Ráno mě probudil můj budík a já neochotně vstala.

Přešla jsem do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu a lehce se namalovala.

Pak jsem vyrazila k šatníku a přemýšlela, co si vezmu na sebe. Zvolila jsem obyčejné bílé tričko, bílé spodní prádlo z Victoria's Secret, černé džíny, bílé tenisky, béžový trenčkot a celý outfit zakončila zlatým náhrdelníkem.

T

akhle by to šlo. Pomyslela jsem si. Ještě jsem si vzala bílou kabelku a do ní dala mobil, peněženku a klíče.

Vyšla jsem potichu z pokoje, podívala se do obýváku a uviděla Stellu, jak spí na hrudi Harryho. Jsou tak rozkošní.

Jako myška jsem přešla do kuchyně. Vzala jsem si propisku a papír a rychle načmárala vzkaz: Šla jsem si něco zařídit, do oběda budu doma. Barbara

Vzkaz jsem nalepila na ledničku a doufala, že si toho všimnou.

Co nejrychleji ale zároveň co nejtišeji jsem se přemístila k výtahu a přivolala ho do mého bytu. Po chvíli zapípal, otevřel dveře a já nastoupila.

Zmáčkla jsem poslední tlačítko a pouze sledovala, jak se za mnou zavírají dveře. Pak už jsem jenom čekala, než se znovu otevřou a já budu moct vyjít.

''Dobré ráno Barbaro!'' Pozdravila mě Emma téměř okamžitě, co se dveře výtahu otevřely.

''Dobré ráno.'' Pozdravila jsem ji nazpět a přešla k jejímu pultu.

''Chtěla bych jen ohlásit, že pan Lachowski zde už nebude nadále bydlet. Tak jestli ho nějak odhlásíte ze systému nebo tak...'' Řekla jsem a ona přikývla.

''Dobře, dobře. Hned to bude.'' Řekla a něco naťukala do klávesnice od počítače.

''Tak a je to.'' Usmála se a já se divila, že je to tak lehké.

''Děkuji.'' Usmála jsem se a odešla do garáží.

Nastoupila jsem do svého auta a ještě stihla zkontrolovat hodiny. Bylo 8:47. Takže kafe nestíhám.

Vyjela jsem z garáží a co nejrychleji se dopravila do mé školy, kde už na mě čekal Justin.

Vystoupila jsem z auta, vzala si kabelku a vydala se k té hordě lidí tvořících pomyslný kruh.

Dostala jsem se až doprostřed, kde stál obklíčený Justin a ochotně se fotil se svými fanoušky.

Sotva si mě všiml, jeho úsměv se zvětšil od ucha k uchu. Zamával na mě.

''Tak jdeme?'' Zeptala jsem se ho jakmile jsem došla až k němu. Všichni na nás koukali s očima dokořán.

''Jasně.'' Usmál se a já se začala cpát davem směrem k východu.

Dorazila jsem ke dveřím a otočila se, abych zjistila, jestli šel za mnou, nebo uvízl v davu. Při otočení jsem do něho ale narazila. Justin se jen zasmál.

''Dávej pozor.'' Zašklebil se a otevřel mi dveře.

''Díky.'' Řekla jsem a prošla okolo něj.

Procházeli jsme chodbou, ve které se k nám připojila Justinova ochranka. Když jsme došli až ke dveřím od ředitelny, zhluboka jsem se nadechla a zaťukala. Po několika vteřinách jsme společně s Justinem vstoupili dovnitř.

''Dobrý den, co si přejete slečno Palvin?'' Zeptala se mě zástupkyně ředitele.

''Potřebovala bych mluvit s panem ředitelem, prosím.'' Řekla jsem a ona jen přikývla.

Prošla okolo mě, usmála se na Biebera a pokračovala ke dveřím od kanceláře našeho ředitele.

Zaklepala a vyčkala na vyzvání, poté vstoupila a chvíli s ním mluvila. Zdálo se mi to jako věčnost.

''Ředitel vás očekává.'' Sdělila nám a my se vydali za ředitelem.

''Sedněte si prosím.'' Řekl klidným hlasem ředitel.

Klidným krokem jsme došli ke stolu a posadili se do křesel, které stály před ním.

''Tak, co jste potřebovala slečno Palvin?'' Zeptal se přátelsky.

''Chtěla jsem Vás požádat  o-'' Nedořekla jsem to, jelikož mi Justin skočil do řeči.

''Omlouvám se, že do toho zasahuji, ale slečna Palvin dostala šanci se dostat do tanečního týmu Justina Biebera. Je to veliká šance, která se již nemusí opakovat. Zároveň by slečna Palvin ráda dostudovala, což nemůže, protože tato nabídka trvá už jen dva dny. Chtěla by Vás požádat, jestli by svůj diplom nemohla dostat dříve.'' Dořekl svůj monolog Justin a já pouze tupě zírala s otevřenou pusou.

Ředitel se na nás dva podíval a chvíli přemýšlel.

''Kdo je ten Justin Bieber?'' Zeptal se najednou a já se rozesmála.

''Omlouvám se.'' Řekla jsem a uklidnila se. Justin mě spařil pohledem a pak se zase chopil slova.

''Pane, to jsem já. Jsem známý americký zpěvák. Zpívám především pop muziku a velmi rád tancuji. Vyhrál jsem několik MTV a dalších ocenění.'' Řekl hrdě a ředitel si ho trochu kriticky prohlédl.

''Nevypadáte jako zpěvák.'' Pronesl. Ani se mu nedivím, Justin dnes vypadá úplně jinak. Má upravené vlasy, černé značkové džíny, košili, přes kterou má sako, a značkové boty.

''To protože jsem se oblékl trochu elegantně.'' Pronesl Justin a ředitel pouze přikývl.

''Dělám si z Vás srandu, copak jste si mysleli, že neznám známého Justina Biebera? Na vaše písničky mé učitelky skládají choreografie.'' Rozpovídal se ředitel a já s Justinem jsme se usmáli.

''Dobře tedy. Barbara je velmi pilná studentka co se týče tance.

Ani se nedivím, že Vás okouzlila a Vy jste jí nabídl místo do svého týmu. A co se týče toho diplomu, ten Vám slečno Palvin pošlu ještě dnes.'' Řekl a postavil se. Postavila jsem se taky a Justin hned po mně.

''Moc Vám děkuji, pane řediteli.'' Potřásla jsem si s ním.

''Nemáte za co, jsem rád, že moje studentky si jdou za svým snem.'' Kdyby ale věděl, že to vlastně vůbec není můj sen.

Společně jsme všichni vyšli ven z jeho kanceláře a já si potřásla rukou na rozloučenou ještě se zástupkyní.

''Přeji mnoho úspěchů. Byla jste velmi pilnou a oblíbenou žákyní této školy.'' Popřála mi.

''Děkuji.'' Uculila jsem se a se všemi odešla na chodbu. Odkud jsme se pak přemístili do tělocvičny, kde zrovna žáci cvičili sestavu.

Justin radši zůstal na chodbě, aby nezpůsoboval další rozruch.

''Dobrý den třído, přestaňte cvičit a na chvíli mě poslouchejte.'' Ozval se ředitel. Všichni okamžitě přestali cvičit a zaměřili své pohledy na nás.

''Děkuji. Takže, abych vás uvedl do obrazu. Jedna z vašich spolužaček se rozhodla rozvinout svoji kariéru a ukončit studium dříve. Po domluvě a mém důkladném rozmýšlení jsem ji to povolil. Dále už tedy nebude studovat spolu s vámi.'' Dokončil svůj monolog a otočil se na mě.

''Myslím, že vysoká škola vás propojila a bude spojovat i nadále. Každý máte své sny, takže to určitě Barbaře budete přát. Poprosil bych Vás, abyste se rozloučily a popřáli Barbaře hodně štěstí do života tak jako já.'' Usmál se a všichni přikývli.

Naposledy si se mnou potřásl rukou, rozloučil se a po něm se se mnou rozloučili i všichni ostatní žáci a učitelé.

Dojetím mi začaly téct slzy po tvářích. To zase dojalo všechny ostatní, a proto jsme se rozhodli, že si naposledy spolu zatančíme. Sotva začala hrát píseň, všichni jsme věděli, o jaký tanec jde. Byla to naše poslední sestava, ze které nás zkoušeli. Naposledy jsem se s nimi a rozloučila a pak jsem odešla na chodbu, kde na mě čekal Justin s ochrankou.

Smál se, ale když uviděl můj uplakaný obličej, jeho výraz se rychle změnil a rozběhl se ke mně.

''Jsi v pořádku?'' Zeptal se starostlivě.

''Ano to jsem.. Jen mě to všechno dojalo..'' Promluvila jsem a usmála se.

''A co teď?'' Zeptal se Justin.

''Já jdu domů.'' Odpověděla jsem mu a on se usmál.

''Půjdu s tebou, musíme spolu ještě něco probrat.'' Řekl mi a bok po boku jsme vyrazili ven.

♡☆♡☆♡☆♡☆♡☆♡☆♡☆♡☆♡☆♡
Je tu další část 😊 Já se zamilovala do toho příběhu 😃😍.
Doufám, že se Vám líbí.
Budu ráda za každý vote, komentář a sdílení.❤💖
Sweeaty_.