Další den ráno - den plesu
S Tonym jsme shlídly čtyři díly. Vím že je to o kouzlech a čarodějích. Moc jsem film nevnímala, jelikož jsem byla unavená. A nyní vylehávám v teplé posteli. Šli jsme spát v jednu ráno, proto když mnou někdo začne klepat se mi vůbec nechce z postele. Pak slyším hlas, který se mě snaží vzbudit. Hlas jsem přiřadila Natashe. ,,Ehh, já chci spát!" Podrážděně jsem se otočila na bok, ale uslyšela jsem výhružku ve stylu studené vody od Natashy. ,,Ona to myslí vážně Caro." Dodala Wanda tišeji. Ignorovala jsem je a pak se dostavil nával studené vody. Leknutím jsem vyskočila z postele. Vytřeštěnýma očima jsem pohlédla na klidnou Natashu, která nyní prázdný kýbl položila na zem. ,,Tak, jsou dvě odpoledne, v šest vyrážíme na ten ples. Tak se osprchuj, my ti vybereme šaty a nalíčíme tě." ,,A proto mě budíte? Vždyť jsem mohla vstávat za dvě hodiny." Prskla jsem a zavřela jsem se ve sprše. Vysprchovala jsem se a zabalená v ručníku jsem přivřela dveře a koukla jsem na holky. ,,Jaký šaty jste mi vybraly?" Natasha mi je podala, tak jsem se usmála a zalezla jsem. Oblékla jsem se. Slušely mi, obepínaly mou štíhlou postavu. A byly černý, je to má oblíbená barva. Vylezla jsem a Natasha i Wanda mi zatleskaly. Usmála jsem se a uklonila jsem se. Pak mě posadily do křesla a Wanda si vzala různý štětečky a hrála si. Zavřela jsem oči, jelikož jsem se docela bála, jak pak budu vypadat... Trvalo to dlouho, předlouho. Měla jsem chuť utéct, jenže by mě chytily a ke křeslu přivázaly, a to nechceme riskovat. Tak radši poslušně sedím, každá minuta se zdá dlouhá jak hodina a já cítím různý štětečky a další patlátka na mém obličeji. Nějak jsem si na malovaní odvykla když jsem bydlela u A.O.T.M. Tam jsem se nelíčila. A po dlouhé, předlouhé době jsem byla vyzvána, abych otevřela oči. Udělala jsem tak a zadívala jsem se na odraz v zrcadle. To snad nejsem já. Natáhla jsem ruku k zrcadlu a holka na druhé straně udělala to a to samé. Natasha i Wanda se zasmály mé reakci. ,,Děkuji, vypadám úžasně." Řekla jsem a polichotila tím Natashe. Ta se zasmála. ,,Za nic a pojď, kluci čekají dole, zajdeme nejdřív na oběd do jedné restaurace." Jak jsem si všimla, Natasha i Wanda už měly šaty a byly taky nalíčené. Vzala jsem si psaníčko, do kterého jsem dala mobil, peněženku a ty nádherné asgardské zbraně co mám od Lokiho, pro jistotu.
