Emma:

Dnes musím pomoct mamce v cukrárně. Není to otrava. Aspoň se nemusím nudit. Totiž Lis nemá čas. Musí hlídat svou sedmiletou a dvouletou ségru. Větší otrava než mít dva mladší bráchy, které nemusím hlídat. Do cukrárny půjdu až ze školy. Mezitím to tam mamka zvládne. Taťka mi zařizuje něco s modelingem. Jsem na to dost zvědavá. Moc si pamatuji jak on tam nechtěl chodit v mém věku, ale to bylo protože ho jeho otec do toho nutil. Teď je to jinak. Vrátil se k tomu z důvodu, že ho minulá práce vyčerpávala. No a tohle je ulehčení. Může být s rodinou s mámou. Vést lehčí život.

Takhle už přemýšlím nejvíc hodinu. Sedím na posteli a Plagg ještě spím probudila jsem se dost brzo. Všechny budíky až na jeden jsem vypla. Když byl nejvyší čas zbudit Plagga, udělala jsem to stylově. Dala jsem mu rovnou dva kousky camembertu. Toho hned probralo. Nebyl tak otrávený, spíš s chutí do života. Nikoho lepšího než je Plagg nemůžu mít. Tedy můj názor.

Obula jsem si boty a vydala se s Lis, která čekala před dveřmi do školy. Cesta proběhla v pohodě. Zastavili jsme se ještě u babičky a dědy v pekárně, kde jsme si koupily svačinu do školy. Děláme to takhle každý den. Když tedy chodíme spolu. Pak už jen přes přechod a rovnou do školy. Luise jsme potkali jak šel pár metrů od naší školy. Šel s Harrym to je jeho nejlepší kamarád. Ve třídě bylo jako vždy rušno. Ani nevím proč, ale vše se mi změnilo. Jo zedne na den. Vůbec se mi to nelíbí, ale když nad tím tal uvažuju tak ten Redbug není vůbec špatný. Lis nechám Dilana a nemusíme se hádat. A první díl vyřešen. Do třídy vejde ućitelka. Začne nám rozdávat učebnice. Fakt super no. Dostáváme učebnice. A kdy se jako budeme učit? No to je jedno.

Dilan:

Přemýšlel jsem nad tím vším. Začala se mi líbit ta holka co sedí za mnou. Jmenuje se myslím Emma. Ani nevím proč, ale když na ni pomyslím, začnu se červenat. John do mne drkl. "Co se děje?" zeptá se. "Líbí se mi Emma. Ale prosím neříkej jí to" jen kývnul hlavou. Dál jsme si začli brát učebnice co učitelka přinesla. Dost mne zajímá kdy se budem učit.

Emma:

Po škole jsem běžela domů a převlékla se do něčeho víc pohodlného. Z domu jsem věžela až k mámině cukrárně se zástěrou v ruce. Na jednom rameni jsem měla přehozenou menší kabelku. "Ahoj" řekla jsem udýchaná. "Ahoj. Pojď za pult" řekla mi mamka a já tak učinila. Byl tam fakt velký fofr.

Chtěla bych říct, že se od další kapitoly bude více vyskytovat pohled Marinette, Adriena, Nina, Chloe, Allyi, Luky. Prostě všech co byli v prvním dílu. Taky tu bude pohled Emmy a Dilana. To jsou u těch kde to bude nejvíc.

Otázka:

Chcete charakters ask?

Užijte si den.