#5
Howdy!
Omlouvám se za menší neaktivitu, ale měla jsem hodně práce s tím epilogem..
A byla jsem hlavně s přítelem..
Však to znáte.. chci aby to fungovalo a snažím se udělat pro to vše..😏
Ale teď si to užijte!
*o dalších pár dní později*
Red zrovna přemýšlel, jak by to mohl Blackovi říct. Zrovna se procházeli u vodopádů, kde se poprvé, vlastně podruhé, potkali. Vzduch byl naplněn vodní parou a vůní mnoha exotických květin.
Už pár dní cítí pro něj neznámý pocit na duši, který ho naplňoval. Vždy, když byl v přítomnosti Blacka, byl nervózní a když se na něj usmál, měl pocit, jako kdyby mu někdo vyřízl jazyk. Vždy měl pocit, jako by mu duše měla vyskočit z hrudníku.
Podíval se do země a povzdechl si. ,,Děje se něco?" zaslechl starostlivý Blackův hlas.
Z Redových úst se znova vydralo povzdechnutí. ,,Ne.. všechno je v pohodě.." Hrál si s prstama a nepřítomně šel dál. ,,Rede.. tohle děláš jenom, když si nervózní. Vážně je všechno v pořádku?"
Red se na něj otočil a přestal si hrát s rukama. Strčil si je do kapes a pokrčil rameny. ,,Víš co? To teď nebudeme řešit, ju? Nechtěl si mi tady náhodou něco ukázat?"
Blackovi se v očích mihlo zklamání, ale vzápětí mu v nich zazářily jiskřičky nadšení.
,,Máš pravdu.. pojď za mnou!" Chytil Reda za ruku a polovičně ho dovlekl na místo. Jakmile se ho Black dotkl, Red zrudl a zalila ho vlna horka.
Stanuli na mýtince uprostřed pralesa, kde se slunce se propíjelo skrz mohutné větve. Black šel doprostřed loučky a pokynul rukou, aby šel Red za ním. Posadili se na svěže zelenou trávu a Red se na Blacka podíval. Na Blackově tváři pohrával úsměv a v očích se mu zablýsklo nadšení.
,,Taak.. co t-" ,,Psst!" přerušil ho Black. ,,Dnes je den motýlí migrace," vzhlédl ke slunci a na chvíli se zamyslel. ,,Už to přijde," Za pár minut začalo listí na stromech šustit a skrz světelné paprsky začala létat malá různobarevná stvoření.
Kolem Blacka s Redem se mihotalo stovky malých motýlů v různých barvách. Když se Black podíval na Reda, všiml si, jak se v jeho očích odráží nadšení. Red natáhl ruku a na ukazováčku se mu usadil červený motýl s černými znaky na křídlech. Mihotal křidélkama a Red se zasmál.
,,Je krásný, že?" ozval se Black. Motýl vzlétl a Red se podíval Blackovi do očí. ,,Předtim si se ptal, co se mnou je.. tak já ti to řeknu," Ale místo toho, aby jeho hlasivky vydaly nějaká slova, Red se přiblížil k Blackovi a vtiskl mu polibek. Sice jenom krátký, ale přesto vášnivý a plný lásky.
,,R..ede..?" Black vypadal zmateně. V rychlosti zamrkal a ještě jednou pohlédl na Reda. Jeho tváře hráli červenou barvou a v očích se mu lesklo odhodlání.
,,Blacku.. já..," než stihl ale něco říct, Black ho chytil za paži a přitáhl si ho k sobě.
Nahnul se k jeho tváři a spojil je do hlubokého, láskyplného polibku, který mu Red s chutí oplácel. Když se od sebe odtáhli, Black Reda objal. Red mu objetí opětoval a užíval si ho, jako nikdy předtím.
,,Blacku.." ,,Shh..nemluv.." přerušil Black Reda. Oba tedy mlčeli a bylo slyšet akorát třepotání malých křídel kolem nich.
---
Hihihi... Tohle vypadá velmi zajímavě..
Ale ještě není ten správný čas..
Ještě chvíli si počkám a až přijde správná chvíle...
Bude litovat, že mě vůbec poznal..
Hmmm...
Tak kdopak by to mohl být?
Já to vím, ale neprozradím..
A nedozvíte se to ještě nějakou dobu 😇
Ale až to zjistíte, budete mě chtít zabít 😨😨
No nic..
Chcete další kapču ještě dneska??
Jsem nemocná, tak mám čas trochu psát..
Předem děkuju za 🌟 a za 🔊
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro