Omlouváme se,ale poprvé jsme psali obě.A vždy nemáme čas ve stejnou dobu nebo jedna nemá wifi.A mě klidně můžete ukamenovat,Ashli ne.Za tu dlouhou neaktivitu beru plnou zodpovědnost.Doufám,že bude líbit vy  naše Kočičky :)

Marinett/Beruška

Uvažuji odejít z týmu. Nemá to cenu, jsem jenom přítěží.Už jsem to řekla Ashli. ,,Marinett! Transformuj se prosím! Volá ti Ashli." prosila mě moje kwami. ,,Tikky tečky!" vylezla ze mě slova od přeměny v mé superhrdinské já. Červená záře mě obalovala a za chvilinku jsem byla Beruškou. Zvedla jsem vyzvánějící jojo a Ashli hned začala: ,,Musíme si promluvit o tvém odchodu. U Eiffelovky za pět minut."řekla rozhodně,,To snad ne. Jo budu tam " řeknu trochu otráveně a utíkám k Eiffelovce. Jsem nepotřebná. Co mi chce říct? Není o čem si povídat. Prostě končím. Něco se se mnou děje. Od té doby, co přišla Ashli a Sigi je to jiné. Připadám si tak, tak nahraditelná. K ničemu mě přeci nepotřebují. ,,Tak jsem tu. " řeknu jako Beruška .  

Bell/Ashli 

,,Opovaž se skončit! To nesmíš! Vím co si myslíš. Myslíš si, že jsi nahraditelná, ale to není pravda. Proč by ti jinak Sigi udělala živí štít? Když tu nejsi pro mě a pro Kocoura, buď tu alespoň kvůli ní. Uvědom si, že nejsi jediná, kdo se necítí ve své kůži. Sigi se kvůli tobě vzdala své lidské formy. Má tě ráda. Ty, já, Sigi a Kocour jsme jako sestry a bratr. Navzájem si kryjeme záda, chráníme sebe navzájem i celou Paříž. Nikdo neumře, když někdo neodejde. Přemýšlej jak by ses pak cítila, kdyby někdo po tvém odchodu umřel. Tím, že odejdeš, akorát ohrozíš sta tisíce životů." domluvila jsem když jsem si všimla Alyi jak to natáčí. Skočila jsem dolu a zeptala se jí: ,,Ty to natáčíš živě?" Ona jen přikývla a u nás už stála i Berča. ,,Měli by jsme dát na Berublog rozhovor na živo a já vysvětlit proč odcházím." pravila rozumně Beru,ale mě se to rozumné nezdálo. ,,No to si děláš legraci ne?! Ty neodcházíš a hotovo. Jsi superhrdinka jednou a proto si superhrdinka navždy ať se ti to líbí nebo ne! Sigi, Já a dokonce i Kocour tě máme rádi a uvědom si laskavě jak Sig zničíš když odejdeš. Jeden za všechny, všichni za jednoho jasný?! Nic se na berublog dávat nebude a proč? Protože to říkám. No to snad není možný!!" naštvu se nevšímajíc Alyi. ,,Prostě to zakazuju." dodala jsem. ,,Ahoj holky. Broučínko ty bys odejít neměla.Za prvé musíme najít Sigi a za druhé bych se asi podřízl protože za to můžu já."řekl Kocour.,,Po jednom.Nevím kde ses tady tak rychle vzal, ale nemůžeš za to jen ty. Můžu za to já, ty taky, ale hlavně celá Paříž. A já můžu za to jak se teď Marinett chová. Pochop to. Nikdo už mě tu za superhrdinku nechce. Vyslechla jsem si názory všech svých blízký na tohle mé já. Ze začátku byly pozitivní a teď jsou negativní. Náhodou pro tebe mám výhružku. Jestli se podřízeš, ze Francie se stane mrtví stát a kdokoliv sem zavítá umře taky." řekla chladně Beruška. ,,Ale lidi nechte toho!" zařvu . ,,Nebo se podříznu Já "dodám už hlasem bez jakékoli emoce. ,,No jo jasně. Měla by ses podříznout před tím típkem. Pozval by tam i své kamarády." promluvil Kocour a oči se mu zableskl temnou zelení.To mě dokonale naštve. ,,On žádný kamarády nemá pitomče!!" To poslední slovo mě zamrzí. ,,Se nedivím. Taky bych se s ním nekamarádil." odfrkne nadšeně Kocour, sakra vždyť já mu nadbíhám. ,,Nenávidím tě Kocoure " zakřičím a úplně z hlavy vypustím Berušku. ,,Vždycky jsem byla jen hračka. Všichni se s tvým druhým Já bavili jen pro peníze a potom si potkal mě. Dlouho nic a když se začnu bavit s dalšíma klukama, si na ně zlý. Já s tebou končím. Už tvoje kamarádka nejsem! "přeteče mi pohárek trpělivosti. ,,Nechte toho, vždyť tu řešíme mě," vloží se do toho Beruška.,,Náhodou mu prokazuji laskavost. Rozešel by se s tebou. Kdo by měl potom mokrý triko?! No Já přeci. Potom bych mu šel rozbít hubu a on by skončil v nemocnici. Copak nechápeš, že tě tím jen chráním?!! Ale fajn. Už tedy kamarádi nejsme! " zaprská ten blbec. ,,Fajn " Odfrknu si,i když si myslím svoje.

