Jeho vztah s Mateem mu pomohl si uvědomit pár věcí:

Hádky na denním pořádku vlastně vůbec v pořádku nebyly. S Maxem se to zdálo normální. 

Byl velký rozdíl v tom si myslet, že je zamilovaný a opravdu zamilovaný být. Zpětně totiž přestával na jeho vztah s Maxem nahlížet jako na upřímnou lásku. 

A hlavně, nikdy vlastně neměl dobré lívance, dokud mu je neudělal někdo z Mateovy rodiny. Osobně je měl nejraději přímo od něj. To byl ten nejdůležitější poznatek. 

Mateo mu je udělal i na snídani na jeho narozeniny. Chris v sobě udusil to dojetí, co všechno pro něj ten den udělal, protože když si vzpomněl na své narozeniny předchozí rok... Max na ně zapomněl. A doteď si nejspíše myslel, že to dobře zakryl, když se v sedm večer zvedl zničehonic z gauče, vytratil se na dvacet minut a vrátil se s kytkou a čokoládou. Chris jen poděkoval a nic nenamítal. A byl rád, že ho Max stihl podvést než došlo na jeho narozeniny, protože vážně zvažoval, že na ně zapomene taky. 

Chris si uvědomoval, jak důležitý pro Matea je, jak důležité pro něj je, že jeho první (pořádný) vztah je právě s ním. Mělo to ale i opačný účinek, protože Chris se zase díky jejich vztahu léčil z toho předchozího. A to si ani dříve neuvědomoval, že to bylo potřeba. 

Den po jeho narozeninách se vydali na víkendový výlet. Jak Chris hodně rychle pochopil, Mateo s Aurou a jejich rodinami měli hodně malých tradic. A jedna z nich byla také víkendový pobyt  ve vilce u pláže Rainova známého. Vždy jeli  v pěti - Rain, Jude, Aura, Mateo a Skye. Když se ale s Auřinými rodiči viděl naposledy, pozvali i jeho. 

Pár věcí to zkomplikovalo, třeba jako to, že se už nevešli do jednoho auta, proto i nejprve odmítl. Tehdy za ním ale došel přiopilý Rain a ťukl si pivem o to jeho. Byla to jedna z mála akcí, kdy se Chris rozhodl pít, protože věděl, že to nepřežene a nic špatného se stát nemůže, a tak si dvě piva dovolil. 

"Já vezmu auto, Jude taky," promluvil zničehonic Rain. "Vila má tři ložnice. V jedné jsme my, samozřejmě. A prosím, ušetři nás těch bojů, kdo bude mít ložnici jen sám pro sebe."

Chris se uchechtl a sklopil pohled. "Jste na mě všichni až moc hodní. Cítím se blbě."

"Nejsme na tebe až moc hodní," namítl Rain. "Mateo je jak náš vlastní. Což z tebe dělá taky součást rodiny." Podíval se na Auru s Mateem, kteří se kdo ví proč prali v bazénu. "Jednou jsme vzali s sebou i Auřinýho přítele. Nejsi zas tak výjimečný."

Zasmál se. "Dobře. Tak já pojedu."

Rain ho poplácal po zádech. "To jsem chtěl slyšet."

Takhle se objevil v jednom autě s Mateem a Judem na tříhodinové cestě k moři, ostatní členové výpravy v autě druhém. Mateo se s Judem začal hádat o nějakém literárním autorovi, kterého Chris neznal, snad pět minut po jejich výjezdu. O dalších dvacet minut později se otočil na zadní sedačku na něj. "Připomeň mi, že cestou zpátky jedeme s Rainem. Jude nemá vkus."

"Rain ani tohoto autora nezná. Já mám aspoň názor," namítl Jude.

Chris nakrčil obočí. "Já se divím, že se vůbec umíš hádat, Mateo," utrousil, což si vysloužil od něj prostředníček. 

Hned po příjezdu se Aura a Skye pustily do lívanců. Další tradice, prý. Chris jim odnesl věci do jejich ložnice, kvůli které stejně boje probíhaly, když před odjezdem prohráli kámen nůžky papír s Aurou a její sestrou o tu větší. Ne, že by na tom Chrisovi záleželo. Když se vrátil do přízemí, uviděl jen Carterovi, Matea nikde. Chvíli mu trvalo, než ho zahlédl francouzským oknem, jak sedí u břehu v písku. 

Vydal se samozřejmě za ním. Každou chvíli měl být západ slunce, mohli si ukrást malou romantickou chvilku pro sebe. 

"Po kolikáté tady vůbec jsi?" zeptal se, když byl už jen pár kroků od něj. Mateo se otočil a pousmál se. Když si Chris sedl vedle něj, hned mu položil hlavu na rameno.

