnesitelná?"
,, Ale příjemně nesnesitelná," odpověděla jsem a dívala se do jejích nebesky modrých očí. Mohla bych se v nich utopit. Mohla bych se do nich dívat celé dny.,, Kam vůbec budeme cestovat? "
,, Nejsi nějak moc zvědavá? Vše se dozvíš včas."
,, Dee, je to pro mě něco nového. Nikdy jsem takhle moc necestovala. A vlastně se i těším. Bude to něco neskutečného!" radostí jsem zvýšila hlas a sledovala Dee, která se tím evidentně bavila.,, Čemu se směješ?"
,, Jen mě překvapuje, jak málo stačí k tomu, aby měl člověk radost," odpověděla a já se usmála.,, Jdeme už na pokoj? Protože už toho máme trochu moc."
,, Souhlasím. Začínám se i těšit na sprchu. A kdy se dozvím, kam pojedeme?"
,, Sam! Nebuď jak dítě, které má dostat lízátko."
,, Tohle vyznělo dost blbě, lásko," řekla jsem se smíchem a vydala se směrem k hotelu.
,, To byl samozřejmě účel, kočko," cesta netrvala příliš dlouho. Šly jsme poměrně rychle a tak jsme se u penzionu objevily za třicet minut. Dee si tam vzala hned několik papírů a já překvapeně vykulila oči. Nebylo jich málo. Spíše naopak. Bylo jich víc, než jsem čekala. Když jsme došli na pokoj, papíry s taškami odložila a vrátila se ke mě.,, Máš tu u mě nějaké resty."
,, Já? Nejsem si toho nijak vědoma," odpověděla jsem a odložila tašky. Snažila jsem se jí ignorovat a vydala se k papírům.,, Kam tedy pojedeme?"
,, Hej, vážně tě zajímá víc nějaké cestování, než tvoje holka?"
,, To rozhodně ne. Jen moje zvědavost je veliká. A druhá věc, co jsi mi to tam kupovala?"
,, Já ti něco kupovala? Kdy?"
,, Ty víš moc dobře. Nezkoušej tvrdit, že nevíš."
,, Tu otázku bych ti mohla také položit, protože jsi také něco kupovala." odpověděla a přitáhla si mě těsně ke svému tělu. Začala mě líbat. Nikoliv něžně, ale vášnivě. Polibky jsem jí začala oplácet a u toho jí začala rozepínat košily.
,, Tak, tohle stačilo," řekla jsem a rychle odběhla k papírům, které jsem vzala do postele.
,, Tak tímhle jsi si podepsala ortel," ozvalo se a já pokrčila rameny. Začala jsem listovat papíry a měla velkou radost.
,, Ortel smrti?" zeptala jsem se a usmála se. Dee si mi lehla za záda a hlavu položila na rameno.,, Také tě to zajímá?"
,, Já už to vím dávno, zlato. Ale chci vidět to nadšení ve tvé tváři."
,, My se podíváme do Dublinu? Do Irska? Nikdy bych si nemyslela, že se tam podívám. Je tam prý nádherně."
,, Je to tam neuvěřitelně krásné," odpověděla a já se začala těšit ještě víc.,, Někde budeme jen přespávat a přijedeme tam večer. Takže maximálně večerní procházka. Takže Calais, San Sebastian,jediné buď večer nebo brzo ráno. Bristol si stihneme projít přes den, tam bychom měly dorazit poměrně brzy," začala vysvětlovat a já jí poslouchala.,,V Dublinu by nás měly vyložit do dvou odpoledne a pak můžeme jít do centra, aby jsi z toho něco měla."
,, A ty jsi tam někdy byla?"
,, Jednou, ale nevzpomínám na to v dobrém."
,, To mě mrzí. Birmingham znáš?"
,, Ne, tam jsem nikdy nebyla. Jezdila jsem minimálně. V Německu jsem sice byla, ale ne v tomhle městě. A novinka pro mě bude Kodaň a Helsinky. Stockholm a Umeu si můžeme také projít večer. Když bude energie."
,, Chtěla jsi říct, pokud ten večer nestrávíme v posteli, nebo u dobré večeře?"
,, Možná ano," odpověděla a papíry mi sebrala. Položila je na stolek u postele a otočila si mě k sobě.,, Sam?"
,, Ano?"
,, Miluju tě. Miluju tě víc, než cokoliv jiného."
,, Já vím. Já tebe také," řekla jsem s úsměvem a objala jí.,, Měly bychom jít do koupelny."
,, Ano, to měly. Ale chci být ještě ve tvém objetí. Aspoň chvilku."
,, Tak chvilku, ale pak půjdeme. Jsem zpocená za celý den a na tu sprchu se vážně těším," šeptla jsem do jejích jemných vlasů a nechávala se držet. Měla jsem pocit, že šťastnější už být nemohu a každý den, jsem si s Daisy chtěla pořádně užít.
Děkuji za přečtení další kapitoly. Děkuji vám za podporu a hlasy, které se zde objevují. Jsem vám za to moc vděčná. Teď nás čeká pár krásných kapitol. ❤️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro