''No tak, dobře.'' Zašklebil se nevinně Justin.

''Tak pojď. Pomůžeš mi.'' Zasmála jsem se a zatahala ho za ruku do kuchyně.

Společně ruku v ruce jsme došly do kuchyně a já začala študovat všechny skříňky a ledničku, co nám tu zbylo za jídlo. Moc toho nebylo, dvě jablka, máslo a základní suroviny, spoustu těstovin, kečup, italská salsa, kuřecí maso a sýr.

Otočila jsem se zpět k Justinovi, který stál opřený o kuchyňskou linku a s chutí mě sledoval. 

''Vzhledem  k tomu, že tu máš dost ingrediencí na salsu a hromadu špaget.. Máš rád špagety se salsou?'' Zašklebila jsem se. 

S kamenným výrazem přešel ke mě, chytl za boky, zvedl a položil na kuchyňskou linku. S vykulenýma očima jsem ho sledovala, nejdřív si mě jen tak prohlížel a pak mě hladově políbil na rty. 

''Miluji špagety, ale vařím já.'' Zašeptal mi na rtech a odtáhl se k ledničce. Celá omráčená jsem ho pozorovala, pak mi to ale došlo. 

''Helééé! Dneska budu vařit já! To tu za chvíli nebudu dělat nic.'' Seskočila jsem z linky a drkla do něj. 

''Si nějak dovoluješ.'' Zasmál se, jen jsem hodila rameny. 

To jsem ale neměla dělat, tak trochu jsem zapomněla na to, že má dvakrát větší sílu než já. Takže mě hravě zvedne. Samozřejmě si mě přehodil přes rameno, i přes můj protest se mnou došel až do ložnice a hodil na postel. Sedl si na mě obkročmo a s lišáckým úsměvem mě pozoroval.

''Budeš hodná holka a necháš mě vařit?'' Zeptal se najednou. 

''Ne, protože já nikdy hodná holka nebyla.'' Vyplázla jsem na něj jazyk. Měla jsem takovou chuť si z něho dělat srandu a trochu ho poškádlit. 

''Víš, že ta to tě můžu potrestat? Pořád jsem tu pán domu já.'' Pronesl a já hodila rameny. 

''Jsi drzá.'' Zamračil se a otočil mě na břicho.  

Trochu si poposedl a naplácal mi na zadek. Celou dobu jsem se tomu smála a kopala ho do zad, ale jemně, abych mu nic neudělala. Chvilku potom mě otočil zase na záda a jasně se na mě usmál. Za to já jsem se mračila, ale jen tak na oko. 

''Copak je miláčku?'' Zasmál se. 

''Zlobíš.'' Zamručela jsem a odvrátila pohled.

''Né.'' Zasmál se.  ''To ty zlobíš. Teď tu hezky hajej, já jdu uvařit.'' Řekl mi a políbil mě na tvář.

Sesedl ze mě a než stačil zareagovat vyběhla jsem z pokoje a on za mnou. Proběhla jsem celý dům od zhora dolu a i když jsem nemohla, pořád jsem se smála a běžela dál. Nechtěla jsem ryskovat, že mě Justin chytí.

Nakonec jsme dorazily do místnosti s obrovským bazénem, já uklouzla, Justin mě chytil. Bohužel jsme neudržely rovnováhu a spadly do bazénu.

''Jsi v pořádku?'' Zeptala jsem se Justina vystrašeně.

''Jo a ty?''

''Kdyby jsi mě nechytil, asi by jsi volal záchranku.'' Rozdýchávala jsem to.

''No to je pravda. Jsem tvůj ochránce.'' Řekl hrdě.

''Jo to jsi.'' Odpověděla jsem mu s špetkou flirtování v hlase.

''Už mě necháš vařit?'' Zeptal se a ja se usmála.

Udělal na mě smutné oči, do kterých jsem se zakoukala, protože krásně blískaly jako nikdy před tím.

''No tak fajn.'' Protočila jsem očima.

''Jupí! Budou to ty nejlepší špagety, to ti slibuji miláčku.'' Vypískl a vytáhl nás z bazénu.

''V to doufám.'' Mrkla jsem na něj a svlékla se do naha.

Jsem mokrá jako slepice. Berte to bez dvojsmyslů, prosím. Mokré oblečení jsem tam nechala a odešla do ložnice se převléknout.

Po chvíli dorazil i Justin, to už jsem byla ale oblečená a sušila jsem si vlasy.

************
Musím uznat, že Justin je výborný kuchař co se týká špaget a salsy. Přidala jsem si třikrát a to už je co říct! Většinou jím málo..

Po obědě jsme si oba sedly na gauč a pustily televizi. Dívaly jsme se necelých deset minut, když Justinovi začal zvonit telefon.

Justin ho ale ignoroval, do té doby než jsem mu vynadala, aby to šel zvednout. S někým volal asi půl hodiny a pak přišel zpět do obýváku.

''Stalo se něco zlato?'' Zeptala jsem se když si sedl vedle mě a mobil položil na stůl.

''Ne. To byl Scooter. Říkal mi jen že 30tého jdu hrát hokej s hvězdami. Už se na to těším.'' Usmál se na mě.

''Tak to je super.'' Úsměv jsem mu opětovala. 

''Jo to je. Navíc mě novinovaly na Grammy, které se budou udrlovat 13. Února.'' Řekl mi a já se usmála ještě víc.

''Páni! Biebs tak to ti gratuluji.'' Uculila jsem se a dala mi pusu.

''Jak jsi mě to nazvala?'' Zeptal se.

''Biebs. Vadí?''

''Ne.. Nevadí.'' Usmál se.

O pár hodin později:
Už je večer a zrovna se připravuji na tu večeři s Justinem. Nějakou tu dobu, se tu hrabu v šatníku a nemůžu se rozhodnout, mezi černými nebo tmavě modrými šaty.

No nakonec to zvítězily černé. K tomu jsem si vybrala černé lodičky a třpytivé moderní psaníčko s náramky. Ještě jsem se prohlédla v zrdcadle a přikývla. Justin už je dávno dole a čeká na mě. Byl celkem nervozní, ale já jsem to sváděla na to, že jdeme spolu poprvé na oficiální večeři. 

Vyšla jsem z ložnice a přešla ke dveřím, psaníčko jsem si dala do druhé ruky a přidržovala se o zábradlí, abych nespadla. Přece jenom jsem nemehlo v lodičkách a na schodech ještě k tomu. Pomalu jsem scházela po schodech dolů, kde už na mě čekal Justin v černo-bílém smokingu. 

Vypadal dokonale, měl nagelované vlasy a bílá košile pod černým sakem mu skvěle sedla. Když mě uviděl, do široka se usmál a já cítila jak se začínám červenat. Připadala jsem si jako ty pohádkové princezny, když musí sejít ty schody slávy a všichni na ní koukají. 

Najednou jsem se objevila na zemi a já úlevou vydechla. Jupí! Nezakopla jsem ani nespadla! To chce potlesk.

''Vypadáš dokonale.'' Řekl mi a já se uculila. 

''To ty taky.'' Opětovala jsem mu a on se zasmál a nabídl mi rámě. 

S radostí jsem ho přijmula a společně jsme došly až před dům, kde na nás čekalo bílé Ferrarri a bodyguardi, kteří byli připraveni vyjet společně s námi. Jelikož jedeme někam, kde je to určitě otevřené veřejnosti, ochranka je nutná. 

Justin mi otevřel dveře a já znovu zčervenala. Je možné, že mám tak dokonalého přítele?  Nemůžu tomu uvěřit.

***********
Po chvilce cesty jsme zastavily u už na pohled romantické ale drahé restaurace v centru. Samozřejmě tu nesměly chybět novináři a pár fanoušků, kteří si nás všimly. Vystoupily jsme z auta a Justin po číšníkovi hodil klíčky. Ruku v ruce jsme pak došly až do restaurace, kde si nás každý prohlížel. 

Justin kývl na nějakého číšníka a ten nás vedl někam dál od ostatních. Nakonec jsme došly na zahradní terasu, kde jsem byla jenom já a Justin. Všude byly svíčky, lampiony a růže. Jen kousek od nás byl menší stolek prostřený pro dva. 

Justin mě dovedl ke stolu a přidržel židli, sedla jsem si a on odešel na své místo. Když se Justin usadil a číšník odešel, zůstaly jsme tam sami -logicky- a já se porozhlédla všude okolo. 

''Je to tu krásné.'' Promluvila jsem najednou a Justin se usmál. 

''Jo.. To je.'' Podívala jsem se na něj a položila ruku na stůl. On si toho všiml a dal svoji ruku na tu mou. Chvíli jsem se na naše ruce jen tak dívala, dokud nepřišel číšník a nepodal nám menu.

''Jaké si dáte víno?'' Zeptal se a já se podívala na Justina.

''To nejlepší prosím.'' Usmál se a číšník odešel. 

''Co by sis dala Bar?'' Zeptal se hledíc do menu. 

''Asi.... To Valentýnské Překvapení. I když je Valentýn za hodně dlouho, určitě tam bude něco sladké.'' Zašklebila jsem se a položila lístek na stůl. 

''Dobře, dám si to samé.'' Usmál se na mě a to už přišel číšník a nalil každému sklenku vína. 

