''Nežárli.'' Zasmál se Franc, když viděl můj obličej. Jen jsem přikývla a šla s ním dál, dorazili jsme do šatny a Franc pustil mou ruku.

Odešel někam k oblečení a já se zatím porozhlédla kolem.

''Barbaro.'' Řekl, já se otočila zpět k němu a on vylezl zpoza připraveného oblečení. Hned jak jsem ho uviděla, začala jsem se smát.

Je to blázen. Vylezl a chytil mě za ruku. Vedl mě do maskérny, kde bylo více kluků.

''Ooo Franci, koho sis to přived? To je ta tvoje?'' Zavýskal jeden z nich.

''Je to ta moje no. Nezblázni se .'' Řekl a všichni se zasmáli. Nechápu chlapskou logiku a ani ji snad pochopit nechci.

''Je pěkná.'' Řekl někdo v rohu, na což jsem se usmála.

''To teda je.'' Zavýskal někdo další.

''Já vím, proto je moje,'' oznámil Franc. ''viď, zlato?'' Zazubil se a políbil mě. Všude se ozvalo výskání a tleskání.

''Jojo.'' Usmála jsem se do polibku.

''Klid, hrdličky. Franci, sedni si k Emily, ona ti udělá vlasy a Beca ti přinese oblečení.'' Oznámila nějaká starší paní a já mu poslala vzdušnou pusu.

Zasmála jsem se, sedla jsem si ke straně a pozorovala Franca.

''A jak se vůbec jmenuješ mladá dámo?'' Zeptala se mě ta paní, která tu vše vede.

''Barbara, těší mě.'' Řekla jsem, vstala a podala jí ruku.

''Pěkné jméno. Já jsem Hannah Lauren. Celé to tu vedu.'' Potřásla si se mnou a prohlídla si mě od hlavy až k patě.

''Přemýšlela jsi někdy o tom, že by ses stala modelkou?'' Zeptala se a já jen vykulila oči.

''Ne.'' Odpověděla jsem na rovinu, trochu zaskočeně.

''Proč ne? Jsi opravdu hezká a postavu na to máš.'' Usmála se a něco si zapsala do papírů, které držela.

''Franci, proč ji k tomu nevedeš?'' Zeptala se mého přítele.

''Nemám proč, ona svoji vysněnou kariéru má.'' Odpověděl prostě.

''Jo? A jakou?'' Zeptala se pro změnu mě.

''Chtěla bych učit v taneční škole.'' Odpověděla jsem s úsměvem.

''Ou.'' Zarazila se. Něco si vytáhla z papírů.

''Kdybys změnila názor, ozvi se mi. Takovou jako jsi ty tu rádi uvítáme.'' Usmála se a já přikývla. Vzala jsem si od ní vizitku a dala si ji do kabelky.

''A nechtěla bys to zkusit hned?'' Usmála se a ukázala k plátnu.

''A vlastně, proč ne.'' Přikývla jsem.

''Dobře.'' Otočila se ke mně zády a zatleskala.

''Trochu pozměníme program! Jako první půjde Franc a Barbara!'' Zvolala a všichni se pustili do práce.

''Odlož si a nech si na sobě jen tričko, džíny a ty super botky, co máš.'' Otočila se ke mně a já udělala to, co chtěla. Pak odešla.

Přešla jsem k plátnu, kde už na mě čekal Franc.

''Tak jo. Barbaro, udělej stejnou pózu jako v tom časopisu, který byl o vás.'' Zvolala. Jen jsem přikývla a udělala to, co mi řekla.

*Cvak Cvak* A je z toho krásná fotka.

Tento den utekl až moc rychle, skvěle jsem se bavila. Po focení jsme s Franciscem byly na večeři a teď jsme konečně dorazily domů. Už se nemůžu dočkat, až si dám sprchu.

''Zabírám si koupelnu!'' Zakřičela jsem, sotva se otevřely dveře výtahu.

''Héj! Tam jdu já!'' Zasmál se Franc.

''Máš smůlu.'' Odpověděla jsem mu a vyplázla jazyk. Okamžitě jsem zalezla do koupelny a zamkla se. Někdy se chováme jako malé děti, ale právě to se mi na našem vztahu líbí..

''A co kdybys otevřela ty dveře a dali by jsme si společnou sprchu?'' Řekl tím jeho flirtujícím hlasem.

''Ne, děláme spolu až moc věcí, zlato. Měly by jsme zvolnit, než nás to přestane bavit.'' Zvolala jsem a svlékla se z oblečení.

Rychle jsem zaplula do sprchy a pustila na sebe teplou vodu. Po chvíli jsem vodu vypla a omyla se sprchovým gelem. Když jsem byla dostatečně namydlená pustila jsem na sebe vodu a smyla všechny bublinky. Vychutnávala jsem si teplou vodu. Nakonec jsem vypla vodu a zabalila se do ručníku.

Došlo mi, že s sebou nemám žádné oblečení, a tak jsem okolo sebe omotala ručník pevněji a vyšla z koupelny pouze v něm. Byla puštěná televize, a tak mi došlo, že Franc bude v obýváku.

Rychle jsem přeběhla do ložnice a potichu, jako myška, otevřela dveře. Okamžitě jsem se lekla. Ve tmě na posteli seděl Franc s mobilem v ruce a něco ťukal do mobilu, když mě zaznamenal, rychle vypl mobil a hodil ho na postel.

''Už můžu jít do koupelny?'' Zeptal se pobaven mým vyděšeným výrazem.

''Jo..'' Řekla jsem  bezmyšlenkovitě.

Okamžitě se zvedl a odešel. Chvíli jsem tam ještě jen tak stála a celou tu dobu se dívala na jeho mobil a přemýšlela, jestli se mám podívat, komu psal, nebo ne.

Nakonec jsem to zamítla, přece mu nebudu lézt do telefonu, nějaké soukromí, ne? A co důvěra, Barbaro? Pokud je to něco důležitého, řekne ti to sám. Řekla jsem si v duchu. Oblékla jsem se do pyžama.

Už převlečený jsem šla ložnice do obýváku. Franc byl zrovna v koupelně a v televizi byly televizní zprávy.

''Dobrý večer, uvádíme všem nové zprávy o tom, že Justin Bieber přijede do New Yorku už za týden.'' Ozval se hlas nějaké redaktorky.

''Ano, to víme několik dní a všichni už netrpělivě čekají. Jsou nějaké podrobnější zprávy ohledně Justina Biebera a New Yorku?'' Zeptala se jí jiná moderátorka.

''Ano, jsou. Justin oznámil, že chce být v New Yorku již o dva dny dříve! Kvůli čemu, to nedal znát, až budeme mít bližší infor-.'' Zbytek už jsem neslyšela, jelikož jsem televizi vypla a odešla do ložnice.

Ulehla jsem do postele a Francův mobil chtěla dát na noční stolek, když vtom se rozsvítil. Nedalo mi to a podívala jsem se, kdo mu napsal.

Nějaká Jessi,
'Zlato, to nevadí 😉 Uvidíme se jindy.' Nedýchala jsem. Zaslechla jsem kroky, a tak jsem rychle zhasla jeho mobil, dala ho na noční stolek a zahrabala se do peřiny.

''Zlato? Spíš?'' Zeptal se Franc a já neodpovídala. Slyšela jsem, jak přešel k posteli, sedl si na ni a pravděpodobně (podle světla) si vzal mobil.

Neslyšně mi začaly téct slzy po tváři. Co když mě podvádí? Bože, na to nesmím myslet. Po chvílí mě ale přemohla únava a já tvrdě usnula.