"Už ani nevím," přiznal. "Stihli jsme tu být dvakrát, než jsem byl adoptovaný. A od té doby každý rok, vždy jen já a oni. A teda jednou Auřin přítel. Jeho přítomnost mě znervózňovala."

Chris se uchechtl. "Samozřejmě." Věděl, že si s oběma jejími bývalými blízký nebyl. 

"Ten rok jsme se Skye udělali čtecí maraton a za ty tři dny tady přečetli sedm knížek každý. Šílenost. Aura zkrátka byla zaneprázdněná."

"Abych letos zase já nebral až moc tvou pozornost," namítl.

"S tebou si Aura rozumí. Ta se vetře, ať už budeme dělat cokoliv. Víš, že to bych já nikdy," odpověděl pobaveně. 

Chris mu dal ruku kolem ramen. "Jsem rád, že tu můžu být s vámi."

"Já jsem rád, že tě Jude s Rainem mají taky tak rádi, že tě pozvali," odpověděl Mateo a otočil k němu hlavu. Pousmál se. A vtiskl mu krátký polibek na rty. 

Pousmál se. "Nebudu lhát, necítím se jen jak tvůj přítel, ale jako právoplatná součást rodiny."

"Oni všichni jen ví, že nikdy bych nenašel koule to s tebou podělat nebo se s tebou rozejít, takže už tě berou jako samozřejmost, protože jsi se mnou zaseklý už navždy."

"Jo? Co když se já rozejdu s tebou?"

"Nerozejdeš. Přece bys mi tak nerozhodil mentální zdraví, víš jak na tom jsem."

Jen pár sekund to vydrželi, než se rozesmáli. Vtipkovali o tom celkem často. 

Pak se ale Chris od něj odtáhl, stoupnul si a natáhl k němu ruku. "Pojď, měli bychom jim pomoct s lívanci."

Mateo si povzdechl, začal se ale zvedat. "Západ ještě ale nesko-"

Nestihl ani do říct větu, protože ho Chris popadl, sotva se postavil, a rozběhl se s ním směrem k moři. Mateo vykřikoval něco jako že to bude studené a že to přece udělat nemůže, protože mají na sobě oblečení, ale Chris ho neposlouchal. Byli u moře. Byl západ slunce. Chtěl ten nejvíce klišé zážitek na světě.

Ve vodě se mu už běželo hůř, a tak nakonec neudržel rovnováhu a se smíchem oba padli do vody. Když se Mateo vynořil a vyklepal si vodu z uší, podíval se na něj. "Já tě nenávidím!"

Chris si ho přitáhl k sobě a objal ho kolem pasu. "Ať máš na co vzpomínat," zašeptal a pomalu ho políbil. 

Mateo se do polibku úplně ponořil a pak se pousmál. "Beru to zpátky. Miluju tě."

"No já si myslím," zamumlal nazpátek. 

Tohle by s Maxem nikdy nezažil. Kdyby s ním udělal to samé, urazil by se a naštvaně by vodu opustil a nechal ho tam. Jak to věděl? Něco podobného se mu totiž stalo. 

Léčil tak své vzpomínky. S Mateem bylo zkrátka všechno hezčí. A přišlo mu, že si našel další rodinu, ne jak s Maxem, který ho s rodiči seznámil po roce vztahu a to spíše z donucení. 

"Haló, ty lívance se samy neudělají!"

Chris rozpojil jejich rty a otočil se ke břehu. Aura tam stála s metličkou v ruce. "Tohle si nechte na později, až nebudu hladová," utrousila, otočila se a vydala se zpátky. 

"To je spíš na mě," okomentoval to Mateo. "Tebe nenechá na její drahocenné lívance šáhnout, dokud si nebude jistá, že je budeš umět jako my ostatní."

"A co mám dělat?" nakrčil obočí.

"Můžeš je ocukrovat na konci, možná. A když ne, tak se jen dívat a učit se."

Vydali se zpátky ke břehu. Chris nevěřícně zavrtěl hlavou. "Vy a ta vaše lívancová kultura."

"Jedno špatný slovo a skončíš v pekle. Aura se o to postará," varoval ho Mateo.

"Tomu bych i věřil," zamumlal Chris. Možná jim měl vzít ručníky.

⸙

can you tell i missed them already?

uvědomila jsem si, že v samotném příběhu nebylo zas tolik prostoru na tu casual lásku bez problémů, heh. tak tady je pohodová bonusovka a ještě z chrisova pohledu, ať máme i nahlédnutí do jeho hlavy, co se jejich lásky týče, hehe