-20-
Hodila jsem svoje věci na postel. Už jsme konečně byly v hotelu na pokoji. Těšila jsem se, až hupnu do toho bazénu, který byl na střeše domu. ,, Pětihvězdičkový hotel? Zbláznila ses?'' A heleme kdo se ukázal. Náš šetřílek, který letěl s námi. ,, Já nemám tolik peněz, abych si to mohla dovolit.''
,, Ty to přece neplatíš.'' odfrkla jsem si otráveně a začala si vybalovat věci.
,, Ale budu ti to muset splácet.'' Povytáhnu na ni obočí a pohlédnu na ni.
,, A to řekl kdo?''
,, Já!'' zabručela naštvaně a své dva kufry hodila stejně jako já na postel. Mezitím, co ona naštvaně něco blábolila do blba, jsem se převlíkla do plavek. Udělala jsem si drdol a ještě než jsem odešla, jsem na ní zakřičela: ,, Tak se uvidíme na střeše. Teda... pokud pořád nebudeš fňukat!''
,, Nefňukám!''
***
Bylo pět hodin odpoledne a sluníčko hřálo tak silně, že jsem se ještě musela namazat. Ležela jsem na lehátku a relaxovala. Takový ticho bylo, dokud nepřišla moje spolucestující. Pardon...''kamarádka'' na cestu. Odhodila na zem svoji taštičku s kosmetickými potřebami, nasadila si brýle a lehla si vedle mě.
,, Nazdar...'' pozdravila jsem ji. ,, To ti to trvalo a co máš v té tašce, prosím tě?!''
,, Opalovací krém, olejíčky a tak...'' podotkla a víc se se mnou nebavila.
,, Jo...dělej napučenou.''
,, Nejsem napučená! Kvůli tobě zmeškám školu...'' procedila skrze zuby a já se musela zasmát.
,, Bla, bla, bla...týden tě nezabije. Je to jen škola! Navíc si jela dobrovolně.'' V tento moment mi přišla zpráva. Rychle jsem vystartovala pro svůj mobil, abych se mohla podívat, kdo napsal. Úplně jsem zapomněla, že si dopisuji s Mattem přes mobil.
Avšak ten pocit, když vám místo milovaného napíše mamka:
Máma - Ahoj Blue, tak co? Už jste dorazili? : - )
Blue - Joo

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro