-Blue-

,, Jak dlouho tu budeš?'' zeptal se mě Matt. Já se nad tím zapřemýšlela. Neuvažovala jsem totiž nad tím, takže jsem nevěděla, co odpovědět. Slízla jsem si další kousek své zmrzliny a potom pověděla: ,, To nevím. Možná dva týdny a možná déle. Musela bych kontaktovat matku. Ta o tom totiž neví. Myslí si, že jsem někde na chatě nebo já už ani nevím, co jsem jí nakecala.'' 

,, Ty jsi zlá,'' zašeptal Matt a stejně jako já slízl zmrzlinu z kornoutu, která se mu už roztékala. Elisabeth společně s Jamesem kráčeli před námi po chodníku k pláži. Vypadalo to, že si jako dost dobře rozumí. Tak přeci jen si i šprtka najde snadno kluka. 

Pohlédla jsem zpátky na Matta. ,, Nad čím přemýšlíš?'' aspoň tak vypadal. Byl zaražený a měl hlavu sklopenou k zemi. 

,, Jen... co bude dál?'' Povzdechla jsem si. Tohle jsem nechtěla, aby teď přišlo. To musejí všichni kluci něčím překazit romantickou chvilku? Buď musejí na záchod nebo mají zase hlad nebo čumí na nějaký zadek jiné holky. Ti kluci se fakt asi nepoučí. Když už to ale nakousl, musela jsem mu něco na to říct. Mlčení je v tomto případě asi špatné.

,, Tak... vlastně budeš končit školu ne? U nás v New Yorku je mnoha vysokých škol...'' věděl přesně na co narážím. ,, A já mám doma dost místa!'' Zasmál se. Řekla jsem nějaký vtip nebo co?

,, To je pěkná nabídka, ale... mám tady rodinu. Už bych je moc často neviděl.'' podrbal se na zátylku. Asi si myslel, že to špatně snesu, ale právě že naopak. Chápala jsem ho moc dobře. Vzala jsem ho za ruku a pohladila ho po ní. 

,, Jasný, chápu. Rodina je přece přednější. Já mám rodinu...na pytel. Sám vidíš. Ani se nezajímají, kde jsem a zda jsem v pořádku.'' Zapřemýšlela jsem se stejně jako on o našem vztahu. ,, Za chvíli mi bude osmnáct a tak si budu moc už opravdu dělat, co budu chtít. Mohla bych se sem přestěhovat na kolej a začít chodit do školy sem. Přestoupit.'' Vykulil oči.

,, To nemohu po tobě chtít!''

,, Mlč... to chci já.'' Usmála jsem se a přiblížila se k němu blíž. Podíval se mi do očí. Zajiskřili mu. Chtěl přesně to, co bych chtěla já. Jenže kdo se k tomu odhodlá jako první? Samozřejmě že já? Já na nic nečekám, já dělám! 

Políbila jsem ho.