Michaelle/Sigi

Čekala jsem na Berušku. Nelíbilo se mi ve vězení. Měla jsem nutkání utéct. Chtěla jsem jen ať tu mám kamarády a přitom jsem přišla o Bell.

Už je to pět minut co utíkám Paříží. Ani ne před vteřinou jsem proběhla kolem školy a pekárny rodičů Marinett.

Tečou mi slzy, všechny jsem zradila. Vím, že jsem ubulínek, ale to prostě ke mě patří.

,,Nepříteli!" ozval se náhle Lišaj. ,,Co Lišaji?" ptala jsem se ho. ,,Nekonáš, co si slíbila," připomněl mi. ,,Neboj se Motýláku. Jen čekám na správnou příležitost," opáčila jsem.

Mohla jsem si dělat, co jsem chtěla.

Bell/Ashli

Na malování jsem se dnes moc nepředvedla, ale nebyla jsem sama. Adrienovo dílo nebylo zrovna mistrovské. Kdyby tu byla Míša rozesmála by nás. Ah jo. Mám jí ráda.

Co je s Beruškou? ,,Hele další zprávy," podá mi Adrien mobil. Další Beruštino řádění, ale to nebylo možné. ,,Máš ty náušnice?!" vykřikla jsem. ,,Tady," vyndal je z peňeženky. ,, Dávej bacha, ať je neztratíš. Jdeme se na tu napodobeninu podívat," usmála jsem se a oba jsme opustili místnost.

,,Plaggu drápy!" vykřikl a já v paměti tápala po slovech transformaci. Jeho oblečení měnila magie v černý kostým. ,,Hele kde je tvá kwami?" zeptal se a já rozhlédla okolo sebe. ,,Dakie? Kde jsi?" hledala jsem jí pohledem. ,,Vrať se na malování. Já to zvládnu. Žádná blbá atrapa mě neporazí," domluvil a v další vteřině byl pryč.

Adrien/ Kocour

Hledal jsem tu jež si se mnou hrála. Jen nám všem ubližovala.

Když jsem slyšel zavytí od Eiffelovy věže, zdálo se mi to zvláštní. Takhle volala Sigi o pomoc. Měl jsem nutkání se tam rozeběhnout. Což jsem udělal. Skákal jsem ze střechy na střechu, vyhýbal se komínům a v příštím okamžiku jsem stanul pod Eiffelovou věží. Docela mě zklamalo, když jsem před sebou viděl kudrnatou zrzku, zakumatizovanou verzi naší Sigi, ale co jsem čekal? Bez Berušky to nemohla být zase Šedivka. A Berušťiny náušnice jsou tady. U mě v kapse leží.

Z ničeho nic se na mě Sigi vrhla. Její oči byli zase jiné. Už nebyli hnědo modro zelené, ale silně rudé, největším překvapením bylo, že takové měla i bělmo. Neměla žádné panenky. Z jejích očí vyřazoval krutý chlad. Cítil jsem, že mě chce roztrhat kvůli mému miraculu. Ale to jsem nesměl dovolit, hodná Sigi by si to neodpustila. Chvíli jsem byl nahoře, chvíli dole. Spíš jsme váleli sudy nebo dělali kotrmelce než jsme se prali.

Udělala mi dlouhej šrám přes oko, které se mi rozslzelo, z rány začala téct krev a já na to oko nic neviděl. V tohle chování už po hodné Sigi nebyli ani památky. Byla jiná. Naháněla mi strach.

,,Dnes to s tebou skončím," vychrlila na mě. To by neudělala. Nevěřím tomu. Ona není taková. Bál jsem se o ní víc než o sebe. Musel jsem jí ochránit. Za tohle všechno může Beruška. Kdyby neodešla, tohle by se nestalo. Mohla by mi s ní pomoc. Já přeci jen tomu vlčeti nemohu ublížit, je to moje kamarádka.

,,Sig už toho nech!" vykřikla osoba pod Eiffelovkou.

Marinett/Beruška

Chvíli jsem se dívala z okna. V blázinci mě to nebavilo. Nechtěla jsem tu být. Mluvili se mnou jako s malým dítětem.

Když můj pokoj opustila kontrola, utekla jsem. Musela jsem jednat, Kocour byl v nebezpečí. Nemohla jsem ho v tom nechat.