 Mabel/Sigi
Všechno jsem viděla a právě jsem běžela k Eiffelovce s nožem v tlamě.Konečně jsem tam doběhla.,,Hele Sig!"vypískla vyjevěně Beruška.Oni se na mě všichni dívali a já skrz nůž v tlamě zavrčela: ,,Nemá cenu žít,když se nejbližší hádají." Chtěla jsem si probodnout srdce,ale díky Beruštině reakci jsem se bodla jen do břicha. ,,To je naše vina." řekla a vzala mě do náruče.Brala mě za Bellinným dědečkem, za tím který vyléčili Tikky a Ashli s Kocourem běželi za ní.Já jen,ale jistě pomalinku ztrácela vědomí.,Brý den pane. "Pozdraví beruška a kocour. ,,Ahoj dědečku " pozdraví Bell a dá mu pusu na tvář. ,,Co se Sigi stalo? "Zeptá se ten pán a potom už. Temno.

Kocoura / Adriena
,,Ona se chtěla zabít, ale to se jí nepovedlo. Pomzte jí " naléhá Bell. Pořád jsem na ni naštvaný, ale to počká. ,,Dejte mi jí " řekne ten děda. ,,A říkejte mi mistře. Své pravé jméno neříkám. " prozradí. Ashli ke mě přijde a pošeptá mi:,, Pumprdlík Adolf " a Já se uchechtnu. To zapomenula na naši hádku? Nebudu to řešit. ,,Mohl byste pomoci mistře? "zeptám se. ,,Nebojte. ...bude v pořádku. Jen.... Musí pomoci Vaše kwami."  řekne mistr. ,,Můj dědeček má taky kwamiho." vysvětlí Bell našim výrazům.   

...

 Kwami pracovali a my jsme tam nesměli vstoupit. Ani ten mistr nesměl. Všichni až na mistra jsme měli nějaké hábity a škrabošky. Bylo už půl jedné ráno a nějak se stalo, že mi Beruška spala v náruči. Náhle se začala potit a třást. ,,Ona pomáhá vaší kamarádce. Měli by jste si lehnout a poct jí taky." poznamenal mistr. Pohladil jsem ji po vláskách a ruku jsem měl celou mokrou. S Ashli jsme si lehli usnuli. Probudili jsme se v jiném světě. V Sigiinim světě. ,,Já člověkem už být nechci." ozval se vítr, který rozháněl její myšlenky. Bylo to tu velkolepé. Nádherný svět s občasnými vzpomínky.

 Bell /Ashli

,,Jestli tu náhodou umřu tak chci abys věděl, že si pro mě fakt super kamarád "řeknu po chvíli a jdu se porozhlédnout. Čekala jsem, že něco řekne, ale on jako by mě neslyšel a šel za mnou. ,,A kde je Beruška? "zeptá se po chvíli. ,,To nevím. Ale... Kde je Sig? "zeptám se Já jeho. ,,To nevím. Měli bychom je najít a to hned. " řekne. ,,Došlo ti, že tady jsme zase superhrdinové? " Kocour zaváhá. ,,Teď už jo "odpoví a začne se smát.  

Marinett/Beruška

Vyskočím z jedné ze vzpomínek a spadnu na Kocoura. ,,Rozdělíme se. Musíme jí najít. Byla tu v jedné vzpomínce, kde jí byly dva roky a hrála si se svým tátou. Já jdu do 0-5 let, Kocoure ty 6-10 let a Ashli ty půjdeš na 11 a výš. Jdeme rychle. Jestli jí nenajdeme včas, bude po všem. A hledejte její superhrdinskou formu. Ne vlka." řekla jsem a běžela do další vzpomínky.Moje výhoda, že jsem tu díl a vím, že tenhle svět nejsou jen vzpomínky, ale i její cíle, sny, myšlenky a hlavně její osobnost. Tu krajinu si vysnila. Teď už vím, že ona už nechce být člověkem  

Tikky

 ,,Jsem strašně slabá. Už nemůžu " řeknu slabě. ,,Musíš vydržet. Jinak se odsud nedostanou. Chceš si čuchnout camemberu? "zeptá se Plagg. ,,Aaaaaaaaa.... ne Plaggu díky. Ještě bych na něj dostala chuť "vymlouvám se a  Plagg se zasměje,mezitím co Já se dál snažím nezkolabovat. Všichni jsme unavení. Strašně mě bolí hlava.  

Michalle/Sigi
Sakra! První mě viděla Beruška, pak Kocour a teď mě pronásleduje Ashli. Zavolala ty dva a honili mě všichni. ,,Musíme si promluvit. A já už se nechci vrátit." zastavila jsem a oni to nezaregistrovali včas. Leželi jsme na jedné hromadě a já se smála. Pomalu jsem se vysoukala z hromady těl. ,,Pojďte za mnou." promluvím k nim.

Adrien/Kocour 

 Podivím se. ,,Kam půjdeme? "Zeptám se netrpělivě. Dost mě to zajímá. ,,To nevím" řekne Beru a Já se rozhodnu jít dál za nima.

Bell/Ashli

 ,,Jeskyně Přátelství." poznamenala jsem zaujatě když jsme vešli. Na jedné stěně jsem visela já v rámečku s nápisem BFF.  Bylo to roztomilé a kolikrát jsme tam byli všichni i ona s nápisem Jsme prostě nej a takto. Bylo to boží. ,,Musím vám říct pravdu o sobě." řekla Sigi.,,Chci se s vámi rozloučit. Já už nebudu člověkem, ale vlkem. Už jsem si i zařídila takto život. Nebojte budu chránit Paříž navždy, ale nebudu už jako dřív. Ashli, nahraj to nějak, aby si všichni mysleli, že mě unesli." řekla a usmála se. ,,Rozmluvte jí to." ozvala se naše Kwami, ale Sigi je neslyšela. Naštěstí. A teď jak na ní. 

Ashli /Bell

,,Já se ale nechci kamarádit s vlkem. Chci svoji Sig. Kdyby tě viděli Pařížané, zabili by tě. Uvědomuješ si to? Ne.......Na to zapomeň !" Zakřičím. ,,Ashli. ...nech toho. Je rozhodnuto " podrží mě Kocour za což jsem mu vděčná a zároveň na něj naštvaná. ,,Ale..........." posmutním.

  Marinett/Beruška

,,Nemůžeš být vlk. Já chci spáchat sebevraždu a ani si nevěřím. Proč mi rovnou neprokousneš hrdlo! Tebe nikdo nenazývá Bláznem! Už nevím co dělat, aby se všechno vrátilo do pořádku." vyprskla jsem a Kocour nevěděl jakou držet dřív. Chudák. ,,Uvědomte si to. Už nejsme tým. Plníme Lišajova přání. A já jsem jako vlk štastná." řekla a já s přitáhla Pandíska a Čičíka k sobě. ,,Říká o nás tří, že jsme její nejlepší kamarádi, že jsme pro ni důležití. Je to naše jediné eso v rukávu. Musíme ho vytáhnout." zašeptala jsem jim. ,,Ale já s tim nesouhlasím" dupne Ashli. ,,Je to celý jen píčovina. Sig..... Možná si jako vlk šťastná, ale mysli na svého kwamiho a na nás všechny. To ty jsi to lepidlo co nás drží pohromadě. "  řekne Bell ,,U všeho pečiva."řekla jsem a usmála se. ,,Sakra jsi naše lepidlo. Pochop to. Jsi moje všímavé vlčátko. Jsi ta kokta, která mi připomíná mé pravé já."

Michale/Sigi

,, Jen když odhalíte důvod proč nechci být člověkem. Proč se nechci vrátit ke svému lidskému já!" prohlásila a viděla jsem jak je to bolelo, jak je bolelo být tu. Přiznávám i mě to dělalo problém. Nevěděla jsem, jestli chci aby to uhodli, nebo ne. Zmatenost hrála velkou roli. Ashli nevěděla co říct. Mlčela a dívala se svýma čokoládovýma očima na mě -na svoji kamarádku, spolužačku a sestru.  Odraz v jejich smutných očích zářil na míle daleko.,,Pořád tu jsou mé vzpomínky a Ber už ví které myslím." usmála sem se na ně. ,,Ale to nemění nic na tom, že jsem tě měla jako lidskou bytost radši. Máma mě nenechá mít doma vlka. A tady tě nenechám! " prohlásí. Typická Ashli. Nechci aby byla smutná, ale tenhle život se mi zamlouvá.

  Marinette/Beruška

Já nevím jen kde hledat. Znám pravdu. Odtáhla jsem si Ashli i Číču. ,,Její rodiče se rozvedli a mamka jí řekla, že táta umřel a od té doby už slýchává samé lži."zašeptala jsem. V Ashli to podle všeho teď vřelo. ,,A-a jak to, že to ví beruška dřív než Já!!!" protestovala. Chytla jsem ji pevněji, aby se mi nevysmekla. ,,Ashli.....To nevadí. Jistě to zjistila náhodou. Sigi tě nechtěla zatěžovat. " usměje se na ni kocour. Neznají se náhodou? Už je to divný. ,,Sigi mi to řekla, když měla slabou chvíli. " vysvětlím.Sice to vysvětlení se skládá ze lži, ale co. ,,Měla bys jí to říci ty." usměji se na ni. 

Ashli/Bell 

Vejdu do jeskyně. ,,Asi už znám pravdu." vypravím ze sebe.Je mi jedno jaká je pravda. Jsem její nejlepší kamarádka a měla bych znát pravdu jako první. Neštve mě, že to ví beruška dřív, Štve mě, že se to dozvídám až teď!,,Přestaň mi ubližovat." vypískne a jde vidět,že moje myšlenky Michaele ubližují.Pomalu se začala přeměnovat ve vlka. Brečela a  to hodně.,,Dost!" vtrhne sem Beruška s Kocourem. ,,Popravdě sem to viděla v jejích vzpomínkách!" zvednu se. ,,Už mám toho všeho dost! Chci na celý tento měsíc zapomenout. Zjistila jsem, že Můj kamarád z dětství není Jaký ve skutečnosti je..." kouknu na kocoura. ,,Dostala jsem miraculum a aby toho nebylo málo, Beruška je prohlášena za blázna. Už to nezvládám! " zakřičím.,,A taky si poznala mě.To taky byla jedna ze špatných věcích, že?" ozve se plaše Sigi. Všechny náš to vyhodí z toho světa vzpomínek a my se probudíme na místě, kde jsme usnuli. Přijde můj milovaný děda.,,Někam zmizela a vaši kwami jsou moc vyčerpaní na to,aby jí našli."oznámil vřelým hlasem a já se zasekla v pohybu.Jen jsem tam seděla a čuměla.