Zelené listy se proměnily ve žluté a oranžové, ty v hnědé, které pomalu začaly opadávat, jako by se připravovaly na listopad. Já se s Poberty usmířila, což se bohužel nedalo říct o Lily. Uzavřela se do sebe, jediný s kým se bavila, jsem byla já (překvapilo mě, jak jsme se od začátku roku skamarádily) a Kimberly Steelová. Docela mě udivil James, který jí zatím ani jednou nepřipomněl, že mu slíbila rande. Spíš jsem mu to v den incidentu zatrhla.

Parkrát jsem uviděla Severuse, jak se jí snaží omluvit, ale ona nechtěla nic slyšet. Upřímně jsem se jí vůbec nedivila. Jednou v noci dokonce vylezla na chodbu, protože tam stál před obrazem Buclaté dámy, a strašil, že jestli se s ním neusmíří, přespí tam. Naštěstí svýma výhružkama vzbudil několik lidí z Nebelvíru, a musel pak odejít.

V polovině října jsme (všichni z Nebelvíru) dostali od McGonagallový dopis na pokoje, že se v sobotu, hodinu před večeří, máme sejít ve společenské místnosti. Pobertům to očividně zkazilo nějaké plány, jelikož neustále frfňali, že soboty jim přeci škola brát nemůže. Nicméně jsme se všichni dostavili ve stanovenou hodinu do společenské místnosti, která byla úplně přestavěná.

Nebyly tam čtyři lavice pro koleje a učitelský stůl. Celá místnost byla prázdná, až na dvě lavice po obou stranách. Vypadalo to spíš jako taneční sál. Nebyla jsem jediná, koho to napadlo, jelikož si několik dívek začalo šuškat. V rohu, kousek od místa, kde stával učitelský stůl, byl Filch a v rukou držel paní Norrisovou.

"Co ten tu dělá?" zamumlal Peter stojící kousek ode mě. Než stačil nějaký z Pobertů říct velevtipnou odpověď, do místnosti vplula ředitelka naší koleje. "Prosím posaďte se na lavice, chlapci a dívky zvlášť," pokynula rukama a pak ukázala kostnatým ukazovákem na Siriuse "Vy, pane Blacku, pojďte ke mně."

Sirius povytáhl obočí, zvláštně se zatvářil a pošeptal nám "Já vám říkal, že je do mě zamilovaná. Minulý rok to byla jedna návštěva kabinetu za druhou, a teď tohle."
"Jistě," uchechtl se Remus a pobaveně sledoval, jak jde za profesorkou.

Já sama přešla na stranu, kde seděly dívky, a posadila se vedle Lily a Bonnie.

McGonagallová tleskla a spustila. "S potěšením vám oznamuji, že se letošní rok uskuteční v den Božího hodu vánoční ples." Místností zašustily vzrušené šeptavé hlasy, najednou se ale ozval nahlas Sirius. "A mě jste si sem zavolala, aby mohli koukat na někoho pěkného, zatímco vy nám budete sdělovat tuto tragickou zprávu?"

Studenti se okamžitě začali smát, a všimla jsem si, že i profesorce zacukaly koutky rtů.

"Nikoliv, pane Blacku," řekla až neznámě mile. "Hned se to dozvíte. Nyní bych vám chtěla sdělit, že se tu v sobotu před večeří budeme scházet každý druhý týden. Havraspár tu bude v neděli, Mrzimor v pátek a Zmijozel v pondělí. Je zakázáno narušovat lekci jiné koleje, pokud ovšem v ní nebudete mít partnera."

Celou místnost opět naplnily rozhovory studentů.

"Teď vy, pane Blacku," naznačila Siriovi, aby k ní přišel, a on to udělal. "Pane Filchi, smím vás požádat?" kývla na muže, co choval Norrisovou. Ten jí položil na zem a začal se hrabat v něčem, co mi připomínalo gramofon, který máme v sirotčinci. Gramofon to očividně byl, jelikož se za chvilku ozvala taneční hudba.

"Mám s vámi tančit?" uchechtl se Sirius.
"Ovšem, někdo tak nadaný jako vy, by měl jít ostatním příkladem," řekla ironicky a dala mu ruku na rameno. Jejich tanec nebyl ani v půlce, a já propukla v neovladatelný smích. Podívala jsem se směrem Pobertů a všimla si, že je James rudý smíchy a po tváři mu tečou slzy. Remus na tom nebyl o moc líp.

"Chudák," politovala Siriuse Bonnie, což můj smích ještě povzbudilo. Všimla jsem si úsměvu i u Lily. Bezpochyby to byl první za poslední týdny.
"Výborně, teď se všichni rozdělte do dvojic, připomínám, že v každé bude chlapec i dívka," řekla profesorka a pustila Sira, který vypadal, že je za to vděčný.

