"Ten týpek u baru tě sleduje už tak dvacet minut v kuse, přísahám."

Chris se zmateně podíval na Claire, dívku, kterou znal teprve pár dní. Teprve ale začal vysokou, všechny lidi tady znal jen pár dní. A pak se podíval tam, kam koukala i ona.

Upřeně ho sledoval jeden kluk, který se pomalu napil svého drinku. Chris se ušklíbl. Pak do sebe kopl zbytek vodky v jeho ruce a bez toho, aby se na Claire podíval, jí oznámil: "Vidíme se pozítří ve škole."

Nešel přímo k tomu klukovi, předstíral, že si jde objednat další drink. Když periferně zahlédl, jak se k němu kluk blíží, pousmál se.

"Nečekal bych, že tady dneska potkám někoho, kdo je přesně můj typ."

Chris nakrčil obočí. Tahle přímočarost byla překvapující i na něj. Otočil se k němu. Měl sakra dobrý outfit. "Ty se toho nebojíš, co?"

Klučina se pousmál. "Když vím, co chci? Ne. Takže mi přijdou zbytečný i kecy kolem. Můžeme dneska spolu odejít, jestli máš zkušenosti."

"To znamená?"

"Neztrácím čas s někým, kdo neví, co dělat."

Překvapil i sám sebe, že s Maxem opravdu odešel. Jednorázovky pro něj nebyly novinkou, člověk jako on ale ano, protože nikdo s ním nejednal nikdy takhle na přímo. Když došli k němu na byt, stále cítil v sobě solidní úroveň alkoholu. Max ho začal líbat hned za vstupními dveřmi.

"Jsi nahoře nebo dole?" zeptal se ho mezi hladovými polibky na krku. "Protože bych byl naštvanej, kdyby to nevyšlo."

"Preferuju být nahoře," odpověděl Chris. "Ale zvládnu obojí." Na jednu noc? Proč ne.

"Perfektní," zamumlal Max a už měl triko dole. "Dneska budeš dole."

Tehdy nevěděl, že Max to nebral jako on. Že si ho hned v pondělí ve škole vyhledá a zeptá se, jestli to nechce zopakovat. A Chris samozřejmě souhlasil, protože lhal by sám sobě, kdyby tvrdil, že sex s Maxem nebyl dobrý. "Příště tě nechám být nahoře, slibuju," řekl mu Max, když se setkali podruhé u něj na bytě. Tehdy vlastně porušil svůj první slib. Max zkrátka nebyl člověk, co by byl dobrovolně dole.

Jejich čtvrtou schůzkou oficiálně začal jejich vztah. Což se ale Chris dozvěděl až na jejich šesté schůzce, kdy si zkrátka myslel, že jsou jen kamarádi s výhodami. Tehdy šli spolu do klubu. S Chrisem začal flirtovat cizí kluk. Max ho odehnals se slovy, že má přítele.

"Tak přítel, jo?" rýpl si Chris, v ruce telefonní číslo od onoho kluka.

"Já si nedělal srandu, Christiane," odpověděl vážně. A jistým způsobem ho to zahřálo u srdce. Nevěděl sice, jestli je připravený na vztah, jestli se chce vzdát té svobody, kterou zažíval, ale Max ho chtěl? Ten dokonalý Max, který si ve škole budoval neuvěřitelné jméno?

Odhodil papírek s telefonním číslem na zem a pro efekt ho ještě rozmačkal podrážkou boty. "Tak já taky ne," odpověděl a přitáhl si tak spokojeného Maxe k sobě.

Opravdu si nejprve nevšímal toho, jak mu Max postupně snižoval seběvědomí, jak mu dupal na ego. Když za ním přišel s katalogem optiky, kde dělal jeho známý, a ukázal mu čočky, které mu sjednotí barvu očí, nejprve byl zmatený.

"Tvý oči dokážou být děsivý," podotkl Max se smíchem. "Ale věř mi, že když budeš mít jednotnou barvu očí, budeš nezastavitelný. Fakt. Trendy, to je moje, přece. A tvé oči... trendy nejsou."

Chvíli se nechápavě na něj díval. "Chceš, abych vysolil kdo ví kolik peněz za nějaké speciální čočky, abych byl trendy?" zeptal se.

"Vypadáš, jako bys měl Halloween každý den," podotkl Max a stáhl si ho k sobě na klín. Začal ho bombardovat polibky. "Jen se ti snažím pomoct. Tvé oči... dokáží být rozptylující."

Jeho oči bývaly klíčem jeho sebevědomí. Byl to perfektní námět na začátek konverzace, perfektní nástroj k tomu někoho svést. Ale byla pravda, že tohle už nepotřeboval. Přesto, když si poprvé nasadil ty skvělé čočky, přišel si... obyčejný.

"Obyčejný je v pořádku," řekl mu Max, když se mu s tím svěřil. "Nemusíš být výjimečný pro nikoho jinýho kromě mě, ne?"

Hned na druhý den se na chodbě srazil s nějakým klučinou. "Oh, Chrisi!" zvolal. "To jsou čočky? Je zvláštní tě vidět s jednotnou barvou očí."

Chris se na něj zmateně díval. "Uhm, známe se?"

To, jak ten kluk zesmutněl, se mu vrylo do paměti. Přiblížil se k němu. "Spali jsme spolu. V létě na té párty. Nepamatuješ?"

Na té párty. Těch bylo trochu víc, aby věděl, o jaké je řeč. Přesto se pousmál. "Jo, jasně, promiň. Jo, jsou to čočky."

"Sluší ti," prohodil klučina a vydal se dál.

On zůstal stát na místě, protože se cítil přímo příšerně. Jak si nemohl pamatovat někoho, s kým strávil tak intimní chvíle? To byl opravdu až tak rozjetý?

Přesto to Maxovi vyprávěl s vtipem. Vsadil by všechny prsty, že on měl v kapse nějaký podobný příběh. On se ale jen uchechtl a prohlásil: "No jo, co si budem, byl jsi docela děvka."

A tohle byla ta věta, která změnila to, jak přemýšlel. Jak se choval. Přijal ji, i když by spočítal na prstech rukou, s kolika lidmi za svůj život spal, a ještě by měl rezervu, což rozhodně neznamenalo, že byl děvkou. Vlastně, když na to jednou došlo při jejich opilé konverzaci, Max ve finále za svůj život spal s více lidmi jak on.

Přesto přestal pít. Bál se, že udělá nějakou kravinu znovu, že zklame Maxe, zlomí mu srdce. Přemýšlel nad všemi těmi kravinami, které před Maxem dělal, to, jak zničil někomu vztah, protože se vyspal s klukem, který měl přítelkyni, ale nevěděl o tom. Přemýšlel nad tím, jak v osmnácti potkal klučinu, který čekal snad i vztah a Chris mu ukázal, že on ho v úmyslu opravdu nemá tím nejhorším způsobem.

Byl příšerný člověk. Opravdu byl. A ještě, že potkal Maxe, aby si to uvědomil.

Když se s tím celým tak nějak smířil, stavil se cestou k Maxovi na byt do květinářství. Koupil mu mu jednoduchou kytku, jejíž název netušil, ale hodila se mu k němu nejvíce. Pak k tomu přidal malinkou obálku s pár verši, co napsal. A spokojený se svým dárkem se vydal k němu.

Stál před dveřmi s kytkou natáhlou před sebou, když Max otevřel. "Co to je?" zeptal se pobaveně jako první.

"Dárek," řekl Chris. "Za to, že jsi mi pomohl otevřít oči."

Max si od něj kytku převzal. "Pomohl jsem ti otevřít oči?"

Přikývl. "Dlouhý vysvětlování. Prostě jsem tě chtěl překvapit."

Max se krátce podíval na onu malou obálku, pak ale zvedl pohled zpátky k němu a přitáhl si ho za ruku k sobě. "Ty umíš být vážně klišé," zamumlal do polibku. "Pojď sem raději." A odhodil kytku stranou. Chrisovy verše si nikdy nepřečetl, to naštěstí on ale nevěděl. Pamatoval si tenhle moment jako jeden z těch krásných, kdy se cítil být opravdu milován.

Myslel si, že je šťastný. Myslel si, že mu Max ukázal světlo na konci tunelu, až později si ale uvědomil, že těsně před koncem byla uzávěrka, díky které nikdy úplného štěstí nedostál. A Max onu uzávěrku stavěl větší a větší každou poznámkou, o které si Chris myslel, že je na místě, i kdyř úplně nebyla.

Což si uvědomil až ten den, co byl s Mateem na honu po nových brýlých. Když mu Mateo řekl, že mu brýle sluší, že je jeho barva očí zajímavá a ne že naopak vypadá jako někdo, kdo si každý den hraje na Halloween. Když si uvědomil, že na schůzky s ním se těší víc než na schůzky se svým vlastním přítelem.

Když si uvědomil, že možná to nevinné přátelství s člověkem, kterého jen poporosil o vyplnění dotazníku, začíná být něco víc.

Nemohlo to ale být něco víc. Měl Maxe. A problematickou minulost, která by Mateovi ublížila.

Přesto nedokázal přestat myslet na jeho modré oči, na ty nepořádné kudrliny jeho špinavě blond vlasů. A když byl s Maxem definitivní konec, musel se stranit. Musel se stranit, aby neudělal další chybu v životě, kdy by zlomil srdce Mateovi, protože se neodhadl.

Max ho držel na uzdě, Max by mu ani nedovolil udělat chybu, věděl ale, že s Mateem by to bylo jiné. Mateo byl citlivý, stydlivý, držel na ramenou tíhu své minulosti, rozhodně to nebyl ten typ člověka, co by přebral žezlo od Maxe a držel Chrise zkrátka.

Jenže ta touha Mateovi pomoct byla stejně silnější. Pocit, že by mohl být pro něj tím člověkem, ke kterému se může kdykoliv otočit, ho naplňoval už v tu chvíli, kdy pro něj byl jen kamarádem, který se občas nachomýtl u něj, když to potřeboval.

A upřímně? Po ničem netoužil více, než ho smáčknout u sebe v objetí, dát mu polibek do vlasů, uklidnit ho. Což by ho Mateo jako kamaráda nikdy nenechal udělat.

Takže poslechl své city, ne svou hlavu, která mu našeptávala, že se vrátí ke svému starému já, když si nedá pozor. On si ale dával pozor každou sekundu jeho života. A bylo to to nejlepší rozhodnutí.

⸙

někdo mi (myslím dokonce i u minulé bonusovky?) napsal, že by je zajímalo, jaký byl chris s maxem. a dost mě ten nápad chytil. tak tady to máte :D samozřejmě spíše zaměřeno na tu špatnou stránku vztahu, ale měli i hezké momenty, stopro:DD