Uplynul měsíc od doby, kdy Hitomi souhlasila s složením zkoušky, aby se stala plnohodnotným Chuninem. Měsíc mnoha protichůdných emocí, kdy se některé události proměnily v nešťastné události, od kterých nebylo možné nebrat ohled; jeden z těch, kteří ji nechali naštvanou, byl právě předchozí noc s Kabutet. Nikdy by nevěřila, že její starý učitel zajde tak daleko, zvláště když mu pošle pravou paži, aby fungoval jako prostředník. Racionálně, jakmile se dostala domů, dokonale pochopila, co myslela slibnějším novým kontejnerem; jedno jméno: Sasuke.

V noci nemohla spát. Najednou se postel, která vypadala tak pohodlně, stala nepohodlnou jako kámen; teplé přikrývky se staly pichlavými u kotníků; polštář, přestože ho otočila na studenou stranu, už nedával ten lehký a bezstarostný pocit. Několikrát si odfrkla, dokonce i proklínala, a přesto zjistila, že z okna svého pokoje zírá na noční oblohu zamořenou miliardami hvězd, dokud slunce nevyšlo na obzor.

Budík se spustil, marně, a neochotně ho vypnula. Strávila bezesnou noc s hlavou zaplavenou myšlenkami, s jedinou starostí, která ji stále pronásledovala směrem k Sasukemu. Nechtěla, aby se někdo jako on, odpovídající schopnostem jeho bratra, stal dalším pěšcem Orochimara.

Vědomě však posledních pár týdnů nebylo tak špatných. Musela trávit hodně času s Narutem a někdy, tajně, z ničeho nic přišel Konohamaru, účastnil se jejich rozhovoru a poté trval na své žádosti být učitelem ve všech ohledech.

Na tu náhlou žádost Hitomi vytřeštila oči a propukla v hysterický smích, zatímco oba chlapci se na sebe zmateně dívali; proč by proboha, vznešený vnuk Hokage, měl vznést takovou žádost? Měla tu čest jednat s elitními ninji, kteří byli mnohem specializovanější než ona, přestože měla vynikající zkušenosti z terénu.

Její dětství bylo dodnes jen hromaděním krve, bitev a smrtí. Tato zkušenost z ní udělala to, čím byla, a možná to byly důvody, proč se snažila lidem důvěřovat.

"Děláš si srandu? Nemůžu být tvůj učitel. Jsem příliš mladá na to, abych učila. Kromě toho nemůžu vystát takové vlezlé spratky, jako jsi ty, "řekla a utřela si slzu pod okem z přehnaného smíchu před chvílí.

"No," řekl a zkřížil ruce na hrudi - není věk, který bych mohl učit, a chci tě za učitele. Nebo to řeknu dědovi."

Naruto zvedl ruku. "Skutečně. Mistr Kakashi mi řekl, že i mě můžeš naučit techniky, pokud složím vyřazovací zkoušku," zachichotal se pobaveně, ale Hitomi připadala celá situace vážná místo vtipné.

Nikdy by se neviděla jako učitelka, i kdyby v tu chvíli spadl z nebe meteorit a mimozemšťané by ji informovali, že je jediným člověkem, který je hoden zachránit svět. Je možné, že jsou tak drzí? V jejich věku, když čistila krev z klecí vězňů, jako trénink, to bylo také docela poučné.

"Naruto, jsem o tři roky starší než ty a technicky vzato mi říkat paní zní opravdu...starě," zkroutila ústa do grimasy a vzpomněla si na všechny ty chvíle, kdy je slyšela a ostatní jí tak říkají z jejich úst. Byla v lepší kondici než její vrstevníci, aby vypadala jako stará děvka, která se chystá opustit pozemský svět. Kdo ví, jestli by to jednou pochopili tím, že by byli přišroubovaní na zuby. "Za pár let si toho věkového rozdílu ani nevšimneš, protože vyrosteš a určitě budeš takhle vysoký," napodobila rukou o centimetr navíc - nebo si to alespoň myslím..." zašeptala zamyšleně a podezřívavě si ho prohlížela.

Ve třinácti byla určitě vyšší než Naruto, takže kdyby se dostal na pět stop šest... mohl by se považovat za šťastného.

"Co?" zíral na ni a našpulil rty. "Vyrostu mnohem vyšší než ty, jestli to opravdu chceš vědět," a uraženě odvrátil pohled a založil si ruce na hrudi.

Hitomi vykulila oči. Jaká hranatá hlava.

Následně dny rychle ubíhaly, i když byla Hitomi na pokraji nervového zhroucení kvůli tomu, že ji Naruto a Konohamaru nenechali samotnou, i když cvičila, daleko překonala poslední týden, aniž by toho spratka spálila a rozsekala.

Ráno toho velkého dne se Hitomi připravila, odešla z domu a zamkla dveře. Poté se vydala do centra Konohy, aby dorazila na hřiště, na kterém se měl konat velký turnaj.

Netrvalo dlouho a dorazila a když se objevila před publikem, všimla si, že na závěrečný test je mnoho lidí, skoro půl vesnice. Nedůvěřivé, bez mrknutí oka vystoupala po schodech, kde ji odvedli k plotu, a potkala poslední zbývající soutěžící.

Byla zvědavá, s kým se utká, i proto, že pokud by se druhý jmenovaný dostal do finále, nebyli to konkurenti, kteří by se měli podceňovat. Houpala pohledem na každého z nich, aniž by se příliš dlouho zastavila, dokud nepotkala dvě matně zelené skvrny, které na ni omámeně zíraly.

Zase on? pomyslela si pohotově, vrátila červenýmu pohled, přistoupila k zábradlí a položila si na něj předloktí.

"Na co musíš zírat?" odsekla, naštvaná a cítila se tak pod tlakem. Ale co od ní sakra chtěl? Když ho neviděla pohnout ani svalem, trvala na svém; "Hej, mluvím s tebou!" Na co se tak musíš dívat?!"

Ten se otráveně zamračil nad její drzostí a pevně si přitiskl ruce k hrudi, vyhýbaje se tomu, aby udělal - nebo řekl - cokoli unáhleného. V jeho tváři si znovu všimla toho chladu a nedůvěry ke zbytku světa, cítila se trochu zrcadlená v těch vodnatých duhovkách a vyděsila ji, jak byl její odraz tak zvýrazněn temnotou jejích duhovek.

"Nějaký problém, Gaaro?" Ti dva se na sebe dlouze podívali a Hitomi úplně ztratila slova. Blonďatá dívka svázaná do čtyř copánků udělala krok vpřed a vážně se podívala na Uchihu, která v odpověď přesunula svůj pohled na ni a vypadala netečně.

"Ne," odpověděl Gaara jednoduše chvějícím se tónem hlasu. "...žádný."

Mezitím se Hitomi přistihla, že zírá na chlapce se Stínovou technikou, stejnou, jakou viděla při útoku tří chlapů ze Zvočné vesnice. Krátce ho pozorovala, dokud neuslyšela rachot uprostřed arény a Naruto se šíleně rozběhl se stádem býků v patách.

Během střetu konkurentů Hitomi pečlivě sledovala poslední zbývající lidi; Naruto to vzdal proti Neji Hyugovi, nakonec z toho vyšel, překvapivě z očekávání ostatních, vítěz; chlapík ze stínové techniky jménem Shikamaru Nara místo toho opustil výzvu proti Temari a nechal publikum bez dechu; Kankuro, chlapec s nadměrným make-upem, který vypadal jako loutka, musel soutěžit se Shino Aburame, který zkoušku vzdal dříve, než se utkali. Shino to nenesl vůbec dobře, i když se snažil udržet emoce na uzdě a být co nejklidnější.

Mezitím ti, kteří teprve soutěžili, zůstali chladně odděleni od jakékoli myšlenky, která se jim honila hlavou. I kdyby ten chlap... Gaara, neměl žádné problémy. Studená jakkoli. Jediný, kdo chyběl, byl Sasuke, který se ještě neukázal, navzdory skutečnosti, že zkoušející na příkaz Hokageho stále čekal na jeho příchod.