"Zkazila mi celý večer," zanadával vedle mě James, když jsme se zvedli z lavic a postavili se doprostředka sálu, "a ještě mi zakáže zatančit si s Tichošlápkem? Ta baba nemá srdce," povzdechl si. "Snad to přežiješ," zasmála jsem se, ale pak si všimla, že kouká na Lily.
"Zapomeň," varovala jsem ho. "Nech jí být."
"Neboj se," mrknul a natáhnul ke mně ruku. "Zatancuješ si se mnou?"

Překvapil mě. Tohle jsem nečekala.

"Jo, to bych asi mohla," odpověděla jsem. Všichni jsme se postavili na místa, která nám McGonagallová určila a počkali, až Filch pustí hudbu. Během tance se James neustále koukal na Lily, která tančila s Fredem. "Myslíš, že když jí pozvu na ten ples, přijme?" zeptal se.
"Netuším," zavrtěla jsem hlavou a omylem mu přišlápla hábit. Nikdy jsem nebyla dobrý tanečník, a nikdy nebudu.
"A co kdybych se jí omluvil? Nebo dal nějaký kytky?" pokračoval a dělal, jako by si mé nemotornosti nevšiml.
"Budeš to muset zjistit sám," řekla jsem. Sama jsem nevěděla, jestli bych na jejím místě jeho nabídku přijala. Byly to už tři týdny, navíc jestli Lily chovala k Jamesovi nějaké, byť jen nepatrné, sympatie, přijmout by mohla. "Ale dej jí ještě čas, do příštího tréninku," poradila jsem mu.

"Smím prosit?" ozval se vedle mě Sir, a já si všimla, že jsme byli s Jamesem jediní, kdo tancoval (nebo se o to alespoň pokoušel). Zjevně jsme se naším tématem Lily nechali unést.
"Zatím," kývnul James a odešel se podívat po jiné partnerce.
"Netancuješ s Denisou?" podivila jsem se. Sirius mi věnoval rozpustilý pohled, po kterém mi došlo, že s Denisou už nechodí.
"Co ste s Dvanácterákem řešili?" zeptal se a dal mi ruku kolem pasu. "To bys neuhodl," ušklíbla jsem se.
"Tvůj netalent na tanec?" popíchl mě.
"Jasně, pane Dokonalý," odsekla jsem.

"Jistě," kývl, udělal prudkou otáčku a pak se nade mne naklonil, takže já se prohnula v zádech a jediné, co mě drželo, byla jeho ruka.
"Pane Blacku, slečno Blueová, zvolněte, ano?" ozvala se profesorka.
"Ne," štěknul potichu Sir, a já se uchechtla.
"Ty se červenáš," zasmál se a pomohl mi se postavit. "Jo, protože se mi do hlavy nahrnula krev, když jsem jí měla dole."
"No vidíš, kdybys tam měla mozek, na krev by nebylo místo," rozchechtal se, a já se k němu zanedlouho připadala.

"Hele, sněží!" vykřikla nějaká z dívek.
"V říjnu?" podivila jsem se.
McGonagallová se zamračila a něco pro sebe zamumlala. Upírala jsem na ní pohled a jediné slovo, jaké jsem více méně odhadla, bylo jméno Trelawneyová. Nerozuměla jsem tomu. Ta šáhlá učitelka předpověděla, že bude v říjnu sněžit? Byla na tom hůř od doby, kdy její vnučka Sybila (o rok mladší než já) začala číst z čajových lístků. Prý viděla, že tu jednou taky bude učit jasnovidectví. Zvláštní, že tvrdí, že dar jasnovidectví se objevuje ob generaci.

Za okny padaly ohromné vločky a střechy hradu byly pokryté závějemi. Vypadalo to, že nám zima začala o dva měsíce dříve.

"Slečno Blueová, mohla byste přestat hypnotizovat to okno? To jste nikdy neviděla sníh?" ozvala se profesorka.
"Bohužel ne," obrátila jsem se k ní, "většinou jsem sníh měla za krkem nebo v obličeji. Takže jsem si ho moc prohlédnout nemohla," zavtipkovala jsem.
"Jo," postavil se Sirius vedle mě a dal si ruce v bok, takže všem došlo, že to bylo jeho zásluhou.   

Děkuju za tu haldu přečtení a votes! Úžasný!
Byla bych ráda, kdyby jste mi napsali názory :)
Snad se díl líbil a padon, že je tak krátký...
Jinak tu s scénku s McGonagalovou a Siriem jsem si nemohla odpustit :D
PF2017