Co to do tebe vělo? ?
Bell/Ashli
Je těžké usnout, když vám kamarádka stůně. Rodičům jsem řekla, že přespím u kamarádky, což......vlastně pravda je. Vždy když se Mabel detransformovala, zakryla jsem jí peřinou a poprosila o sušenky, nebo tak něco. Lira byla strašně slabá a neodmlouvala. Snědla vše.
Uslyším bouchání na okno.Je to divné jelikož jsme ve třetím patře. Kdo jiný než kocour.
,,Ano?" zeptám se. ,,Jak jí je?" kocour vypadá smutně, zaraženě a udiveně najednou.Pustím ho dovnitř, aby se sám podíval.Číča se nakloní a jemně Sigi pohladí po vláskách. Něco se určitě stalo.Jde to na něm vydět. Chystá se odejít jenže já mu zavřu okno před nosem. ,,Děje se něco? Jsi nějak..aaa...divný." ,,Se ti jen zdá" odbyde mě, ale já se nenechám a stoupím mu do cesty. ,,Povídej" no...vyznělo to trochu povíšeně, ale co naděláme. ,,No víš......" vymáčkne se on někdy? Je jako Adrien.Tomu to taky trvá. Le co nadělám, každý je jiný. ,,Jde o Berušku, teda Marinett...teda...já nevím. Hele Ashli, mohu ti věřit?" no ovšem, že jo. Ale to neřeknu, jednoduše přikývnu.,,Fajn, tak se koukej" Co to dělá, vždyt' on...." Adriene!?!?!?" Dá mi ruku před pusu.,,Psssst!!! Probudíš Alyu. A to žádný z nás nechce. Jak mě znáš?" podiví se. Adrien vždy věfěl, že si svá tajemství nechávám pro sebe a tak prostě: ,,Chodíme spolu do třídy, ale tam si mě moc nevšímáš, jelikož pořád čumíš na Mari? Ahhmm je to tak.Vím všechno." je mi až k smíchu jak zrudne a otočí se. Ale to nevidrží dlouho.,,Tak počkat....jen jedna holka co znám mluví takhle." C-co to dělá!!!! On mi hrabe ve vlasech, nebo co?!? ,,Já věděl, že jsi to ty!!!! Tu ránu tam máš pořád. Nikdy bych nezapoměl jak si spadla na ten ostrý kámen. Já tomu nemohu uvěřit. " přizná. ,,Kdyby za mnou přišla Beruška s tím, že jsi kocour, taky bych nevěřila. Znám tě celý svůj život. " oba se začneme smát. Znovu se podívám na Sigi. Je mi líto, že to nezdílí s námi. Adrien, ted'už kocour se taky přestane smát.,,Dostane se s toho" ,,Seš si tím jistý?" zeptám se.,,Slibuju. Jestli ne, sním svůj ocas" donutí mě se zasmát. ,,Už budu muset jít. Někdy ti to povím." Zamavá a je pryč.
Alex
Lepím poslední fotku na stěnu. ,,Michelle, Bella a Marinette. Tři holky, kterým brzo utrhnu křidélka." Hodím nožem, který se trefí do Adriena. Ale nejdřív se musím zbavit jeho.
Bell/Ashli
Už je 9:01. Alya byla už 5 hodin vzhůru a chodí nás každých deset minut kontrolovat. Párkrát nás chtěla i natočit. Myslím, že jí to později dovolím. Nemohla jsem spát. Pořád nemohu uvěřit tomu, že jsem nepoznala svého nejlepšího kamaráda z dětství. Oouuu. Kéž by tu se mnou byla i Mabel. Jasně, ona tu je, ale chci se o tu zprávu s někým podělit. Jí říkám vše. A ona by to stejně nikomu neřekla. Je to jen den, ale stýská se mi.
,, Potřebujete pomoct? " zeptá se Alya vykukující u dveří. ,, Vlastně ano . Mohla bys prosím přinést bambus? A.....nebo bude stačit trochu špenátu" S Dakie jsme vždycky měly problém s jídlem. Nenacházíme se v Japonsku nebo kde jsou, takže to řešíme špenátem. Zjistila jsem, že Dakie je z Japonska, stejně jako její minulá majitelka, která vyrobila miraculum z jakéhosi vzácného kamene. To tedy znamená, že Dakie nepatří do původních miracul. A myslím, že ani Lira ne. Každopádně jedu dnes za dědou. Musím si s nim povídat.
Pohladím Mabel po vlasech a rozloučim se s Alyou. Za chvíli stejně dorazí kocour, aby mě vystřídal.
U mistra
,,Ahojky dědo!!!" Pozdravim svého dědečka. (No schválně. Napadlo to někoho? :D) ,, Ahoj moje malá Bell? " ,, Je ti už lépe? " Zkouší se postavit, ale.....křup. Doběhnu k němu. ,, Měl bys ses připojit k nám. Mamka už tě netrpělivě očekává a přeci jen už nejsi tolik mlád. ........." nenechá mě doříct ,, Nikam nejdu. Je mi dobře a mám tu práci. " Práci? Jakou práci. ,, O jaké práci to mluviš? " Děda se zarazí a odtáhne mě. Asi jsem se ho trochu dotka. Přeci jen tu bydlí no......dost dlouho.,, To ti bohužel dráha Bell ještě říct nemohu. Jednou se to dozvíš a převezmeš mé poslání, ale zatím ti to zůstane tajemstvím. " ,, D-d-dobře dědo. Myslím, že chápu " no popravdě ne, ale nehodlám se tím zaměstnávat. Máma volá.
V telefonu:
Nejlepší máma:Zlatíčko Já vím, že máš dědečka ráda a chceš zůstat déle, ale pojď už Prosím domů. Musíš si uklidit pokoj.
Já:Jasně mami. Jen se rozloučim. Pa.
,, Promiň dědo, ale mám doma práci. Zítra ti donesu moučník co upeču. Měj se tu heky. Ahoj!!!!"pozdravim a jdu domů.
Touhle uličkou chodim nerada a Dakie si toho všimla. Chtěla něco říct ale.....,, Ahoj Bell!!" Uff, to je jen Alex. ,, Ahoj Alexi, co tu děláš? " zeptám se.,, Máma tu pracuje. A já ji pomáhám. Aaaa. .....Chceš pomoct? "Ukáže na tašky s nákupem. ,, Ale jistě. Proč ne? " řeknu a podám mu jednu tašku.,, Aaa..ještě tu druhou" ale, to je poslední co mám v ruce.,, To ti nemohu dovolit,. Je to těžký a ta......" skočí mi do řeči,, Říkám, dej mi i tu druhou. Jistě bys to unesla sama, o tom nepochybuji. Prostě mi ji dej." Poslechnu. On se jen zasměje a následuje mě. Je to pěkné si s někým tolik rozumět a určitě by to pokračovalo dál kdyby se někdo neobjevil. ,, Ahoj Bell. Můžu se zeptat kdo to je vedle tebe? " Adrien se netváří moc přátelsky. Z jeho pohledu mám dokonce i trochu strach. ,, Jsem Alex" řekne nevšímajíc si Adrienova pohledu. ,, Jsem Adrien. Těší mě. Omluv mě. Potrebuju si Bell chvíli vypůjčit a ona se už nevrátí tak mi prosim dej ty tašky a pa....." co to do něj sakra vělo? Alex mu ty tašky nakonec dá a jako by nic pokračuje dále. Adrien počká až Alex bude z dohledu a pak spustí:,, Bell, Já tomu klukovi prostě nevěřim. Něco se mi na něm prostě nelíbí a chci aby ses od něj držela co nejdál. "Co má a problém!!Octrčim ho a chci pokračovat jenže on mě silně chytne za zápěstí. ,, Slib mi to Prosím. Nechci aby se ti něco stalo. Udělej to už jen kvůli Mabel a Sigi. Prosím" chvíli váhám. ,, Slibuju" řeknu nakonec, na což mě pustí. ,, Já vím, že už na tebe tolik času nemám, ale mám teď dost problémů. Slibuju, že tě někdy v tomto týdnu pozvu na zmrzku. " to se mi zamlouvá. Na zmrzce jsem nebyla dlouho. Přikývnu on se drobně usměje. A ještě něco. Sigi už se probudila. " Rozzářím se. ,, Tak utíkej" kývne hlavou směrem k Alyinemu domu. Přikývnu a běžím domů si uklidit pokoj a převléct se.
Mabel/Sigi
Sen:
,, Sigi! !!! "Uslyším když se přede mnou oběví Ashli. Vydechne a zhroutí se k zemi. To ne. Ashli!!!! Padouch se směje. ,, Ashli! !!!!"
Probudím se. Jsem celá spocená. Vedle mě sedí Bell s polévkou v ruce (všimla jsem si, že vždycky když se ke do takhle ze zranění probudí, následuje polévka :D). ,, Jen zlý sen. Je to dobrý. Jsem tady." Jako by mi četla myšlenky. Asi jsem mluvila ze spaní. Všimnu si i Berušky a Kocoura. Je pěkné, že se na mě přišli podivat. Atmosféru skazí jen televize.
V televizi: Je to neuvěřitelný, ale Beruška se včera večer pokusila vloupat o Banky. Lidé jsou toho velice zmatení. A ta se ptám. Kdo je vlastně naše beruška? Zaslouží si vůbec naší podporu a úctu?
,, To ale není možná. Já to být nemůžu. " Ta zpráva se Berušky velice dotkla. Klekla si ke mě. Pohladila jsem jí po vlasech,, Neboj. My to vyřešíme" řekla jsem odhodlaně, na čež všichni přikývli.,, Děkuji" to slovo skoro ani nešlo slyšet. ,, Hromadné obětí? " zeptá se Ashli.
Bell / Ashli
Nesouhlasím s Kocourem. Podle mě je Beruška v pořádku. A dneska to i dokážu. Domluvila jsem se z Beruškou, že budeme dnes společně hlídat Paříž. Jen pro jistotu. Konečně Adriena přesvědčim o opaku.
,, Ashli řekni mi. Věříš mi vůbec? " zeptá se Beruška a posadí se na kraj Eiffelovky.,, Já myslím, že to kocour přehání. Má tě velice rád a proto se bojí a má o tebe starost. Akorát se projevuje trochu tvrdším spůsobem. Já, vlastně ani nevím, Myslím, že nebezpečná nejsi. Podle mě nejsi ani blázen, jak ti někteří říkají. Dej mu čas. Ještě se z toho úplně nedostal. " Sednu si vedle ní a krátce se usměju. ,, Je to teď pro tebe těžký. Věř, že kdyby ti něco hrozilo, postavím se Já i Sigi před tebe. Nikdo ti neublíží. " Beruška se mile usmála. ,, Děkuju" krátce se zadivám do dálky. Někdo tam...,, Beruško? Vidíš to co Já? " taky se koukne. Někdo tam poskakuje po střechách. Na kocoura to nevypadá a Sigi to být nemůže. Míří to k Agrestovím. To ne. Obě dvě se postavíme. Něco tu nehraje.
Ahojky lidi. Prosím, nemyslete si, že to je někdo zakumatizovaný. :)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro