,, Posloucháš mě?!'' zakřičí na mě máma a já (jelikož jsem začtená) neodpovím na její otázku. Proto vstane a kráčí naštvaně mým směrem. Knihu, jež pevně svírám ve svých rukou, mi vezme a schová jí za záda. ,, Už mě budeš poslouchat?'' S otevřenými ústy dokořán nenacházím slova. ,, Běž do krámu koupit chleba!''

_____________________

Jsme poslušní!.... A naštvaní zároveň ( což je ale jen vedlejší účinek našeho knihomolství!) , když nám někdo sebere knihu v momentě, kdy máme rozečtenou větu, řádek či kapitolu, uděláme všechno pro to, aby se kniha dostala zase zpátky do správných rukou!