Hitomi si zhluboka povzdechla a jemně poklepala konečky prstů na zábradlí, dívala se do prázdného středu arény, přičemž pouze examinátor několikrát kontroloval čas na hodinách. Kde byli? divila se a zvedla oči k nebi, jako by tam ve svém majestátním nekonečnu mohla najít odpověď.

"Jestli Sasuke nepřijde, budeme bojovat, ty a já," stejný hlas, který ji znepokojil a rozčiloval jako poprvé v první sérii zkoušky, k ní promluvil klidně a chladně.

Ze rtů ji vyšel hořký smích. "Co je, chceš mě nechat zaplatit, protože jsem ti nepomohla s písemnou zkouškou?" V jejích slovech byla ironie, ale ne v naštvaném tónu, který proti němu použila. Silně pochybovala, že by s ní chtěl bojovat chlap jako Gaara a ne Sasuke. Ti dva si dali od prvního dne pořádně zabrat.

"Porazím toho nejsilnějšího," odsekl a ignoroval její otázku. "A kdyby se stalo něco neočekávaného, prostě tě porazím," a podíval se na její bezvládnou, smrt v očích a krví potřísněné jeho vodnaté duhovky.

Hitomi sevřela ruku v pěst. "Už mám soupeře," zasyčela skrz zaťaté zuby. Trápilo ji, jak je takový chlapec schopen zahnat ji špinavým pohledem.

Kdo si myslel, že je?

"To si nemyslím," potvrdil přesvědčený o tom, co řekl, a ohlédl se přes rameno; Hitomi pootevřela rty, podívala se jeho směrem a viděla, že kromě nich dvou tu nejsou žádní další vyzyvatelé. Zmateně se zamračila, protože byla přesvědčena, že po vyřazení byli seřazeni rovnoměrně. Proč se najednou stali lichými?

To málo stačilo k tomu, aby to bylo intuitivní a pochopili, že ninja Zvučné si díky Gaarovi udělal pěkný výlet do pekla.

"Připraveni?" zeptal se Genma Shiranui a střídavě se díval na Gaaru a Hitomi, když okusovala tenkou dřevěnou hůl mezi zuby. Černovláska se na něj beze slova podívala a Gaara na ni bez mrknutí oka. "Tak můžete začít." Ustoupil o krok a zamračil se, připravený zasáhnout, pokud se věci pokazí.

Nakonec ho musím vyzvat, pomyslela si. Lehký vánek otřásl její dlouhou ofinou před jejíma havraníma očima, které nabraly hrozivý vzduch.

Nejsem si úplně jistá, co jsem viděla minule, ale jsem si jistá, že jeho schopnost je zacházet s pískem, jak se mu zlíbí. Uklouzla prstem na asfaltu. Podle toho, jak si udržuje odstup, přemýšlela pečlivě, nedovolí, aby se soupeř přiblížil k uloženému limitu; podívala se napravo a pak nalevo; sklenice za jeho zády, najednou z ní vyšla zrnka prachu, která vytvořila skutečnou stopu plovoucího písku. Hitomi zavřela oči, postavila se do obrany a ohnula se jedním kolenem dopředu. Ten písek... nervózně si okusovala vnitřní stranu tváře; Budu muset použít sharingan, abych zachytila jeho pohyby a pak na něj můžu zaútočit.

Aktivovala sharingan a než stačila zformulovat techniku rukama, ta ji zasáhl velkou pískovou stopou, které se jí rychle, díky svým rychlým reflexům a sharinganu, dokázala vyhnout skokem a přistála na druhé straně pole.