Běžela jsem v hábitu a masce od Fua přes celé město než jsem stanula pod majestátní stavbou, Eiffelovou věží postavenou podle návrhu Gustava Eiffela. ,,Sig už toho nech!" vykřikla jsem a v příštím momentě jsem stála u nich. Byli zaražení mojí přítomností.

Gabriel/Lišaj

Mluvil jsem skrze tu dívku: ,, Ty tu nemáš, co dělat!" Oběma rázem došlo, že tohle nebylo v mém plánu. Začal jsem zase plně ovládat nositelku vlčího Miracula.

Michaelle/Sigi

V jedné nestřežené chvíli jsem mu vytrhla tyč zpoza pásku a hodila jí dolů z rozhledny. Zvedla jsem se, nebo mě spíš zvedl Lišaj. Běžela jsem k zábradlí a vyskočila na něj. ,,Skočím dolů když mi nedáte ty miracula," usmál se na ně Lišaj mými rty. ,,Sig víš moc dobře, že nemůžeme," odvětil Kocour a já opravdu skočila.

Vzduchem jsem svištěla, měla jsem strach. Nemohla jsem se transformovat, kwami byla uvězněna v náhrdelníčku, když Akuma přiletěl. Lišaj se o mě nezajímal, byla jsem pro něj jen poskok. Bylo mi jasné, že mě klidně nechá umřít. Radši jsem zavřela oči. Bylo mi jasné, co se stane. Umřu a to se mi nechce. Bojím se smrti, Lišaj mě jen tak nezachrání.

Pohled Marinett/Berušky

Já i Kocour jsme běželi po schodech dolů. Tomuhle jsme nemohli zabránit. Nechtěla jsem přijít o kamarádku. Bála jsem se o ní.

,,Stůj!" zakřičel Kocour, až jsem se ho lekla. Podívala jsem se na padající Sigi, ale ona už nepadala. Byla ve vzduchu. Držel jí kluk, který měl na sobě kostým bílého tygra. Z ruky jí strhl náramek a hodil, mi ho. ,, Jsi připravená Beruško?" zeptal se mě a já polkla. Nebyla jsem, ale musela jsem očistit akumu. Kocour mi podal náušnice s úsměvem, já váhala zda si je vzít. ,,Musíš si je vzít, je to tvá povinnost," opáčil chlapec v tygřím kostýmu. ,,Ber to zvládneš, bez tebe to nedáme, " povzbudil mě Číča.

Já se nadechla, posbírala jsem veškerou svou odvahu, co jsem v sobě našla a vzala jsem z jeho dlaně miracula. Obě náušnice jsem si nasadila. Objevila se růžová koule z níž se zmotnila moje kwami. Tikky, která mi moc chyběla. ,,Tenhle příběh ještě nekončí," usmála se na mě. ,,Tikky tečky!" vyřkla jsem magickou formulku a mé tělo začala obalovat magie. Do těla se mi vlil ten úžasný pocit. Když transformace skončila, měla jsem na sobě elastický oblek. Milovala jsem ho.

Roztrhla jsem náramek, který byl dočasným domovem akumy. ,, Nadělal si zla dost malý Akumo! Do polepšovny s tebou!" řekla jsem po té dlouhé době a hodila jsem po něm jojo. Po chvíli z něj vyletěl malý bílý motýlek. Se kterým jsem se musela rozloučit.

Míša/Sigi
Otevřela jsem oči. ,,P- pr- roč jse- sem tady?" Když jsem zjistila, kde přesně jsem, zrudla jsem a skoro spadla, ale on se zubem na drátě někde zachytil trochu pevněji a mě lépe uchytil.

Konečně mi došlo, jaké mé činy měly následky. ,,Vlčátko potřebuje vycvičit," usmál se na mě. ,,Ne-nepotřebuju," opáčím. Je pěknej, ale Nath a Kim jsou hezčí. Položil mě a já nevrle zavrčela jeho směrem. Byla jsem červenější než Beruštin kostým.

,,Klídek holčičko," snažil se mě zklidnit, ale já to nepotřebovala. On byl krysa a Kocour, by to měl vědět taky. ,,J- já nechtěla zradit," začnou mi téct slzy. Bojím se. ,,Tos nebyla ty, ale Lišaj. Zcela tě ovládnul. Přestaň si dává vinu za něco, co jde zcela mimo tebe," řekla mi Ber. ,,N-nejde. Ublí-blížila jí," vzlykám. ,,Ale pusinko,'' obejme mě ten nový a já ho plaše odstrčím. Schovám se za Berču a všichni se mému útěku zasmějí. ,,Stydlivá a nedůvěřivá co?'' zeptá se mě kluk v kostýmu tygra. ,,Jo věčně koktá, ale když jsme někde jen jako tým bez reportérů tak skoro vůbec,'' odpoví mu Ber v klidu. ,,Kdyby tu byla Ashli, měla by větší sebe důvěru,'' dodal Číča a já zadržovala slzy.

,,Nás znáš, ale jaký je tvoje jméno?'' zeptala se ho Beruška. ,,Bílý Tygr,'' představil se a já jsem na něj zavrčela. ,,Sigi klid,'' klekla si ke mě Ber a obejmula mě. Musela mě držet, abych po něm nevyjela. ,,Neboj se. Ona ti uvěří,'' prohodil Kocour jednoduše. ,,Chápu. Potřebuje čas,'' odvětil. ,,N-netřeba tlak, teda čas! Ch- chci Ashli!'' zavřískala jsem. ,,Rozumím ti princezničko,'' řekl na rovinu, ale přitom mi nerozuměl. On je tu hlavní problém. Něco mi na něm smrdí. Za tu hezkou tvářičku se neschová. A ty jeho krásný oč- Co to sakra melu! Není hezkej a basta. Nath a Kim jsou hezčí. A je mi jedno, že každej letí za jinou, Kim za tou zmalovanou nádherou Chloe a Nath za mojí dobrou kamarádkou Mari.

,,J- já a Be- ber jd- jdeme pryč,'' táhnu ji na naši střechu. Ona radši nic nenamítá protože by to bylo na dlouho. Jako Sigi jsem strašně nesvá. Jako Marinett před Adrienem nebo spíš trochu víc.

Mari/Beruška

,,Tak co si chtěla?'' zeptám se holky co si něco furt mumlá pod nosem. ,,Já mu n- nevěřím! Je to stejnej případ jako s Volpinou!'' vyprskne naštvaně Sigi. ,,Proč si to myslíš?'' zeptám se jí překvapeně. ,,Za ten jeho jeho hezkej kukuč se neschová,'' utrousí a mě dojde souvislost. ,,Počkej tobě se líbí!'' vykřiknu a ona mi zacpe pusu.

Alex/Tygr

,,Počkej tobě se líbí!'' vykřikne Beruška a Sigi jí zacpe pusu. Ano, odposlouchávám je. ,,Drž hubu. Mohl by tě slyšet a n- navíc není jedinej,'' rozbrečí se Sigi neboli Michaelle Murphyová. Obyčejná čtrnáctiletá dívka v péči staršího bratra Henryho Murphyho. A vím toho o ní víc. To je jen zlomek informací.

,,Pokračuj,'' pobídla ji Beruška, tedy Marinette Dipang-chengová. ,,Nath a Kim, ale každej miluje jinou,'' rozbrečí se to malý vlče.

Je tak ufňukaná, až to není možný, tu zlomím hned. Je slabá a to dostatečně. Dokonalá kořist. Slabina týmu. Skrze ní se mi je povede rozeštvat.

Mari/Beru

Druhý den hned časně ráno, což je u mě něco nevídaného, jsem čekala u Nathovi skříňky. ,,Ahoj Nathe,'' pozdravila jsem ho hned, jak sem uviděla jeho rudou kšici. ,,Ahoj Marinette, co ty tu?'' pozdravil mě na oplátku a trochu se divil. ,,Musíme si promluvit o Míše,'' odpovím zcela vážně. ,,Proč o ní?'' zeptal se. ,,Hele jí se vážně líbíš. Ona je do tebe zamilovaná. Slib mi, že jí někam pozveš,'' začala jsem prosit. ,,Mari já- ,''

A tady už to sekneme. Co myslíte,že Nath odpoví?Nechá se přemluvit nebo řekne Mari pravdu? No do dalšího dílu si budete muset počkat.