Další den
S Karol jsme si krásně popovídaly. Od Furryho jsem dostala odznak a novou občanku, zkrátka vše co budu potřebovat. I řidičák, což je super. Právě je za deset minut dvě a já už stojím připravená v garáži a pročítám si papíry, už potřetí. Docela se nudím, ale jsem celkem klidná. Hydra se chce někde projevovat a my jí musíme zastavit. Snad nic těžkého. Za chvíli se dostavily ostatní. ,,Ahoj." Pozdravila jsem všechny úsměvem. Natasha a Wanda mě objaly. Nečekala jsem to, ale objetí jsem jim oplatila. Steve a Pierto mě taky objaly, což už bylo fakt nečekaný, ale taky jsem úsměvně oplatila. Pak mě objal Tony v obleku. ,,Stále budu bojovat." Zašeptal a pustil mě. Ty slova se mi moc nelíbila, ale zároveň mě nějaký způsobem ohromily, táhly k němu. Co se to se mnou děje? Všichni jsme nasedly do velkého auta a Steve si sedl k řízení. Rozjely jsme se v autě k našemu cíli. Prezident, kterého se Hydra pokouší zabít dneska vystupuje před lidmy, probíhají volby a další politické kraviny do kterých se netoužím motat. Budu jedna z divaček, budu sedět mezi lidmy a pozorovat okolí. Jsem tam jen jako záloha, pokud se něco pokazí a ostatní by nezvládaly ten nápor vetřelců. Aby se náhodou Hydra nerozhodla prý únést mě. To by musely hodně dobře naplánovat. Jelikož s mou silou nemůže být lehké unést mě. Usmála jsem se nad mými myšlenkami a vystoupila jsem z auta, jelikož jsme dorazily na místo. Sedla jsem si mezi diváky a novináře, co natáčely prezidenta a hltaly každé slovo, co vyšlo z jeho úst. Jeho zvučný hlas roznášel plané sliby po celé místnosti, ale já neposlouchala, co říká. Já bedlivě sledovala ostatní. Kdo je hrozbou a kdo ne. Kdo má zbraně, všímala jsem si každého detailu. Ale bylo tady moc lidí. Zhora to sledoval Clint, který mě stál viděl jako hrozbu ale od Furryho měl nakázáno neútočit na mě, takže jsem v ochraně. Mezitím, co jsem pozorovala ostatní se novináři nahrnuly k prezidentovi jak nejblíže mohly. Zbystřila jsem a bedlivě jsem pozorovala okolí. A pak můj zrak zaměřil skrčenou postavu pod pódiem. Něco tam dělala. Vstala jsem a přiblížila jsem se nenápadně blíže. Bomba. Cože? Sakra! Už je nastavená. Dotyčný zmizel pryč, plánují odpal. Vzala jsem mou moc a obalila jsem jí bombu, musím být opatrná. Obalenou bombu jsem začala v mém krytu ničit, ale v krytu mi bouchla. Otřáslo to celou mou postavou a já se zhroutila k zemi. Nikomu ale neublížila a nikdo si ničeho nevšiml. Tak super. Na tváři se mi utvořil úsměv a to už mi Steve pomáhal na nohy. Trošku se mi motala hlava, ale to opadlo a já se cítila zase normálně. ,,Dobrý? Co se stalo." ,,Mějte se na pozoru, dávali sem bombu a asi se divějí, že jim nevybouchla, určitě zaútočí." Zašeptala jsem. ,,Bombu!" Vykřikl šeptem Steve. ,,Ano ale už není, tak hlídej." Odbyla jsem ho a pozorovala jsem nenápadně okolí. ,,Jste v pořádku slečno?" Optala se mě jiná dívka. ,,Ano." ,,A proč jste spadla na zem? Je vám dobře?" Vypadala ustaraně. Mile jsem se usmála. ,,Občas omdlívám, je to normální, ale zvykla jsem si. Beru na to prášky." ,,Tak jo." Kývla dívka a všímala si svého. Usmála jsem se.

A najednou se začalo střílet, rovnou na prezidenta. Skryla jsem ho mou mocí a ta ničila kulky. Doběhla jsem k němu a to už tady byly i ostatní a kryly ho. Společně nás odvedly k autu. Spustila jsem mou moc a ukryla jsem se do auta s ním, byla tam i jeho rodina. Chvilku jsem seděli v naprostém tichu. Ale zničehonic něco pípne a dveře jsou prudce vraženy dovnitř bombou. Všichni se lekneme, a já jsem si okamžitě stoupla a kontroluji situaci. Z kabelky jsem vytáhla zbraně. Mé asgardské zbraně. Do auta vpadly nepřátelé. Hnedka jsem jednoho probodla, ale bylo jich tady moc. Kolem mě byl kouř. Máchla jsem rukou a všichno odlítly z auta ven na zem. Natáhla jsem mou ruku, která k nim poslala můj čarovný kouř a všichni z nich byly bezmocní. Žíly jim černaly, rty taky, i oči se jim naplnily černotou. Zbledly. Trhla jsem rukou ke mě a se všema to škublo. Jedním pohybem jsem jim zlomila vaz. Popadaly k zemi. Uklidnila jsem mou moc a vykoukla jsem ven. Najednou mě někdo popadl. ,,Pusť mě." Sykla jsem na Clinta. Ten mě pustil. To už dorazili i ostatní. ,,Jste v pořádku. Šlo jich sem na vás hodně?" Starali se ostatní z týmu. ,,Jo, jsme v pohodě." Řekl prezident a všichni vystoupily z auta. ,,Okolí je čistý, zbytek utekl." Informoval nás Pierto a Wanda. Přijelo sem jiné černé auto a vystoupily agenti S.H.I.E.L.Du. Šli za prezidentem. ,,Máme vás všechny převést na základnu, není to pro vás dokonce voleb nikde bezpečné." Hydra se zase staví na nohy, měly by jsme jim srazit hřebýnek. Nasedly jsem společně do auta. ,,Co jsi zač?" Zeptal se prezident a jeho pohled se stočil na mě. Neměla jsem slov. ,,Ona, je to nová členka k nám do týmu, velmi důležitá, jak jste si všimnul, zachránila vám život." Zastal se mě Steve. Kývla jsem. Motala se mi hlava. Asi jsem neměla použít tolik mé moci. Opřela jsem se a zavřela jsem oči. Ač nechtěně se kolem mě začal motat kouř. ,,Caro?" Šeptmul někdo mím směrem a jemně mě chytil za rameno. Koukla jsem na Steva. ,,Jsi v pořádku?" Optal se. Můj výstup přilákal pozornost prezidenta. Kývla jsem a dál jsem seděla. Seděla jsem rovně a v očích prázdný pohled. Pak mě ale pohltil spánek. Probrala jsem se, když s námi auto hodilo a já málem skončila na zemi, nebít kapitánovo ruky, ta mě přidržela v sedačce. Byla jsem plně vzhůru.
,,Už jsme na místě." Otevřely se dveře. Vyšli jsme ven. ,,Vítejte na základně S.H.I.E.L.Du." přivítal nás Fury a za ním agentka Hillová, měla ruku v sádře. A pár dalších agentů. ,,Odveďte prezidenta s jeho rodinou na pokoj, pokud budou cokoliv potřebovat, přídělte jim agenty, aby je tady prováděly a hlídaly." Zaúkoloval je Furry. Pokývaly hlavami. ,,A na jak dlouho nás tady ukryjete?" Optal se prezident. ,,Na týden, to už bude po volbách a po největším nebezpečí." Odpověděl Furry a prezident s jeho manželkou a dcerou byly odvedeni spletitými chodbami z našeho dohledu. ,,Tak, co se stalo?" Zeptal se Furry. ,,Začala přestřelka." Steve začal vysvětlovat dění, ale já ho zastavila. ,,Ne!" Skočila jsem mu do řeči. ,,První byla ta bomba." Usmála jsem se na Steva a ten se teda opravil. ,,Díky, začalo to bombou, kterou Cara zničila aniž by byla jakkoliv prozrazena, chvíli na to se začalo střílet. Cara nám hodně pomohla s krytím prezidenta. Odvedli jsme je do auta a Caru jsme tam s nimy nechali. Společně jsme byly obhlídnout jejich údajný úkryt, ale bylo tam jen pět agentů a ti se nám vysmáli, že je po prezidentovi, ale když jsme tam doběhly, cca padesát agentů už bylo mrtvých. A hned nato přijely posily, který jsme k místu zavolali." Odříkal Steve dnešní den a Furryho pohled se stočil na mě. ,,Caro? Co se stalo v autě a neměla jsem tam jen zůstat jako posila?" Usmála jsem se. ,,Bombu nazačátku jsem zneškodnila aniž by si toho kdokoliv všiml, a když začali po prezidentovi střílet, kulky ho málem zasáhly a to jsem nemohla dopustit. No tak mě s nimi nechali v autě a odešli. Po chvíli se ozvalo nepatrný pípnutí a dveře od auta explodovali. Hnedka se chtěli nahrnout dovnitř s plánem unést přezidenta. Tak jsem chránila prezidenta s jeho rodinou, což byl úkol." Furry kývl. ,,Zítra jste všichni pozvaný do novin, aby jste vypovídali o tom, co se stalo. Vyžádaly si i vaší novou členku, takže tam musíš být. Ale neodpovídej na dotazy, Natasho, budeš odpovídat za ní se Stevem. Zkuste to mediím trochu rozmazat aby se nedozvěděli o Cařině moci." A nechal nás tam stát. ,,Takže my zítra někam jedeme?" Zeptala jsem se jakoby to nebylo předem jasný. ,,Ano, ty tam jen stůj a usmívej se, jo? Stejně mluvíme jen já, Tony a Steve, ostatní nejsou moc tázaní." Uklidnila mě Tasha a pak se koukla na Tonyho. ,,Dáme další zápas, kdo bude rychleji v Toweru?" Zeptala se a šla k autu. Ostatní už se přiřazovali kdo s kým jede. A než jsem se nadála, Natashy autobylo plný a s Tonym jsem s další sázkou do auta nechtěla. ,,Chceš svést?" Zeptal se mě Steve. Otočila jsem se a on seděl na motorce. Pak jsem koukla na Tonyho v autě. ,,Jasně." Řekla jsem a ignorovala jsem Tonyho naštvaný pohled. Nasedla jsem za Steva a ten se rozjel. Nejely jsme moc rychle a cesta byla klidná. Nezáviděla jsem těm, co jely s Tonym, jelikož to řízení s tou rychlostí. Bych se nedivila, kdyby je někde vyklopil...
Až jsme dorazily do Toweru. ,,Kde jsou všichni?" Zeptala jsem se, jelikož zde nebyly auta, kterými jely. ,,Vzal jsem to zkratkou, chceš vidět kdo vyhrál, a výrazy těch, co cestují s Tonym?" Zeptal se. ,,To si nemohu nechat ujít." Zasmála jsem se a sedla jsem si na místo, kde jsem jela, jen ne předem ale bokem, vedle Steva, který byl o motorku opřený. ,,Nechceš se mnou jet i jindy?" Zeptal se Steve. ,,Ne, jedu jen kvůli zítřku, pak budu zase na základně." ,,Ale Tonymu chybíš, nechtěla by jsi mu dát šanci?" Zeptal se mě a já se na něj překvapeně podívala. ,,Co? To nejde." Řekla jsem a jeho ruka mi dopadla na rameno, což mě donutilo prohlídnout mu do očí. ,,Už když k tobě přišel do cely a objímal tě, bylo na něm vidět, že vůči tobě má sympatie. A to on pak naplánoval, jak tě zachrání. A navíc, nerad to přiznávám, ale fakt tě miluje. Je to jen na tobě." Domluvil a do garáže přijela Natasha. ,,Jsi první!" Seskočila jsem z motorky. Natasha se zasmála. ,,To bylo předem jasný." Výtězně se usmála. Nečekali jsme moc dlouho a do garáže vjel Tony. Uskočila jsem z cesty, jelikož jsem se bála, že mě srazí. Z auta pomalu vylízaly ostatní, dost potlučení a přizabití. Tony došel k Natashe a dal jí peníze. Ta se usmála a uklidila si je. Pokroutila jsem nad nimy hlavou. Všichni se šli uklidit do pokojů, tak se strhla bitva o místa ve výtahu. Nacpali se tam skoro všichni. ,,Já radši jdu po schodech." Rozešla jsem se ke schodům a šla jsem klidně po schodech. Ty jsem si vyklusala a v patře s pokoji jsem popadala dech. Tolik schodů, fuj. Popadla jsem ztracený dech a rozešla jsem se k pokoji. ,,Ahoj." Nadskočila jsem, když jsem potkala Tonyho. ,,Ahoj." Pozdravila jsem ho taky a prošla jsem kolem něj. ,,Nechceš koukat na filmy." Bylo docela pozdě, půl devátý. ,,Promiň, ale jsem utahaná z boje a chci se na zítřek vyspat." ,,Jo, zítra potom všichni jdeme do bazénu, jdeš taky?" Zeptal se mě Tony. ,,Tak jo." Usmála jsem se na něj a zalezla jsem do pokoje. Osprchovala jsem se a zalezla jsem do postele. Hnedka jsem usnula.