Je silný. Gaarovy oči ji ďábelsky prohlédly a ona stiskla rty k sobě v přímé linii. Ale ještě jsem nepřišla s protiútokem. Spojila ruce do ostrého tlesknutí a napodobila prsty v pozici tygra, načež zadržela dech; „Katon: Gōryūka no Jutsu" ohnivá koule ve tvaru dračí hlavy, vyfouknutá z Hitominých úst, adresovaná protivníkovi; písek z Gaary ho chránil, fungoval jako štít a Hitomi začala běžet s nohama zvednutýma k hrudi, naložila si paži a velké množství čakry v pravé pěsti.

Vyskočila, kopla jednou nohou a podívala se na něj z jeho pískoviště. Gaara vzhlédl a uviděl ji proti světlu, zatímco černá postava se ve svém dosahu přibližovala a přibližovala; písek ho na povel znovu ochránil a Hitomi do něj prorazila kolenem díru, předvídala jeho obranu a prošla středem. Chlapec s hustými zrzavými vlasy a vyvalenýma očima, když viděl jeho tvář tak blízko u té své a klouby jeho ruky narážející na jeho tvář.

Gaara zatnul zuby a přijal ránu a letěl přes pole. Hitomi dopadla na nohy, sklonila se přes nohy a držela jednu ruku na zemi. Pečlivě sledovala oblak prachu, který se šířil vzduchem, kde k nárazu došlo, a netrpělivě čekala, až se ten druhý jednou provždy vzdá.

Následně se mrak pomalu rozpustil a to, co Hitomi viděla svýma očima, ji ohromilo a zároveň si uvědomovalo takový pohyb; Na Gaarově tváři se objevily praskliny, kde postupně začaly praskat jako porcelán a tvořily uvnitř díru;

Štít z písku, pomyslela si, narovnala záda a zatnula pěsti.

Gaara vypadal rozzuřeně a natáhl paži dopředu s otevřenou dlaní; písek, kterým manévroval, k ní bleskově dorazil a Hitomi udělala salto vzad, aby se nenechala chytit; rychle běžela a vyšplhala na kamennou zeď arény, skákala ze strany na stranu, aby se vyhnula útokům písku a jeho následkům. Chlapec s huňatými vlasy pokračoval zbrkle, rozzuřený, že je velmi silná a chytrá, ale ne tak silná jako on; černovláska sepjala ruce a koutkem oka se podívala na středně krátký bod, aby mohla použít svůj další útok. Přiblížila se k němu a slezla z kamenné zdi a běžela po asfaltu; psa, koně, ptáka a soustředili čakru do břicha, která se začala neúměrně zvětšovat. "Fūton: Patch" vyhání z úst větrnou smršť.

Říkalo se tomu Umění větru, které ji naučil sám Orochimaru. Bylo to dost silné, aby vyřadilo cokoli poblíž. Technika by také mohla být použita pro podpůrný účel, jako je zastavení někoho před pádem. Hitomiina čakra se skládala ze tří prvků; oheň, vítr a blesky. Některé s nimi byly v rozporu, ale pokud byly použity současně, požadovaný efekt techniky a množství emitované čakry byl překvapivě nebezpečný útok.

Zdálo se, že písek Gaary má nějaké dopady na vítr a Hitomi nebyla šťastná, znovu použila techniku nejvyšší ohnivé koule a vytvořila ohnivý vír uprostřed arény. Dopadla nohama na zem a lapala po dechu.

Následně, po třetím zahájeném útoku, se Hitomi cítila téměř bez síly z nadměrného používání čakry; snažila se co nejvíce popadnout dech, dokud její technika nezmizela a znovu získala čas. Pak z dálky, odkud byla, viděla, že jeho útok nezasáhl výpad, protože ten se schoval v jakési písečné kleci. Uchiha vytřeštila oči podrážděním a úžasem.

Jak daleko by to zašlo?

Bylo to deset minut, ne-li víc, co se Gaara usadil ve své ochranné kleci. Hitomi se ji několikrát pokusila rozbít, jak větrnou, tak ohnivou čakrou, aniž by měla jiné výsledky než pár zbytečných škrábanců na pažích. Ztěžka dýchala, zírala na klec a doufala, že Gaara uvidí její naštvaný obličej a dostane se odtamtud, aniž by se choval jako zbabělec.

Při pomyšlení, že k boji mělo dojít se Sasukem, ji roztřásl mráz po zádech; na rozdíl od toho chlapce měla mnohem více zkušeností a rány, které utržila by měl Sasuke v tomto ohledu docela dost problémů.

Především se divil, kde skončili on a Kakashi, protože měli doslova zpoždění. Účastnila se výzvy s Gaarou, jako kdyby se Sasuke dostavil na poslední výzvu, jeden z nich by bojoval s finalistou. Donutilo ji to vzdát se myšlenky, že se mu bude muset trochu postavit, ale bylo také zřejmé, že si chtěla získat důvěru třetího Hokageho, i když její racionální stránka byla rozrušená.

Zkrátka, dělala vždy vše, co chtěla, což změnilo, ať už Hokageho důvěru, nebo ne? Upřímně, nedokázala si odpovědět.

Na druhou stranu ani nechtěla, aby Sasuke bojoval s Gaarou. Bylo to nebezpečné.

Nečekaně se uprostřed arény před ní zhmotnily dvě postavy, které okamžitě poznala; Kakashi a Sasuke vstoupili a stříbro otřesené situací, ve které upadl, se na ni zmateně podívali a pak se podívali na zkoušejícího, který s nataženýma rukama zastavil setkání pod kletbami publika.

Genma se připojil ke Kakashimu s otráveným výrazem ve tváři, vzhledem k chronickému zpoždění, které měl; ti dva mluvili tiše, zatímco Sasuke se na ni neodvážil podívat a zíral na pískovou klec, kde stále stál Gaara.

V jednu chvíli se divila, co dělá. Cítila ještě jednoho uprostřed té arény, mravence uprostřed obrů, zatímco ten druhý křičel, aby schůzka pokračovala. Neklidně pokrčila rameny a podívala se na tribuny, zvláště tam, kde se nacházel třetí Hokage spolu se čtvrtým Kazekagem z Písečné vesnice.

Sarutobi, na rozdíl od něj, nevypadal tímto vpádem vůbec rozrušený. Očekával to. Předvídal, že oni dva by každou chvíli vzali věci do svých rukou a převrátili karty na stůl.

Následně pokřik veřejnosti ustal díky zásahu zkoušejícího, který po rozhovoru se stříbrným a ten se na něj rozpačitě usmíval nahlas oznámil, že bitva bude pokračovat, ale místo ji nastoupí Sasuke Uchiha. Hitomi a vítěz by se s ní srazil.

Publikum křičelo zpět a je čas na štěstí. Všichni čekali na to setkání těch dvou, zvlášť když Sasukeho ušetřil jeho starší bratr. Sevřela ruce ve dvě pěsti. Kdo k čertu vytvořil tyto předpisy? pomyslela si naštvaně, jak ji nahradili.

Otočila se, otočila se zády a došla k plotu, kde před chvílí stála. Náhle ji ale v jejích stopách zastavila šelest ve vzduchu a její plnou pozornost přitáhlo zakňučení vrány. Pták, kterého měla tak ráda, se opřel o její rameno a opakovaně mával křídly; Hitomi se na něj podívala a všimla si, jak je rozrušený, a automaticky se ho zeptala: "Co? Co?" Stalo se něco? "

Vrána v odpověď zakňučela a Hitomi mimoděk přitáhla pozornost k publiku, když šla přímo tam; občané mlčeli a náhle upadli do nuceného spánku. Překvapeně zvedla obě obočí a obrátila oči v sloup k plotu, kde byli Naruto a ostatní Genini a spali se svěšenými hlavami.

Nohy se jí začaly třást, stejně jako ruce od silného nervózního otřesu, počínaje mozkem až do poslední buňky v jejím těle. Havran luskl hlavou, zatímco se vše odehrálo ve zpomaleném záběru: "Kakashi!" zjistila, že v tom tlumeném tichu křičí a bomba explodovala a zahájila útok.