Scházely jsme do garáží. Tam už stál Tony, Clint, Pierto, Steve, Bucky a Bruce. Tony a Pierto začali pískat. Uklonila jsem se a holky po mě gesto zopakovaly. ,,Jste nádherné." Usmál se Tony a chytil mě za ruku. ,,Nasedni si." Dotlačil mě na místo spolujezdce u jednoho auta. Neprotestovala jsem a zalezla jsem dovnitř. Na místo řidiče nasedl Tony. Dozadu si sedl Clint, Bruce a Pierto. Holky nasedly do vedlejšího auta, přičemž Natasha zabrala místo řidiče a Wanda vedle ní. Dozadu si u nich vlezl Steve a Bucky. A byly jsme všichni. Tony a Natasha nastartovaly a jelo se na jídlo. Měla jsem docela prázdný žaludek, takže mi jen slovo restaurace vhánělo sliny do úst... A nakonec jsme dojely před luxusní podnik. Už mě hlad přešel, tam nechci, já bych radši něco průměrnýho. Všichni šli dovnitř, tak jsem rozhýbala nohy a šla jsem za nimy. Vešly jsme dovnitř a bylo to tam luxusní, jak jsem očekávala. Tony vybral jeden stůl a všichni jsme se tam poskládaly. Já seděla vedle Tonyho a z druhé strany byla Wanda. Donesly nám meny a my si mohly vybrat jídlo. Otevřela jsem ho a polovině názvů jsem nerozuměla. Wanda se na mě usměvavě koukla. ,,Nehledej vědu, jsou to normální jídla, na vem si můj, jsou tam v závorce napsáno co to je." Vyměnily jsme si lístky a já byla hnedka spokojenější, jelikož jsem věděla, co si budu objednávat. Pak když přišel číšník jsme všihchni nadiktovaly co chceme. Všechno si zapsal a odešel. Nečekaly jsme moc dlouho a donesly nám jídlo. Všichni jsme se pustily do jídla. Měla jsem brambory se zeleninou a řízkem, takže jsem byla spokojená. Když jsme dojedly, chtěla jsem vytáhnout peněženku, ale Tony mě chytil za ruku. ,,Zaplatím to za tebe." Mile se usmál. Radši jsem ustoupila, nechtěla jsem vyvolávat spory. Kluci taky platily za holky. Za Natashu zaplatil Bruce a za Wandu Pierto. Pousmála jsem se nad tím. Pak jsme nasedly zpátky do aut. Natasha zajela vedle Tonyho. ,,Co takhle sázka, kdo tam bude rychleji. Kluci na zadních sedadlech zbělali a záporně kroutily hlavou. Zmateně jsem na ně pohlédla. ,,Jasně. O padesát babek." Řekl Tony a podáním ruky odsouhlasily sázku. Natasha i Tony se rozjely a mezitím co se nám Natashy auto ladně ztratilo z obzoru, s námi Tony házel ze strany na stranu. Zavřela jsem oči, tohle nedopadne dobře...
Nakonec jsme dojely k budově, kde se ona událost konala. Vylezla jsem z auta a byla jsem ráda, že obsah mého žaludku zůstal v žaludku a že stojím. Tony došel k Natashe, která měla výtězný výraz a podal jí určenou částku, kterou si od něj přebrala. Pak mě Tony vzal za ruku a zašli jsme dovnitř. Usmívala jsem se na všechny strany. ,,Svůj životopis znáš?" ,,Jasně." Usmála jsem se. ,,Na zbytek věcí ohledně firmy budu odpovídat sám a tebe potom zasvětím, jo?" Kývla jsem a rozešly jsme se do nitra. Nevěděla jsem co dělat, tak jsem se zkrátka držela v blízkosti Tonyho. Až se k nám připletla vysoká a štíhlá brunetka s mikrofónem v ruce a kameramanem v zádech. ,,Ahoj, jsem Melissa, a vy jste Tony Stark, kdo je ta slečná po vaší pravici?" Usmála se i na mě. ,,To je Carla, má asistentka." Usmál se Tony. Melissa by asi začala dál pokládat otázky, ale za námi se ozvalo tříštění skla. Všichni jsme se otočily čelem k nyní vyskleným oknům. Dovnitř se nahrnuly černě oděný muži. Koukla jsem na mé ruce, které byly stále ovázané, ale byly oddělený prsty a mohla jsem s nimy hýbat. Nebylo to bez bolesti, ale šlo to. Rozepla jsem mírně kabelku, ale Tony mě stáhl dozadu a přivolal si oblek. ,,Schovej se mezi ostatní." Pierto už odnášel lidi na bezpečné místo a Wanda s ostatními už likvidovaly vojáky. Kluci hlídaly, aby neohrozily lidi, co Pierto odnášel. Byly sehrátý tým. Ale i tak měly potíže. Zapojila jsem mou moc. Pomalu jsem mou mocí zabíjela. Jednoho po druhým. Kolem mě se motal černý kouř. Lidi kolem mě začali křičet. Vzala jsem si z kabelky zbraně a dostala jsem se mezi černooděnce. Jednoho po druhém jsem zabíjela. Jejich útoky se zamířily na mě a já přestávala stíhat. Kouř kolem mě sílil, jak se ve mě objevoval strach z neúspěchu. A pak jsem vybuchla, doslova. Kouř všechny v okolí dvou metrů odhodil na dva metry daleko a byly mrtvý. Koukala jsem na to, ale nebylo mi dobře. Cítila jsem se vyčerpaně. Rozhodla jsem se pomoct ostatním a dál jsem bojovala... A konečně jsem podřízla posledního. Opřela jsem se rukama o kolena a následně jsem klesla do kleku. Koukla jsem na ostatní. Tony měl mírně poničený oblek, Bruce jsem nenašla, toho musel Pierto odnést pryč. Steve měl dost šrámů, stejně jako Natasha a Clint. Wanda a Bucky vypadaly dobře. Usmála jsem se a dál jsem seděla. Najednou všem začaly blikat oblečky. ,,Pryč! Jsou to bomby!" Vykřikla jsem a vyběhla jsem ven, ale v tu chvíli se ozvala ohlušující rána, která mě odhodila o tři metry dál na zem. Dopadla jsem tvrdě na zem. Začala jsem kašlat, vyrazila jsem si dech. Zkusila jsem se pomalu zvednout, ruce se mi klepaly, nohy podlamovaly. Z dáli jsem slyšela houkat sanitu i policii. Čas se vypařit. Najednou se u mě objevil Tony v obleku. ,,Měla jsi zůstat mezi ostatními." ,,Neříkej, že jsem nepomohla, jelikož jste to měly skoro prohraný. Co ostatní?" Zeptala jsem se ho. ,,Výbuch je taky dost slušně odhodil, ale díky tvým postřehům stihly utéct ven jako ty." Usmála jsem se. ,,Takže jsou v pohodě?" ,,No sice pošramocený, ale v pohodě." Tony odvolal oblek a chytil mě do náruče. Odnesl mě do jedné sanity. Tam se mi začaly věnovat doktoři. Ošetřily mi všechny rány. Musely mi znova ošetřit dlaně. Mi je i něčím namazaly. Pak mi ovázaly ránu pod kolenem, a na ruce další, ty mám z bitvy a hlavně kvůli výbuchu. Tony tam seděl se mnou. Když mi to doošetřily poděkovala jsem a rozešla jsem se pryč. Policie už vyslíchala Natashu apod... a já se k nim nehodlala přidat. Zašla jsem do ulic, a došlo mi, že jsem se ztratila. Rozhlídla jsem se kolem sebe a naštěstí mé oči našly Stark tower. Usmála jsem se a vydala jsem se jeho směrem. Ulice byly prázdné byla jsem za to ráda. Ze psaníčka jsem vytáhla mé asgardské zbraně a zrychlila jsem krok. Měla jsem pocit, že mě někdo sleduje. A najednou přede mě dopadly dva černí. Vpustila jsem do nich bolest a zabila jsem je. Na nic jsem nečekala a rozeběhla jsme se pryč. Běžela jsem ke Stark toweru. Doběhla jsem ke vchodu a doufala jsem, že je tam Jarvis. ,,Jarvisi?" ,,Ano Caro." ,,Otevřeš mi prosím." Skoro jsem se zlomila. ,,Ano slečno." A dveře začaly crčet. Dostala jsem se dovnitř. Vešla jsem do výtahu a zadala si patro. Opřela jsem se o stěnu výtahu a svezla se na zem. Výtah naplnil divný plyn. ,,Co je to? Jarve?" Zeptala jsem se unaveně a omámeně. Mé oči se zavřely a já se propadla do spánku.