Silné srdce
Pohled Isabelli/Ashli
To co jsem viděla mě zaskočilo. Beruška stála vedle mě a přede mnou. Náhle se ta vedle mě vyjekla a vypařila se.
,,Tak to vyhraji." Usmívala se ta zlá. ,, Ne nevyhraješ. " Drze jsem se smála. ,,A jak mě chceš porazit ty taková nicka?! " Byla jako z kamene. Žádné srdce nic. To by Beruška nikdy nikomu neřekla. ,,Sakra.To už je tolik?!"Zděšeně se podívala. ,,Někdy příště Pandí Nicko! "řekla a utekla. Já jí nehonila, ale spadla jsem na zem.
Pohled Adriena/Kocoura
Slyšel jsem na střeše rozhovor mezi Beruškou a Bell, tedy Ashli. Chvíly jsem čekal. Náhle vše utichlo a já se bál o svou kamarádku. No o obě.
,,Plagu drápky. " řekl jsem a ihned jsem vyběhl na střechu. Byla tu jen Ashli, která si objímala kolena a houpala se jako by zešílela.
,,O-on-a. " vykoktala vystrašeně. Zavolal jsem terapeutovi. On mi řekl,ať jí přivedla. Udělal jsem co chtěl a on jí poslal rovnou na psychiatrii.
Jako by to šlo po pořadě. První Sigi, pak Ashli a ještě zbývám já s Beruškou. Bylo mi strašně. Hrozný pocit.
Náhle něco vybouchlo a já běžel k Eiffelovce. Sešel jsem se tam i s Ashli. ,,Co tu děláš?Nemělas být v blázinci? " zeptal jsem se. ,,Pustili mě, ale po boji s Akumou se musím vrátit. Snažím se nezhroutit. " oznámila zesmutněle. ,, Aha. " Nic víc než aha jsem říci nedokázal.
Náhle přiběhla Sigi a začala Ashli tahat za nohu, jako tlamičkou. ,,Nech Sig,právě mě pustili z psychiatrie." Odkopla ji necitlivě a ona si olízla zraněnou tlapku. Zvedla se a začala tahat mě. ,,Nech můj oblek.No tak Sig nechovej se jak pes." řekl jsem, ale neodkopl jsem. Ona mě pustila a nešťastně zavyla. ,,Podle mě chce, aby jsme šli za ní. " prohlásil jsem a ona šťastně kývala hlavičkou. To znamenalo souhlas. ,,Tak jo vždyť jdem Sig. " řekla Ashli a Sigi se rozeběhla. My za ní mohli jít normálně, protože byla pomalejší. To víte s obvazem okolo raněné tlapky a hrudníku se jí neběhá zrovna nejlépe.
Zastavila se u jedné popelnice. ,,Sig? To jako vážně si nás táhla k blbí popelnici? " zeptala se. Můj názor je, že by se tam vešel i člověk. To je totiž jeden z těch velkých kontejnerů.
Sig se tlapkami opřela o díru a vytáhla ruku. Byl na ní skoro sedřený a potrhaný oblek, Beruštin oblek. Hned jsem tu ruku začal tahat, abych jí z té popelnice vytáhl. Její tělo dopadlo na zem. Bylo to pro mě těžké jí takhle vidět. Sáhl jsem jí na krk, abych jí nahmatal puls. Byl tam, ale slabý.
,,K-ko-co, " ani nedořekla mé jméno. ,,Klid jsem tu pro tebe, a ne jen já. Je tu i Sig s Ashli. To Sigi nás sem dotáhla. " oznámil jsem jí. ,,J-já u-mřu. " vykoktala. ,,Ne!To je hloupost. Nikdo by tě umřít nenechal. Máme tě rádi. " řekl jsem a obejmul jí. ,,N-ne t-ty ne-e. M-měl j-jsi, "řekla mi. ,,Kdo ti řekl takovou hloupost? Já tě mám rád. "řekl jsem. ,,M-měl jsi..."ani nestihla domluvit a už nedýchala.