''Co jste vybraly?'' Zeptal se slušně a sebral ze stolu lístky. 

''Dvakrát Valentýnské Překvapení, prosím.'' Řekl Justin, číšník přikývl a odešel.

Chvíli potom co jsme si objednaly a číšník odešel, zase přišel a přinesl nám jídlo.

Vypadalo to dokonale, šťavnatý steak s zeleninou a omáčkou. Chutnalo to úplně stejně jako vypadalo, výborně.

Po hlavním jídle jsem si musela odskočit na toaletu a když jsem přišla, Justin odešel a já zůstala u stolu sedět sama.

Nemohla jsem se nabažit té oblohy nad hlavou, bylo tu tak krásně.. Už od mala ráda pozoruji hvězdy, vždy mě fascinovalo jak se třpytí a drží na té obloze, do té doby než jsem zjistila, že to jsou planety osvícené Sluncem.

Po chvilce se Justin vrátil a když se usadil na své místo, číšník přinesl dezert. Byl to malý dortík ve tvaru srdce uprostřed talíře. Vedle dortíku byla položená červená růže a dokola na talíři bylo něco napsané.

Když číšník odešel, začala jsem zkoumat co. Miluji Tě. Justin ♡

Když jsem si to přečetla, podívala jsem se na Justina, který se na mě usmál.

''Taky tě miluji Justine.'' Našpulila jsem rty a přes stůl jsme si daly pusu.

Dortík jsem měla za chvilku snědený a číšník po nás odnesl talíře. Musím uznat, že to vše bylo dokonalé. Myslím tím to jídlo, překvapení, atmosféru, Justina a dokonce i tu oblohu.

''Bylo to úžasné.'' Usmála jsem se na Justina a on mi úsměv opětoval.

''Justine?''
''Bar?'' Zeptaly jsme se navzájem a společně se tomu zasmály.

''Ty první.'' Řekl a já přikývla.

''Mám práci.'' Promluvila jsem a on se na mě udiveně podíval.

''Ale vždyť nemusíš chodit do práce. Já mám peněz dost.'' Pousmál se na mě a já nesouhlasně kývla hlavou.

''O peníze mi nejde Jussy. Ty budeš mít turné a co budu dělat sama doma?'' Položila jsem řečnickou otázku.

''Co by jsi dělala doma? Jela by jsi se mnou.'' Řekl a já posmutněla, protože mě vůbec nepochopil.

''Já prostě.. chci mít práci. Nechci být na tobě a tvých příjmech závyslá.'' Prozradila jsem mu na rovinu a on přikývl.

''A co je to vůbec za práci?'' Zeptal se a pomalu upíjel víno.

''Budu Andílek Victoria's Secret.'' Zapištěla jsem a on obsah vína, který měl v puse vyprskl vedle sebe.

''Cože?!'' Zeptal se a já byla celkem nervózní.

''Počkej, ale víš, že andílci lítají po Evropě nebo i dál? A co bych si pak bez tebe počal?'' Zakňučel a já se uchechtla.

''Co by. Vařil by sis. Uklízel, žehlil.'' Řekla jsem a oba jsme se tomu po chvíli zasmály.

***************
Nebudu chodit do dalších detailů. Vše jsme si vyjasnily a zjistila jsem, že Justina čeká druhá půlka Tour, která je převážně v Americe..

K tomu prý píše novou písničku se spoluprácí jiného zpěváka a nakonec Justin zaplatil a jely jsme domů. Všude bylo spoustu fotografů, novinářů a pár fanynek.

Cestou domů jsem tak nějak usínala na sedačce a tak když jsme se vylodily z auta sundala jsem si lodičky -po kterých mě mimochodem děsně bolely nohy-, hupsla jsem na postel a než se Justin vrátil z koupelny já spala.

Bylo mi jedno, že jsem na sobě měla večerní šaty. Hlavně že jsem byla doma, v teple a na pohodlné postely bez novinářů.

********************************
Po dlouhé době konečně nějaká další kapitola je na světě.  😊 Sice je trochu nudnější, ale snad to nevadí. Slibuji, že příští bude lepší a napínavější.

Omlouvám se za chyby, které jste mohly najít, ale je skoro deset hodin jsem ráda, že jsem to dopsala.

A jelikož dneska je sedmého února mají svátky všechny Veroniky, takže vše krásné k svátku 💕👌 (Mimochodem já se jmenuji taky Veronika 😃, kdybych se jmenovala jinak kapitola by byla asi až za týden 😂.)

No nic, nebudu to zrdžovat. Ten, kdo si tuto kapitolu přečte ještě dnes, tak přeji příjemný večer a sladké sny. 😊😇💝

Sweeaty_.