•4• A znovu ta žárlivost ✔
Rozespale pomalu otevírám oči. Když už je mám otevřené, zjistím, že Franc ještě spí.
Pousměji se nad jeho roztomilostí. Trochu se pohnu, abych se vymanila z jeho sevření. Vtom ale sevření zesílí a Franc promluví tím jeho ranním chraplákem.
''Nikam mi neutíkej. Já nespím.'' Řekl tiše a já se zasmála.
''Dobré ráno, zlato.'' Řekla jsem a on otevřel oči.
Přesunula jsem se více k němu a jemně ho políbila. On si to ale nenechal líbit a polibek prohloubil. Usmála jsem se do polibku a on hned po mně.
''Jak ses vyspala?'' Zeptal se.
''Když spíš vedle mě, tak skvěle.'' Uculila jsem se.
''To je dobře.'' Usmál se.
''Co máš dnes v plánu?''
''Co je dneska za den? Nemám vůbec přehled.''
''Čtvrtek.''
''V práci mám volno a ve škole nemám žádnou důležitou hodinu. Co ty?'' Hned jak jsem to dořekla, rozzářily se mu oči.
''To je super. Nechceš jít se mnou na focení?'' Usmál se jak sluníčko.
''Umm...''
''Prosím.'' Udělal psí oči a já se začala smát.
''Dobře.'' Souhlasila jsem nakonec.
''Fajn. Takže vstávat! V 9 hodin tam máme být.'' Zvolal a já vykulila oči. To už je za půl hodiny.
Okamžitě jsem vyskočila z postele a běžela do koupelny, kde jsem si udělala ranní hygienu. Potom jsem vyrazila do šatníku. Vyndala jsem z něj jednoduché tílko, tmavě zeleno-černou košili, černé džíny, sluneční brýle a kabelku.
3.KAPITOLA
Rozespale pomalu otevírám oči. Když už je mám otevřené, zjistím, že Franc ještě spí.
Pousměji se nad jeho roztomilostí. Trochu se pohnu, abych se vymanila z jeho sevření. Vtom ale sevření zesílí a Franc promluví tím jeho ranním chraplákem.
''Nikam mi neutíkej. Já nespím.'' Řekl tiše a já se zasmála.
''Dobré ráno, zlato.'' Řekla jsem a on otevřel oči.
Přesunula jsem se více k němu a jemně ho políbila. On si to ale nenechal líbit a polibek prohloubil. Usmála jsem se do polibku a on hned po mně.
''Jak ses vyspala?'' Zeptal se.
''Když spíš vedle mě, tak skvěle.'' Uculila jsem se.
''To je dobře.'' Usmál se.
''Co máš dnes v plánu?''
''Co je dneska za den? Nemám vůbec přehled.''
''Čtvrtek.''
''V práci mám volno a ve škole nemám žádnou důležitou hodinu. Co ty?'' Hned jak jsem to dořekla, rozzářily se mu oči.
''To je super. Nechceš jít se mnou na focení?'' Usmál se jak sluníčko.
''Umm...''
''Prosím.'' Udělal psí oči a já se začala smát.
''Dobře.'' Souhlasila jsem nakonec.
''Fajn. Takže vstávat! V 9 hodin tam máme být.'' Zvolal a já vykulila oči. To už je za půl hodiny.
Okamžitě jsem vyskočila z postele a běžela do koupelny, kde jsem si udělala ranní hygienu. Potom jsem vyrazila do šatníku. Vyndala jsem z něj jednoduché tílko, tmavě zeleno-černou košili, černé džíny, sluneční brýle a kabelku.
---
Vše jsem si oblékla a vydala se do kuchyně, kde byl ještě ve spodním prádle Franc.
''Ty sis ze mě zase dělal srandu, že?'' Řekla jsem klidně a přistoupila k ledničce.
''Jop. Máme tam být až v 10, ale měl jsem k tomu důvod. Já jsem oblečený hned, kdežto tobě to trvá celou věčnost. A teď pojď, zvu tě na snídani do restaurace.'' Prohlásil a šel se také obléknout.
''Takže si nemám dělat snídani?'' Zavolala jsem za ním. Já vím, někdy mi věci docházejí později.
''No.. Pokud na mě nechceš koukat, jak jím, tak ne.'' Vykoukl ze dveří a pak zase zalezl.
''Dobře.'' Řekla jsem a sedla si na barovou židličku.
Vytáhla jsem mobil a projížděla sociální sítě.
Justin Bieber za týden navštíví New York! Jaké má pocity a co chystá? Máme exkluzivní zprávy přímo od Justina! Čtěte více.
Jakmile jsem si to přečetla, usmála jsem se. To se mi hodí. Alespoň uskutečním svůj plán.
''Co je nového?'' Vyšel z ložnice Franc.
''Umm?'' Zamrmlala jsem nevědomky.
''Čteš novinky, tak se ptám, co je nového.'' Zasmál se.
''Jo ahá. Nic nového.. Jen zas něco s Bieberem.'' Usmála jsem se a on ke mně přišel. Roztáhl mi nohy a postavil se mezi ně.
''Nechceš za ním jet, že ne?'' Podíval se na mě a pomalu se ke mně blížil jeho rty.
''Neboj se, mám přece tebe.'' Odpověděla jsem svůdně.
''Dobře, to jsem rád.'' Usmál se mi na rtech a rovnou je políbil.
Chtěně-nechtěně jsem polibek přerušila.
''Jestli chceš stihnout tu snídani, měly by jsme pohnout.'' Oznámila jsem mu, nesouhlasně zabručel a zaklonil hlavu dozadu.
''No dobře, pojďme.'' Řekl a vzal mě za ruku. Seskočila jsem z židličky a šla za ním jako ocásek.
Obula jsem si černé tenisky a z věšáku vzala koženou bundu. Franc si vzal na sebe podobné boty, ale s bílými proužky.
''Můžem?'' Zeptal se a přivolal výtah. Jen jsem přikývla a oblékla si bundu, kabelku jsem si hodila přes rameno a postavila se vedle Franca.
V Garážích:
Nastoupily jsme do mého miláčka a Franc řídil. Vyjeli jsme z garáží a projeli městem. Zastavili jsme u vegetariánské restaurace a vystoupili z auta.
Ruku v ruce jsme vešli do restaurace s úsměvem na rtech. Sedli jsme si ke stolu u okna. Po pár vteřinách k nám hned přišla číšnice.
Nebyla jsem z ní nadšená. Byla to štíhlá blondýnka a každou chvílí dělala oči na Francisca. Propalovala jsem ji nenávistným pohledem.
''Dobrý den, budete jíst?'' Zeptala se s úsměvem Franca.
''Rádi bychom posnídali.'' Odpověděl jí.
''Dobře, tady máte jídelní lístky. Co si mezitím dáte k pití?'' Znovu se usmála, divím se, že jí z toho usmívání nebolí koutky.
''Co si dáš, zlato?'' Zeptal se mě. Podívala jsem se na číšnici a ta ztuhla.
''Asi pomerančový džus.'' Odpověděla jsem s úsměvem.
''Dobře. Tak tedy dvakrát pomerančový džus, prosím.'' Řekl číšnici, ta si to zapsala a hned odešla. Otevřela jsem jídelní lístek a měla jasno. Hned jsem ho zaklapla a počkala na Franca.
''Máš vybráno?'' Zeptal se nedůvěřivě.
''Ano.'' Odpověděla jsem plná radosti a on taky zaklapl lístek.
''Tady máte pití.'' Oznámila nám číšnice a položila na stůl skleničky s džusem.
''Máte vybráno?'' Zeptala se a znovu se usmála na Franca. Grr.. Mám sto chutí ji zatahat za vlasy a říct, že je tu se mnou, tak aby s ním neflirtovala. Ale budu slušná a uklidním se.
''Ano. Já si dám tu snídani číslo 2, prosím.'' Oznámil Franc. ''A ty zlato?'' Koukl se na mě.
''Já si dám tu první, prosím.'' Usmála jsem se na tu mrchu a ona si to vše zapsala. Pak nám vzala jídelní lístky a odešla. Konečně.
''Zlato. Nemusíš ji propalovat pohledem.'' Zasmál se Franc a natáhl ke mně ruku.
''Když oni mi tě berou..'' Udělala jsem smutný obličej.
''Ale nene.'' Zasmál se. ''Já jsem jen tvůj.'' Usmál se.
''Dobře.'' Úsměv jsem mu opětovala a upila si ze svého džusu.
Ovocná snídaně a zeleninový dezert?'' Zeptala se číšnice.
''Pro mě.'' Řekla jsem. Položila přede mě misku s pomerančem a červeným vínem, v další misce byly smíchané jahody s malinami a na talířku malé bagetky ze žitného pečiva se zelím a okurkou na vrchu.
''A ta druhá snídaně pro vás.'' Zářivě se usmála a podala Francovi talíř s nakrájeným pečivem, nějakou omáčkou a cherry rajčátky. Na dalším talíři byly dva croissanty bez náplně, dva toasty, další cherry rajčátka, zelí a okurka jako obloha.
'
'Dobrou chuť.'' Řekli jsme sborově a usmáli se na sebe, potom jsme začali jíst tu výbornou snídani. Vážně, neměla chybu.
Najedení jsme zaplatili a vyšli z restaurace. Franc mi otevřel dveře a já nastoupila do auta. Zavřel za mnou, obešel auto a sedl si na místo řidiče. Nastartoval a vyjeli jsme. Vychází nám to tak akorát, abychom stíhali.
Za chvíli už jsme stáli před bránou známé fotografické firmy.
''Dobrý den, co si přejete?'' Ozval se hlas ze stroje u brány.
''Dobrý den, jsem Francisco Lachowski a jedu na focení.'' Řekl Franc. Brána se po chvíli otevřela
Vjeli jsme dovnitř a brána se za námi hned zavřela. Franc zaparkoval za červené Lamborghini a vystoupil z auta.
Také jsem vystoupila a počkala na něj u dveří. Přešel ke mně a propletl si se mnou prsty. Jen jsme slyšely, jak za bránou cvakají fotoaparáty a vešli do budovy.
''Jé, čau Francu. Jak se máš?'' Prošla okolo nás nějaká modelka a u mě se znovu ozvala žárlivost.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro