Sylvain

,,Viděla jsem jednu z baletek ve městě," řekla Wicky, sotva jsem vešel do jejího bytu. ,,Byla jsem předtím vyzvídat v divadle a bylo mi řečeno, že všechny baletky odjely z města."

Vida, máme stejné postupy.

,,To ti to prostě jen tak řekli?"

,,Byla jsem tam za Anou několikrát, už mě tam celkem dobře znají. Stačí si vzít větší výstřih a chlapi ti poví všechno."

,,A jsi si jistá, že to byla správná baletka?"

,,Naprosto! Je to taková arogantní kačena, která se s Anou nikdy moc nemusela."

,,Taky jsem byl v divadle. Mluvil jsem s Teresou."

Wicky nadzvedla obočí. ,,S kým?"

,,Alternuje Anu. Je nováček."

,,Ach tak. No, já šla za ředitelem divadla. Měli bychom zvážit, jestli bychom tu mrchu neměli dát na náš pomyslný seznam podezřelých. A možná i ředitele divadla, protože mi nejspíš lhal."

,,Kruci, tohle je přece šílený! Nemáme vůbec nic! Vůbec nic nevíme! Co když je Ana už mrtvá?!"

,,Sylvaine, musíme zachovat klid."

,,Hovno, zachovat klid se neosvědčilo!" zavrčel jsem a začal vytáčet číslo na policii.

,,Sylvaine, to nejde!" vykřikla Wicky a vzala mi telefon z ruky. ,,Co když ji tím zabiješ?"

,,Co když ji zabiju tím, že neudělám nic? Pokud mě někdo sleduje, tak stejně ví, že se mu v tom, co dělá, pokouším zabránit. Musí tušit, že o tom víš ty, Becca a potenciálně i část divadla."

,,Já o tom v divadle nemluvila."

,,Já taky ne, ale ten, kdo ji drží, musí počítat s možností, že o tom začíná vědět víc lidí. Nemluvě o zvědavých sousedech, kteří Anu už několik dní neviděli. Pokud půjde někdo z nich na policii a ten hajzl se to dozví, stejně jí nakonec ublíží! Tak mi řekni, jaký má tohle mlčení smysl, Wicky? Dochází nám čas!"

,,To nemůžeš vědět," řekla a vrátila mi mobil. ,,Stejně jako nemůžeš vědět, že je to chlap. Nepodceňuj zvrácenost žen."

Zamračil jsem se. ,,Jak to myslíš?"

,,Jak to myslím? Jak to říkám," pokrčila Wicky rameny. ,,Klidně v tom může jet nějaká ženská. Nebo jich bude i víc."

,,Což nás přivádí zpátky do divadla," povzdechl jsem si. ,,Dobře, budeme teď pracovat s tím, že si jednu z baletek viděla ve městě. Musíme ji najít a konfrontovat ji."

,,Konfrontovat ji s tím, co se děje? Zbláznil ses?"

,,Potřebujeme se pohnout."

Wicky rozhodila rukama do stran a vrátila mi mobil. ,,To už můžeš rovnou zavolat na tu policii."

,,To ale neudělám, jen mi ruply nervy."

,,Jenže já si nejsem jistá, že tenhle plán je lepší. Pokud nechceš dávat v sázku její život, tak..."

,,Nechci, ale nejspíš budu muset."

,,Je tvá žena."

,,Ne, byla to má žena. Vím, jaká je. I kdyby z toho vyvázla v pořádku, náš vztah je mrtvý."

,,Takže ji už nemiluješ?"

,,Je těžké milovat někoho, kdo tě nechce."

Když Wicky celou věčnost neodpovídala, navázal jsem s ní oční kontakt. Tvářila se, jako by mě soudila.

,,Co je?"

,,Uvědomuješ si, jak podezřele to znělo? Chlap se cítí nechtěný svou ženou, vlastně k ní už ani nic necítí a-"

,,Takže teď je ze mě vrah?"

,,Já neříkám, že jsi vrah, ale mohl jsi mít motiv," řekla a trhaně vydechla.

Nevím, jestli jsem už neměl všech pět pohromadě, ale měl jsem pocit, že se mě bojí, a co hůř, že má možná i pravdu. Mohl jsem mít motiv. Jenže neexistovala možnost, že bych s tím měl něco společného. Právě proto se mě to tolik dotklo.

,,A co ty? Ty jsi nemohla mít motiv?"

Wicky se nešťastně zasmála. ,,Jako že bych chtěla ublížit jedné z mála kamarádek, které opravdu věřím? Já k ní na rozdíl od tebe city chovám."

,,Takže jsi ji potenciálně mohla milovat a nemohla se smířit s tím, že je v manželství se mnou?"

Wicky přivřela oči. ,,Kdyby to byla pravda, zabila bych tebe, ne ji."

,,Nebo sis řekla, že pokud ji nebudu mít já, nebude ji mít nikdo."

Wicky sebou trhla a vzdálila se ode mě, ve tváři výraz čirého zděšení a znechucení. ,,Děkuji za tvou návštěvu. Teď vypadni."

Usmál jsem se. ,,S radostí."

,,Jsi směšný."

**

,,Tohle mi nepřijde pravděpodobné, Sylvaine."

,,Ale vyloučit to nemůžeme."

Becca se zamyslela a pak pohlédla někam za mě. Trošku při tom zbledla.

,,Děje se něco?"

,,Ne, nic," řekla a roztřesenými prsty si prohrábla vlasy. Chovala se trochu zvláštně.

,,Potřeboval bych se dostat do divadla. Třeba bych zjistil víc."

,,Vždyť jsi tam byl."

,,Ano, jenže jsem tam nemohl být o samotě. Kdybych Aně prohledal věci, třeba bych na něco přišel."

Trvalo celou věčnost, než odpověděla. ,,Jo, možná..."

,,Becco?"

,,Hm?"

,,Nechceš mi něco říct?"