•40• Rodina ❤P
Po 13 hodinách, plných polibků, smíchu, spaní, koukání na různé filmy a poslouchání oblíbených písniček, jsme konečně přistály na Londýnském Mezinárodním letišti v Kanadě.
Vystoupily jsme z letadla a ruku v ruce jsme došly až k autu, které stálo před vchodem do budovy. Musely jsme se prorvat davem fanynek, které tu na něj čekaly -i když je něco okolo jedenácti hodin večer- a novináři.
Bodyguardi stály z každé strany a naháněly fanynky co nejdál od Justina. Justin se jim nechtěl věnovat, řekl to už v letadle. Což se mi ulevilo, ale zároveň i překvapilo. Patří mezi ty hvězdy, které milují své fanoušky, vidím ale, že mu někdy lezou na nervy.
Ani se mu nedivím, kamkoliv se hne jsou s nim fanynky a novináři. Někdy ho opravdu lituji. Byl unavený a táhl mě ven do auta.
•••
Po hodině jsme dojely k rodinému domku, který se podobal všem ostatním v této ulici. Měl okolo krásnou zahradu, která byla upravená.
Asi uprostřed dvora stál velký sněhulák s šálou, mrkví místo nosu, uhlíky jako oči, pusu a knoflíky a na hlavě velký hrnec.
Dům byl zdobený barevnými světýlky, různě daných po střeše s Vánočním věncem na dveřích působil úžasně.
Je tma, takže je to krásně vidět. Za závěsy bylo vidět, že se někdo v obýváku dívá na televizi.
Stiskla jsem Justinovi ruku a společně jsme se rozešly ke dveřím. Justin zazvonil a chvíli jsme tam jen tak stály.
Po chvíli jsme uslyšely cvaknutí zámku a následovné otevření. Ve dveřích se objevila krasná hnědovlasá žena s modrýma očima a přívětivým úsměvem.
''Justine.'' Vydechla a obejmula ho.
Při obejmutí se ji z očí spustily slzy.
''Ale ššš... Mami..'' Utěšoval ji Justin.
''Já už myslela, že nepřijedeš. Jazmin a Jaxon byly smutní z toho, že jsi odletěl.'' Řekla mu.
''Moc se Vám omlouvám.. Musel jsem. Musel jsem za Barbarou.'' Řekl a otočil se na mě.
''Mami-'' Justin chtěl něco říct, ale jeho matka mu skočila do řeči.
''Pojďte dovnitř. Vše nám řekneš.'' Usmála se na něj a mě ignorovala?
Vešly jsme do útulného domku a vyzuly si boty. Justin mi pomohl s kabátem a pověsil ho na věšák. Zamilovaně jsem se na něj podívala a on se usmál.
Vzal mě za bok a dovedl až do obýváku, kde na sedačce seděl muž s plnovousem, chladnýma hnědýma očima a stejným nosem jako má Justin. V ruce svíral lahev s pivem a sledoval televizi.
''Mami, tati.'' Promluvil Justin a oba se na něj podívaly.
''Tohle je moje přítelkyně Barbara, Barbaro to je můj táta a mamka.'' Usmál se na mě a já přikývla.
''Ráda tě poznávám. Jsem Pattie Mallette, prosím tikej mi.'' Usmála se na mě Pattie.
''Těší mě já jsem Barbara.'' Úsměv jsem ji opětovala a potřásla si s ní.
Uslyšela jsem, jak se někdo zvedá ze sedačky a jde směrem ke mě. Byl to Justinův táta, těžce jsem polka. Jeho ledový pohled se upřel do mých očí a natáhl ke mě ruku.
''Jsem Jeremy Bieber.'' Řekl tvrdě.
''Barbara Palvin.'' Usmála jsem se a potřásla si s nim. Jen přikývl a znovu si sedl na své místo.
''No nic, určitě máte hlad. Dnes jsem dělala rizoto, tak pojďte.'' Řekla a odešla neznámo kam.. Teda asi do kuchyně.
Já zůstala stát, dívala jsem se na Jeremyho, který sledoval televizi a popíjel pivo. Ignoroval můj pohled a vlastně i celou moji osobu.
A je to tu.. Chce se mi brečet. Vyzpovídat se Stelle a co nejrychleji odsud odjet a už se nevrátit.
Do obýváku přišel Justin, který mě vzal za ruku.
''Jsi v pořádku?'' Zašeptal mi do ucha Justin.
''Jo jo.'' Nahodila jsem falešný úsměv, který se mi povedl. Justin jen přikývl, políbil mě na čelo a odvedl do kuchyně.
