31. PROSINCE
Tento den je úplně stejný jako každý jiný. Ale i přesto je nějak vyjímečný. Je to poslední den v roce.

Jako každé ráno mě probudila Janette.

''Doblé láno ťeťoo!'' Zvolala vesele a vyskočila na mou postel.

''Dobré pandičko.'' Uculila jsem se a dala ji pusu na čelo.

''Jak jsi se vyspala?'' Zeptala jsem se.

''Dobze.'' Usmála se.

''Mušíme jít na snídani, žíká to babička.'' Zašišlala a já odhrnula deku a přešla k šatníku.

Vytáhla jsem si leginy, tílko a svetr s vánočními ozdobami. Janette mezitim zmizela, rovnou jsem se přestrojila a došla do koupelny.

Provedla jsem ranní hygienu, vyčesala si vlasy a trochu se namalovala.

Vyšla jsem spokojeně z pokoje a zavřela za sebou dveře. Pomalu jsem sešla schody a cítila úžasnou vůni, která se vanula z kuchyně.

''Dobré ráno.'' Usmála jsem se, když jsem došla do kuchyně.

Všude tu byla ta krásná vůně čerstvých vaflí a karamelu.

''Dobré, dáš si taky?'' Usmála se na mě mamka.

''Blázníš? Jasně, že jo.'' Zasmála jsem se a sedla si na barovou židličku.

Hned přede mnou přistál talíř s vaflema a karamelem. Olízla jsem si rty a pustila se do jídla.

''Pávi-to-je-úvasný.'' Řekla jsem s plnou pusou.

''To je dobře.'' Usmála se na mě mamka a sedla si naproti mě.

V tom mi zazvonil mobil a já ho zvedla.

''Halo?'' Usmála jsem se.

''Ano Barbaro? Jsi tam?'' Zasmála se Delaney.

''Ano Delaney, jsem tu.'' Pronesla jsem.  ''Co potřebuješ?''

''Ou... Ano. Chtěla jsem ti jen popřát hodně štěstí a lásky do nového roku.'' Zavřískala do telefonu Delaney.

''Hh.. Děkuju. Já tobě taky.'' Usmála jsem se.

''Umm.. Bar?'' Zeptala se najednou sklesle.

''Ano Dely?''

''Je.. Je pravda, že odcházíš?'' Zeptala se a já se nadechla.

Dřív nebo později by se to stejně dozvěděla..

''Ano, je.'' Čekala jsem že mě začne přemlouvat nebo tak něco, ale ona se jen smutně nadechla a nekomentovala to.

''Ach.. Nebudu tě přemlouvat.. Jen.. Budeš nám chybět.'' Pronesla smutně.

''To vy mě taky.. Až potkáš holky pozdravuj je.''

''To víš, že budu.'' Pronesla vesele.

''Nic.. Já budu muset jít, tak zatím papa Bar.'' Poslala mi pusu a típla hovor.

Položila jsem vedle sebe mobil a dojedla poslední sousto vaflí.

''Kdopak to byl?'' Zeptala se mě mamka zvědavě.

''Delaney. To je ta co se mnou tancovala.'' Usmála jsem se a ona přikývla.

''Ano, ano.. Tu si pamatuji. Je moc milá.'' Pronesl taťka s úsměvem a dal mamce pusu na tvář.

''Dobré ráno zlato.'' Zašklebila se mamka.

Jen tak jsem je pozorovala a přemýšlela nad Justinem. Co asi dělá... NE! Pšt. Barbaro klid. Musíš se naučit žít bez něho! Řeklo mi svědomý a já se stáhla.

''Ťeťoo.. Pojď se se mnou dívat na pohádkuuu.'' Zapištěla Jannette a tahala mě do obýváku.

Jen jsem se pousmála, vzala do ruky talíř, odnesla ho do myčky a následovala Jannette.

''Copak dávají Jannett?'' Zeptala jsem se na oko zaujatě.

''Barbie a Vánoce.'' Zapištěla.

''Páni. Barbie. To je super.'' Usmála jsem se.

Vím, teď asi budete říkat, že se chovám jak malé dítě. Ale miluji tu novou Barbie a její příběhy.. Ty víly a další příběhy. Dřív jsem je znala na zpaměť.

Spokojeně jsem se usadila na gauč a Jannette si ke mě přisedla. Opřela si o mě hlavičku a hypnotizovala televizi.

•••
Večer:
''Noták Barbaro! Honem! Nebo to nestihneš!'' Zavolala na mě mamka a já si připnula poslední naušnici.

Ještě jsem se prohlédla v zrdcadle a urovnala si šaty. Pak se vydala ven z pokoje. Pomalu jsem sešla schody a vešla do obýváku.

Mamka v červených šatech, které ji rýsovaly dokonalé tělo. Taťka stál pyšně vedle ní v černém smokingu. A Anita s Jannette měly roztomilé stejné bílé šatičky. Jen já měla černé šaty s 'áčkovou' sukní.

''Páni, Vám to ale sluší.'' Pronesla jsem s úsmevem.

''To tobě taky Barbaro.'' Uculila se Anita.

Každý si vzal do ruky skleničku s bilím vínem, teda kromě Jannette ta měla svoje jablečné dětské šampáňo.

Všichni jsme se postavily do kruhu a Anita si vzala Jannette na ruce. Začaly jsme odpočítavat 10 sekund do nového roku.

10!

9!

8!

7!

6!

5!

4!

3!

2!

1!!!

''Šťastný nový rok!!'' Pronesly jsme všichni vesele a ťukly si.

Když se každý napil ze své skleničky sedly jsme si.

''Tak a teď na ohnostroj!'' Zvolala vesele mamka a všichni jsme se zase zvedly.

Přešly jsme do předsíně a každý si vzal svůj kabát a teplé boty. Ja a Anita jsme si vzaly Jannette za ručičku a vyšly ven před dům.

Vyšly jsme až za naší branku na silnici a dívaly se na oblohu. Hned za námi přišla mamka s taťkou. My rachejtle nevypouštíme. U nás je zvykem, že se sousedi spojí zaplatí chlapa, který nám zajistí krásný ohňostroj.

Chvíli jsme se jak paka dívaly na obyčejnou oblohu, když se ozval piskavý zvuk a na oblohu vystřelila jedna rachejte. Nejdřív jsem si myslela, že je to jen špatná rachejtle, ale ono ne. Z ničeho nic vybouchla a rozzářily celé nebe. Byla to úžasná podívaná, přesto mi to nedalo a musela jsem sklopit hlavu.

Něco mi říkalo, že nás někdo sleduje. Porozhlédla jsem se po silnici a kromě jedné osoby, která stála pod lampou tu nikdo nebyl...

Počkat co?!

Jaké osoby?!! Řekla jsem si v duchu a podívala se na to místo.

Ta osoba se na mě dívala a já na ní. Z ničeho nic jsem se rozeběhla jeho směrem a on hned za mnou.

''Justine!'' Zapištěla jsem a skočila mu kolem krku.

''Barbaro.'' Pronesl vesele a obejmul mě.

Obtočila jsem si okolo jeho pasu nohy a nechtěla ho pustit, Justin mě přidržel. Bezmyšlenkovitě jsem se vrhla na jeho dokonalé rty, nadšeně spolupracoval do té doby, než nám došel kyslík. Odtáhla jsem od jeho rtů a podívala se mu do očí.

Tekly mu slzy, stejně jako mě. Usmála jsem se na něj a spustila nohy na zem.

''Ty jsi tady!'' Řekla jsem překvapeně.

''Ano jsem!'' Usmál se.

''U nás doma!'' Pronesla jsem nadšeně.

''No.'' Zakřenil se.

''A v Maďarsku!'' Užasla jsem.

''No v Maďarsku!''

''Počkej. Jak jsi věděl, že tu bydlím?'' Zeptala jsem se zaraženě.

''Papíry.'' Zašklebil se.

''A jak-?'' Umlčel mě polibkem.

''Moc jsi mi chyběla. Jsem hloupý, že jsem tě nechal odejít. Už to nikdy neudělám.'' Znovu mě políbil.     ''Omlouvám se, že jsem nepřijel dřív.. Měl jsem práci.'' Nevinné se na mé usmál. 

Usmála jsem se a ponořila se do hloubky jeho očí. Přitáhla jsem si ho k sobě a přilepila se na jeho rty, požádala jsem o vstup a on mi ho povolil. Začala 3. Světová mezi našimi jazyky. Zarila jsem ruce do jeho vlasů a užívala si tento okamžik.

V tom si někdo vedle nás odkašlal, já se od Justina odlepila a podívala se na tu osobu. Byl to můj taťka a mamka s Anitou a Janette byly hned za ním.

''Ehm.. Tati.'' Chtěla jsem něco říct, ale zastavil mě pouhým mávnutím ruky a upřel zrak na Justina.

''Já se omlouvám, že Vám kazím vaší rodinou tradici. Ale mám k tomu důvod.'' Pronesl rozhodnutě Justina, táta mávnul rukou na znak, ať pokračuje.

Justin se otočil ke mě čelem a vzal mě za ruku.

''Vaše dcera mě okouzlila a pobláznila hlavu. Každý den i noc na ní myslím a nedokážu se toho zbavit. Nikdy ji neublížím, to by mi zlomilo srdce. Byl jsem hlupák, když jsem ji nechal, aby odletěla. Přes ten příšerný měsíc bez jejího úsměvu mi došlo, že bez ní nedokážu žít.'' Promluvil Justin a přitom se mi díval upřeně do očí. Spustily se mi slzy dojetí.

''Aaa...'' Roztávala se mamka.

''Harry.. Prosím, dovolíš mi chodit s tvojí dokonalou dcerou Barbarou?'' Usmál se na taťku Justin.

''To je jen její rozhodnutí.'' Usmál se na mě taťka a Justin se mi podíval do očí.

''Bar..'' Chtěl něco říct, já se ale přilepila na jeho rty a doufala, že pochopil moji odpověď.

Přitáhl si mě blíž a prohloubil polibek. Mamka, taťka a Anita začaly tleskat a já byla na 100% šťastná.

''Tak jo vy hrdličky. Nechcete jít náhodou dovnitř? Začíná být zima.'' Zašklebila se mamka a my se od sebe odtáhly.

''Dobrý nápad.'' Zakřenila jsem se, chytila Justina za ruku a všichni jsme se vydaly do domu.

☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆
Je tu další část 😇 jsem moc ráda za ty co mají čas a čtou můj "příběh" moc si Vás vážím. 😘😘

Budu moc ráda za každý vote, komentář, přečtení či sdílení. 😍

Jinak přeji Veselé a pohodové Vánoce 😇😇

Sweeaty_ ❤