Musel jsem jednat. Jediné co mě napadlo bylo, jí dát dýchání z úst do úst. Což jsem dělal. Ashli se mezitím povedlo zavolat záchranku. Jakmile přijeli vzali jí a dali jí tu masku na dýchání. Odjeli, ani se s námi moc nebavili.
Sig kňučela a ne a ne ji uklidnit. Bála se o Berušku. Byla ustrašená. ,,Vezmeš jí k Alye ty? Já musím domů. " zeptal jsem se Ashli. Ona už jí vzala a táhla k Aly.
Pohled Bell/Ashli
Sakra co s ní je? Proč tak jančí? Jak věděla, že je Beruška v té popelnici? To ji snad cítila?
,,Auuu!" zavyla Sig. ,,Tak co chceš?" zeptala jsem se jí. ,,Haf, haf, haf. " zaštěkala s já jako bych jí rozuměla jsem jí odpověděla : ,,Jasně že jdem k té Alye. " Sig se na mě po vlčím usmála a šly jsme dál.
Pohled Mabel/Sigi
Ashli cestou ještě koupila psí šampon, hračky a hřeben. Asi pro mě.
,,Podrbej mě za uchem. " poručila jsem si, ale opět slyšela jen štěkot. Podrbala mě a svěřila mě Alye. Zdála se ustaraně.
,,Ahoj Sig. Tak pojď, holky tě rádi uvidí. "pozdravila mě Alya. Doběhly jsme na horu a už jsem v obětí dvou malých holčiček.
Náhle přicházel zakumatikovaný. A jo,my jsme na něj zapomněli. Zdrhla jsem pod postel a tam se krčila.
,,Kde je ten vlk vydej mi ho. " křičel na Alyu zakumatizovaný. ,,Není tu, Ashli si jí vyzvedla. " zalhala Aly. ,,Lžeš. " vyštěkl na ní ten s Akumou a praštil jí ukazovátkem. A ještě jí jednu přidal a začal jí tlouct.
Já vylezla a skočila jsem po něm. Kousla jsem ho do nosu. On vykřikl a já mu sebrala ukazovátko.
Omylem jsem ho rozkousla a vylétl Akuma. Já ho chytila do tlamy a běžela za Beruškou.
V půlce cesty mě chytla bolest břicha. Akuma mi létal po těle a mě z toho bylo špatně. Nevěděla jsem co dělat. Začala jsem bolestně výt. Nebylo mi nejlépe. Za chvilku se okolo mě seběhl dav lidí a já vyváděla ještě víc. Akuma si létal celým mím tělem. A vyvolával mi všechny různé bolesti. Bylo to děsné. Začala jsem zvracet krev.
Co tam sakra ten Akuma dělá? Nikdo mi nepomáhal. Poznala jsem světla záchranky, i když se mi před očima zatemnilo. Moje vlčí pudy se začaly projevovat. Vrčela jsem na záchranáře a snažila jsem se je pokousat. Nevím proč,nechtěla jsem to,ale prostě se tak stalo.
,,Klídek. Klid. Bud hodná super hrdinka Sigi. " mluvil na mě jeden a druhý zezadu po mě skočil a píchl mi nějakou injekci. Otočila jsem se a spadla jsem. Pak už jsem usnula.
Hele omlouvám se že to tak dlouho trvalo,ale čeština není můj obor.Doufám že je to přehlednější.Snažila jsem.A já vím,musím být prostě středem pozornosti.Štěpa zatím nebude psát a asi tuhle knihu dopíšeme bez ní.No ona ještě se ani nepodívala na jeden díl Ml takže jí ke psaní ani nepustím.Když tak pište do komentářu kdyby byla chybka.
Vaše Lublinka se s vámi loučí s úsměvem.
Ps:Jak vám máme říkat?Napište do komentů a mi na konci příští kapči dáme na výběr z návrhů od vás(Jen z některých,které nám nebudou nebudou vyhovovat neuvedeme).
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro