ø jude ø

Trvalo jim přesně dvacet šest dní, aby naplánovali svatbu.

Nebyla dokonalá. Měla své chyby, stejně jako oni všichni, proto byla autentická. A hlavně, nebyla pro ně až tak důležitá jako to, co jim měla umožnit. Adopci Skye. 

Neměli moc hostů. Jude pozval svou rodinu a kamarády především z vysoké, Rain zase jeho sestru, mámu, pár lidí z práce. Dohromady jich nemohlo být více jak třicet. Jude ani přesné číslo nevěděl.

Když se připravovali, Aura kolem nich lítala v družičkových šatech s kyticí v ruce.

"Zastav se!" okřikl ji Rain pobaveně. "Dojdeš k oltáři a kytka bude bez květin!"

Aura se zastavila u Judeho a nemotorně ho objala. Zazubila se na Raina.  "Tak už pojďme! Já se nemůžu dočkat!"

"Máme ještě půl hodiny," řekl jí Jude a pohladil ji po vláskách, ve kterých měla zapletené květiny. Byla krásná. 

Skye s nimi nebyla. I když byla hodné dítě, nedokázali si představit, že s tím shonem, co měli, skákali ještě kolem ní. Ráno ji oblékli do malých šatiček, jejichž výběr si oba extrémně užívali, a pak ji předali Judeho mámě, která se nemohla dočkat, až se o ni postará. 

Někdo zaťukal. Všichni se ke dveřím otočili ve stejnou chvíli, když dovnitř vešly Elsie s Lunou. Luna byla Judeho svědkyně, Elsie zase Rainova. Měly na sobě krásné sladěné šaty, jejichž odstín lichotil barvě pleti obou. Když je Jude uviděl, neubránil se širokému úsměvu.  Aura se rozběhla Elsie do náruče. "Tetooo!"

Luna je obešla, kývla uznale na Raina a došla k Judemu. "Jen bych tě chtěla varovat, že máš posledních třicet minut na to utéct."

Rain za ní si odfrkl. "No dovol?"

Jude se musel zasmát. Byl nervózní. Byl to velký den. Vždyť skoro nespal. Ale ani jednou od toho, co začalo jejich urychlené plánování, nepomyslel na to, že by utekl. Vzal Lunu za ruce a ušklíbl se. "Nemůžeš se přenést přes to, že možná budeme jednou rodina, co?"

Luna protočila očima. "Elsie svatbu nechce."

"Ne, že nechci!" bránila se. "Jen ji nechci teď a za tvých šílených podmínek!"

Jude se usmál a podíval se na Elsie. "Nech mě hádat, chce svatbu na nějaké hoře, která má více jak čtyři tisíce metrů nad mořem?"

Luna milovala hory. Milovala neustále chodit na velké túry, nevadilo jí se vydat na několikadenní výlet a spát pod stanem. 

Elsie uraženě přikývla. Luna byla připravena se bránit, ale Aura ji přeskočila. "Budu družička ještě jednou? Prosím! Už teď mě to baví!"

Elsie se na ni podívala, jak nadšeně skáče v šatech a s kyticí v ruce a přikývla. "A6 budeme mít svatbu, budeš družička."

"Až!" vykřikla Luna. "Ona řekla až a ne jestli! Wow!"

Byl to zmatek, ale Judemu se to líbilo. Přišlo mu, že u nich by to ani jinak nešlo.Proběhly poslední přípravy a nakonec stáli před dveřmi sálu, kde si měli říct své ano. Všichni až na ně dva a Auru byli uvnitř. Nakonec se rozhodli, že k oltáři půjdou spolu, protože Judeho máma jim stejně hlídala Skye a ta Rainova... Jednoduše řečeno, už dvakrát jí Rain vysvětloval, že se dneska žení. Její nemoc byla tak daleko, že už většinu času nevěděla, kdo jsou Elsie s Rainem. I tak se ale rozhodli ji na svatbu pozvat. Seděla tedy v první řadě s její osobní ošetřovatelkou.

Když se rozezněla hudba a Aura se najednou nervózním krokem vydala uličkou, Jude se otočil na Raina. "Jsi si teda jistej, jo?" zeptal se škádlivě. "Teď už by bylo trapný to odvolat."

"Vypadám, jako bych váhal?" nakrčil obočí Rain. Chytil Judeho za ruku, naklonil se k němu a pomalu jejich rty spojil ve vášnivý polibek. "Doufám, že teď už ne."

Jude se pousmál. "Tohle byla naše poslední pusa jako nemanželé."

"Jsi s ni dostatečně spokojen? Můžeme dovnitř?"

Zasmáli se. Opravdu už bylo na čase, aby se za Aurou vydali uličkou k oltáři. Pravda byla taková, že oba nebyli ten typ člověka, co by prosazoval svatbu za každou cenu. Jude si klidně dokázal představit jejich život po boku jeden druhého bez potřeby se vzít. Jude nepotřeboval tu 'jistotu', věřil Rainovi a jeho lásce k němu. Proto jim nevadilo svatbu urychlit, proto jim nevadilo, že to nebude velkolepé. Jejich hlavní cíl tohoto dne byl ten, aby mohli adoptovat Skye společně, aby obě jejich jména byla v jejím rodném listě.

"Jo," odpověděl tedy. "Jdeme si pro Skye."

Rain se neuvěřitelně krásně usmál, stiskl Judeho ruku silněji a dal se do chůze.

Poprvé v životě si tak Jude užíval, že se celá místnost dívala jen na něj. Neměl se za co stydět, byl pár metrů, pár minut od toho, aby si vzal člověka, kterého miloval nejvíce na světě. Aby se i papírově stal součástí jejich malé rodiny s Aurou a brzy snad i se Skye. 

Zastavili se u oltáře. Lehce se třásl, i když si myslel, že nebude takto reagovat. Neměl se čeho bát. Spíše to sváděl na důležitost tohoto dne, kterou mu společnost obecně dávala. Rain byl naopak v klidu. Než se jejich ruce rozpojily, Rain mu věnoval poslední stisk a podíval se na něj pohledem, který mu říkal, že je všechno v pořádku. 

Řekli si sliby plné klišé sladkých věcí. Oba najednou měli skleněné oči, čemuž se uchechtli. I jak tam tak stáli, před očima ostatních, se Judemu potvrdilo, jak dobře spolu dokázali komunikovat pouhými pohledy. 

Oba si pak řekli ano. Samozřejmě. Pak k nim přiběhla Aura se snubními prsteny. Rain vzal jeden jako první a pak si dřepl, protože i když Aura vyrostla, stále jí takhle byl blíž. Jude se ně podíval lehce zmateně.

"Tak co, můžu mu ten prsten dát? Poslední slovo je tvoje," řekl jí.

Jude se musel zasmát. Od začátku se snažili v jakémkoliv rozhodnutí Auru neopomenout, jasně, že se jí Rain zeptal i tady a teď. 

"Už jsi řekl ano, už musíš!" odpověděla Aura a sálem se ozval smích. Jude by ji nejraději láskou zulíbal. 

Rain se tedy spokojeně zpátky postavil a navlékl Judemu prsten na prsteníček. "Co bys udělal, kdyby řekla ne?" zašeptal potichu, i když si nedokázal představit vesmír, kde by to nastalo.

"Dal bych ti ho stejně," pousmál se Rain.

Jude byl na řadě. Vzal si od Aury druhý prsten a mrkl na ni, když netrpělivě čekala, až oba budou mít ty prstýnky, na které tak dlouho čekala, na ruce. Vzal Rainovu ruku  a také mu prsten nasadil. 

A pak už byl prostor na jejich první manželský polibek. Rain chytil jeho tvář do dlaní a přitáhl si ho k sobě. Když se políbili, sálem se roznesl potlesk. Sotva se jejich rty rozpojili, už je objímala Aura. "Konečně!" zvolala. "Konečně je Jude náš!"

Rain se zasmál. "On byl náš už dávno," odpověděl. Jude nemohl nic než souhlasit.

Pak se otočil na svou mámu, která stála se Skye v náruči. Byli o krok blíž. O krok blíž tomu, aby této holčičce dali rodinu, kterou si zasloužila. Nemohl se dočkat.

Z myšlenek ho vytrhla Rainova ruka na zádech, která ho pobízela, ať se podepíše. Jude se tak poprvé podepsal svým novým jméne. Jude Carter. Miloval, jak to znělo, jak to vypadalo. A také to, že sdílel jméno jak s Rainem, tak s Aurou. 

Od oltáře odcházeli všichni tři společně, každý držel Auru za jednu ruku. Ještě se ale zastavili u Skye. Jude ji dal lehký polibek na čelo. Rain mu zašeptal: "Všechno to vyjde. Věřím tomu."

A ono vyšlo. 

ø

...svatby jsou moje slabá stránka, fakt jako. ale už mi chyběli, so here we go.