Pattie před nás dala talíř s rizotem, které vonělo a chutnalo fantasticky.
''Je to výborné.'' Pronesla jsem a Pattie se usmála.
''To jsem ráda.'' Pronesla a otočila se k nám zády.
''Nemusíš podlejzat, mamka tě má ráda i tak.'' Mrkl na mě Justin.
''Já to řekla po pravdě.'' Usmála jsem se.
Když jsme dojedly, umyla jsem nádobí i když Pattie protestovala. Justin zatim odešel a já zůstala s Pattie sama.
''Z Jeremyho si nic nedělej, on už je takový.'' Usmála se na mě Pattie a pomalu utírala nádobí. Vzala jsem si druhou útěrku a pomohla ji.
''Barbaro?'' Promluvila najednou Pattie, hned jsem k ní zvedla zrak.
''Miluješ mého syna?'' Zeptala se najednou.
Lhala bych, kdybych Vám řekla, že jsem tuto otázku nečekala.. Čekala, ale i přesto mě překvapila a vyvedla z míry..
Z pohledu Pattie:
Musela jsem se jí zeptat. Justin je jediný můj syn, kterého miluji tak jak jen matka miluje svého syna a ještě víc. Neunesla bych, kdybych ho viděla stejně nešťastného jako u rozchodu s Selenou..
Bylo vidět, že ji tato otázka vyvedla z míry.. Jestli odpoví jako ostatní barbíny, které sem Justin přivedl, okamžitě to zarazím tak, aby ji Justin víc nemiloval.
''...Miluji jeho oči, které zajiskří vždy když mě vidí.. Jeho úsměv, který rozzáří jeho obličej..Ten překrásný pocit v podbříšku, který se objeví vždy když ho vidím a jsem s ním.. Miluji každou sekundu, minutu, hodinu, den nebo měsíc.. Který můžu prožít jen s ním.. Miluji ho víc než celou moji rodinu a sebe.. Miluji když se snaží mě rozveselit v těžkých chvílích.. I to jak se chová k ostatním.. Miluji tu jeho obětavost, statečnost, hrdost, hravost a příjemnost ke každé osobě. Jestli je to ta láska, kterou jste myslela.. Mé srdce mi dovolí jen jednu odpověď a to Ano miluji, celým svým srdcem a duší..'' Řekla a přitom brečela.
Asi se jí ta otázka dotkla.. Okamžitě jsem ji obejmula a pochopila, že to myslí vážně.
•••
Po chvíli se uklidnila a já se ji podívala do unavených a trochu načervenalých očí.
''Omlouvám se, že jsem si myslela něco jiného.. Opravdu mého syna miluješ a on tebe. Jsem ráda, že tě našel.'' Usmála jsem se na ni a ona mi hned úsměv opětovala.
Z pohledu Barbary:
Chvíli jsem byla zaražená z toho, že mě obejmula. Pak jsem si ale zvykla, po chvíli se mi ulevilo a já ji pustila.
''Asi půjdu, můžu se zeptat, kde je Justinův pokoj?'' Zeptala jsem se.
''Ale jistě. Po schodech nahoru a hned druhé dveře.'' Usmála se a já přikývla.
Prošla jsem obývákem tak, aby mě pan Bieber neviděl, že jsem brečela. Otevřela jsem hned první dveře, které byly u obýváku. Záchod.. Tak nic. Šla jsem tedy dál a hledala koupelnu, Justin nesmí vědět, že jsem brečela.
Nakonec jsem ji našla, zavřela jsem za sebou dveře a podívala se na sebe do zdrcadla.
Nevypadala jsem zle, jen jsem měla rozteklou řasenku, narůžovělé tváře a malinko načervenalé oči.
Vzala jsem si do ruky ubrousek a utřela si rozteklou řasenku, chtěla jsem si rovnou omýt celý obličej a tím schladit mé horké oči od pláče, ale to bych si smazala řasenku a vlastně celý makeup.. Jak bych to pak vysvětlila Justinovi, že vypadám jak strašidlo?
Zhasnula jsem v koupelně a vyšla ven. Byla jsem už v druhém patře a tak mi zbývalo jen vyhledat druhé dveře a zaklepat. Po chvíli se ozvalo 'dále' a já vstoupila.
Byl to malý pokojík s postelí pro jednoho, pracovním stolkem, oknem a šatní skříní. Tak akorát se to tu vše vešlo. Okolo celého pokoje na stěnách byla bílá a modrá, kterou rozděloval nápis Toronto Maple Leafs.
Myslím, že je to hokejový klub, ale nejsem si tím jistá. Justin seděl na postely a prohlížel si nějakou fotku.
''Jakto, že jsi odešel?'' Zeptala jsem se.
''Chtěl jsem si prohlédnout svůj starý pokoj a ty jsi byla dole s mamkou, tak jsem Vás nechtěl rušit.'' Usmál se na mě.
''Tak to jo.. A kde vlastně budu spát?'' Zeptala jsem se, v tom okamžiku někdo zaklepal na dveře a vešel.
''Ťuky ťuk. Prominte že Vás ruším, ale zaslechla jsem kousek vašeho rozhovoru. Barbaro jestli chceš můžeš spát tady s Justinem, ale asi se nevyspíš na zemi.. Máme tu pokoj pro hosty, chceš ho ukázat?'' Usmála se na mě Pattie.
Otočila jsem se na Justina a ten kývl. Ona počítá s tím, že budeme spát odděleně? Budu moct usnout bez něho?
Pattie odešla z pokoje a já napřáhla ruku k Justinovi. Jen se zasmál, chytl mě za ruku a společně jsme došly za Pattie do pokoje pro hosty.
''Tak.. Bude ti to vadit?'' Zašklebila se a ukázala do podobného pokojíku, který má Justin.
Byl celý bílý, měl postel pro jednu osobu, skříň, pracovní stolek a okno.
''Ne, je to tu útulné. Děkuji.'' Usmála jsem se, jen přikývla a odešla.
Justin za ní zavřel dveře a já se podívala po místnosti.
''To tu je každá místnost tak malá?'' Zeptala jsem se.
''Ale, ale... Tady někdo nechce být beze mě.'' Zavrněl Justin a přešel blíž ke mě.
''Nebudu moct usnout.'' Fňukla jsem.
''Ale určitě usneš zlato.'' Něžně mě políbil na krk a já sebou trochu ošila.
''Nemám tu žádné pyžamo..'' Řekla jsem.
''Pujčím ti své triko.'' Otřel se mi o rty.
Bože Jussy.. Co mi to děláš?
''Jussy, jsme u tvých rodičů. Určitě někdo poslouchá za dveřma.'' Šeptla jsem a spařila ho pohledem.
''Fajn, pojď se mnou. Pujčím ti to triko ať můžeš jít spát. Určitě jsi unavená.'' Pousmál se na mě a tahal mě ven z pokoje.
Vešly jsme do jeho útulného pokojíku a on mi pustil ruku. Přešel k šatníku a vytáhl z něho bílé tričko.
''To ti bude.'' Usmál se a podal mi ho.
''Dobře, děkuji. Dobrou noc.'' Políbila jsem ho na rty a chtěla odejít. On mě ale chytl za ruku a stáhl k sobě. Přilepil se mi na rty a začal mě líbat, okamžitě jsem spolupracovala.
Na chodbě se ozvaly hlasy a já se odtáhla od Justina a vyšla na chodbu. Byla to Pattie, která šla do ložnice.
''Koupelna je tam zlatíčko.'' Usmála se na mě a ukázala na poslední dveře.
Jen jsem přikývla a odešla do koupelny. Zamkla jsem za sebou, aby ke mě nedorazila nezvaná návštěva a dala si rychlou sprchu.
Po sprše jsem se usušila a oblékla do Justinova bílého trička. Ještě bílé kalhotky, ve kterých jsem přijela a vyšla z koupelny.
Došla jsem do svého dočasného pokoje a srovnala si věci. Lehla jsem si do postele a snažila se usnout.
Nešlo to.. V tom se trochu pootevřely dveře a vešel Justin. Jen jsem se usmála a sedla si na postel.
''Co tu děláš?'' Šeptla jsem.
''Nemůžu bez tebe usnout.'' Potichu se zasmál a lehl si vedle mě.
''Tady spát ale nemůžeš.'' Šeptla jsem.
''Ále, to říkal kdo?'' Usmál se, přitáhl si mě k sobě a za chvíli usnul.
Jen jsem se pousmála, políbila ho na čelo a usnula.
☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆
Umíte pochopit, že už je to 40. Kapitola? 😮😮
Já ne 😃 Vůbec nechápu jak se to stalo 😂😂 No nic, nebudu zdržovat. Jdu psát další část tak zatím ahoj ^^
P.S.: Chtěla bych Vás jenom požádat, jestli by jste se podívaly na Blue Eyes. 😊 Je to další můj příběh, který jsem začala psát před pár dny. 😇 Budu ráda za každého čtenáře, hodnocení či komentář. 😘
Sweeaty_
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro