Uběhlo 20 dní a jestli umíte počítat je 20. prosince. Za čtyři dny je Christmas Eve ( Den před Štědrým dnem pro Američany), kdy večer děti dají před krb sušenky s mlékem a mrkve pro sobi. .A hned po něm Christmas Day, kdy ráno děti objeví pod stromečkem hromady dárků od Santy.   26. prosince se pak slaví Day after Christmas Day, kdy je státní svátek a rodiny se navštěvují. 

Já a moje rodina nejsme Američani, ale Maďaři, takže Vánoce slavíme trochu jinak. Už o 1. adventní neděly jsme upekly svatoštěpánský koláč, který na stole musí vydržet až do 6. ledna na Tři krále. V ten samí den se pod ubrus dává pár zrnek obilí a trs sena, jako poděkování za dary země. O pár dní později, -upřesním- přesně 13. prosince si každý z nás podle tradice vyrobí židly a o půlnoční mši, ten kdo se na ní posadí prý vidí čarodějnice a může je zahnat. 

Všechny naše tradice striktně dodržujeme, ale každým rokem vylepšujeme různými dalšími tradicemi z jiných zemí, např. Ameriky. Pro nás ale navždy zůstává Jézuska (Něco jako český Ježíšek) a ne Santa Claus. 

''Stávat! jde se péct cukroví a pak ven! Napadl sníh!!'' Vlítla mi do pokoje Anita a začala skákat na postely. Chová se jak malá. 

''Nech toho Anito.'' Zabručela jsem. 

''Ťeťáááá.'' Přiběhla k nám Janette. 

''Pandičká moje.'' Nastavila jsem ruce a čekala než ke mě doběhne. 

Pevně jsem ji sevřela do obejmutí a svalila k sobě do postele. 

''Tak a teď si tě tu nechám.'' Zákeřně jsem se usmála. 

''Ale ťeťo.. Dneška pečeme čukloví.'' Zašišlala a já se spolu s Anitou zasmála, je tak roztomilá.. 

Taky bych si přála dítě.. 

''Vždyť to nevadí, my dvě tu zůstaneme a maminka s babičkou ať jdou píct. Co říkáš?'' Zašklebila jsem se. 

''No to teda ne. Vy dvě s námi hezky budete píct.'' Uchechtla se Anita a vzala nám deku. 

''Héééj.!! '' Zapištěla jsem. 

Anita mezitím odešla do svého pokoje a vrátila se bez mé deky. Grr.. To mi dělá od té doby co chodím do školy. Zamračila jsem se a zvedla Pandičku, postavila jsem ji na nohy na koberec a sama se zvedla z postele. 

Přešla jsem k šatníku a vytáhla si černý teplákový outfit z Calvin Klein, otočila jsem se na ty dvě a usmála se. 

''Tak pojď Janette. Teta se musí přestrojit a ty taky.'' Pousmála se Anita a vzala si ji do náruče. Pomalu spolu odešly z mého pokojíčku a zavřely za sebou dveře. 

Svlékla jsem si pyžamo, které jsem složila a hodila pod polštář. Přestrojila se do připraveného oblečení a ustlala postel. Přešla jsem do koupelny kde jsem provedla ranní hygienu a vyčesala si vlasy do vysokého culíku, aby se mi při pečení nepletly do obličeje. 

Usmála jsem se na svůj odraz v zrdcadle a vyšla z koupelny, ještě jsem si nazula bačkory a vyšla z pokoje. Podívala jsem se na dveře Anity pokoje, byly zavřené, -Anita si většinou nechává otevřené dveře, když vyjde z pokoje, už od mala- takže holky tam ještě jsou. 

Sešla jsem schody a došla do kuchyně. Pozdravila jsem se s mamkou a taťkou a vzala si šálek teplého čaje. Jak ráda bych si dala kafe, ale jiné než latté nebo rozpustné nepiju a doma pijí jen turka. 

''Jak jsi se vyspala?'' Usmála se na mě mamka. 

''Dobře, protože jsem doma a ty?'' Napila jsem se čaje a podívala se na mamku. 

''Taky dobře, protože mám vše co miluji pod jednou střechou.'' Zářivě se na mě usmála a podívala se na taťku, který k ní hned přišel a políbil na tvář. 

Sklopila jsem pohled do čaje a přemýšlela. Hlavou mi proletěly všechny vzpomínky na Justina. Kéž bych taky měla takový pocit, že vše co miluji je pod jednou střechou...  

S pohledem upřeným na čaj jsem se přemístila do obýváku a sedla si na parapet okna. Podívala jsem se ven, všude bylo bílo a tak krásně. Miluji zimu, je to tak krásné a příjemné období. 

''Za chvíli půjdeme péct.'' Řekla mi Anita a já bez toho, abych se na ní podívala jen přikývla a dál se dívala na tu krásu venku. 

...
Po třech hodinách jsme měly konečně vše dopečené. Janett nám s radostí pomáhala zdobit perníkové panáčky a taťka pro změnu rád ochutnával, lépe řečeno rád nám kradl cukroví rovnou z tácu. Měly jsme krásné perníčky, vánoční muffiny, čokoládové brownies, vánoční lízátka a samozřejmě nesměly chybět kokosové koule polité čokoládou a mandlí navrchu, k tomu ještě mamka koupí jako každý rok pět druhů makronek a bude to vše. 

Po práci jsme si všichni daly pauzu a společně si sedly do obýváku a pozorovaly vánoční pohádky. To miluji na Vánocích nejvíc.. Přesto jsem nedávala pozor a dívala se ven z okna. 

''Mamíí.'' Zakňučela Pandička a já bystře poslouchala. 

''Ano zlatíčko?'' Usmála se Anita a vzala si ji na klín. 

''Já či ven.. Budeme še koulovat a dělat andílky.'' Oznámila jí tim šišlacím tonem v hlase. 

''Dobře zlato, musíme se ale přestrojit.'' Řekla ji Anita a zvedla se. 

''Půjdu taky.'' Usmála jsem se na ně a Anita přikývla. 

...
Přestrojila jsem se do něčeho teplého, vzala si mojí oblíbenou červenou bundu, teplé boty a vyběhla ven. Hned za mnou vyběhla Janette a za ní Anita. Mamka a taťka stály za velkým oknem a pozorovaly nás jak si hrajeme, přitom jeden druhého obýmal a usmívaly se jako sluníčka. Házely jsme na sebe koule sněhu, skákaly a běhaly všude možně. Prostě jako malé děti. 
V tom jsem o něco zakopla a spadla do sněhu, Anita spolu s Janett se mi smály na plné kolo až jsem se tomu začala smát i já. 

Hned potom jsem se zvedla, otřepala ze sebe sníh a prohlásila, že jdu stavět sněhuláka. Janett spolu se svojí maminkou se za mnou hrnuly, že chtějí taky. Nakonec jsem jim odolala a každé z nich řekla ať udělá kouly. Janett to nešlo a tak jsem jí já nebo Anita pomáhaly s koulí, sami jsme ji už měly hotovou. 

Anity sněhová koule byla největší, přikutálely jsme ji doprostřed dvora a na ní opatrně daly tu mojí. Přikázala jsem Janett ať si vezme svojí kouly a pořádně ji drží. Zvedla jsem ji do vzduchu a poslední část sněhuláka byla hotová. 

''Janett? Nechybí mu náhodou něco?'' Zeptala jsem se jí a ona zapřemýšlela a ukázala na jeho hlavu. 

''Chybí mu noš, puša a oči.'' Zašišlala. 

''Ajo. Málem bych zapomněla.'' Udělala jsem překvapenou a Janett se zasmála. 

''Půjdeš za babičkou ať ti dá jednu mrkev? A já zatim dojdu pro uhlí, dobře?'' Zeptala jsem se a ona se usmála. 

Rozeběhla se k domu a Anita hned za ní. Vstala jsem ze země a šla ke kůlně, kde bylo uhlí, vzala jsem do ruky pár uhlíku jakékoliv velikosti a odnesla je k sněhulákovi. Pak jsem došla zpět k kůlně a vytáhla starý hrnec, který tu máme schovaný na každý rok. K tomu jsem našla nějakou větvičku a vše donesla k sněhulákovi. Hned po mě dorazila i Janett s Anitou a nesla mrkev. 

''Jšme tadyyy a máme mlkev.'' Vypískla Janett a rozeběhla se ke mě. 

''Výborně Pandičko, polož ji sem na zem a vem si uhlíky. Musíš mu udělat oči.'' Usmála jsem se na ní a ona mě poslechla. Anita ji zvedla k obličeji sněhuláka a Janett mu udělala oči. 

''Výborněě!'' Zatleskala jsem a vzala si do ruky zbylé uhlíky. Udělala jsem mu pusu a knoflíky. 

''A čo ta mlkev?'' Zeptala se mě Janett. 

''Ta je jako jeho nos.'' Usmála jsem se a podala ji Janett. 

Anita ji znovu vyzvedla a Janett mu dala mrkev přímo pod oči a nad pusu. 

''Stejně mu něco chybí.'' Pronesla jsem s rukou u pusy. Janett vesele ukázala na hrnec a já ji ho podala, dala ho sněhulákovi na hlavu a já se usmála. 

Udělala jsem mu ještě sněhové ruce a do jedné z nich zabořila větvičku. 

''Stejně mu něco chybí.'' Pronesla Anita a zasmála se. 

Sundala si svoji starou šálu a uvázala mu ji kolem krku. Málem bych zapomněla..

''Teď je kompletní.'' Usmála jsem se a podívala se na náš výtvor. 

''To teda.'' Usmála se Anita a vzala si Janett na ruce. 

''Už půjdeme domů co myslíte? Začíná se stmívat.'' Řekla a já přikývla. 

Anita už byla u domu když jsem já ještě šla pro poštu, v tom se předemnou objevila hubená blondýnka, s modrýma očima, přívětivým úsmevem a ostře řezanou tváří.

''OOO Bože můj!!'' Zapískala jsem a Anita se lekla a vyběhla z domu.