25. ,,A kde je příbor?"
Došli jsme na pokoj. Nic luxusního, ale stačí to. ,,Jdu do sprchy jako první." Řekla jsem flegmaticky a zalezla jsem dovnitř. Pustila jsem na sebe horkou vodu a nechala jí, ať mě uklidní a všechny mé starosti nachvíli odplaví a utiší. Pak jsem se namatlala sprchovým gelem a to vše ze sebe poté smyla. Oblékla jsem si ten oblek a vešla do pokoje. Loki mě vystřídal. Lehla jsem si na postel a zavřela jsem mé oči. Rychle jsem propadla spánku... Probralo mě, když se postel prohnula a něčí ruka mě vzala kolem pasu. Překulila jsem se na záda a nade mnou byl usmívající se Loki. ,,Co děláš?" Zeptala jsem se ho udiveně. ,,Ale zlato, však ty víš co." Usmál se a jeho prsty mi jely po tváři. Cukla jsem sebou. On se ke mě naklonil a pomalu mě políbil. Jemně a čekal, až začnu spolupracovat. Nenechala jsem ho čekat dlouho, naplňoval mě najednou úžasný pocit, donedávna zapomenutý. Projížděly mnou vlny ani nevím čeho. Byla jsem ráda za ty chvíle s ním... Nakonec jsme se objaly a v objetí jsme usínaly, sice jen ve spodním prádle, ale zima mi nebyla. Probrala jsem se pořád v pevném objetí. Koukla jsem na Lokiho. Milovala jsem ho? Sice mě zevnitř zžírala obava, že umře, ale on je silný a bůh, a já nyní bohyně, jeho bohyně. Jeho oči se otevřely a on se na mě koukl. ,,Lásko, jak dlouho jsi vzhůru?" Zeptal se mě a přitáhl si mě do polibku. ,,Chvíli zlato." Zamumlala jsem do polibku a užívala si ten pocit lásky, který mi Loki daroval. Když jsem na něj koukala, viděla jsem, že je taky rád, že je se mnou. Asi ho měním. ,,Co máme dneska v plánu?" Zeptala jsem se ho klidně. ,,No, asi si sehnat něco k jídlu a najít další základnu S.H.I.E.L.D.U." Usmála jsem se. ,,Výborně. Tak jdeme, co chceš k jídlu?" Zeptala jsem se ho. ,,No... co tady máte za jídla?" Zeptal se a koukal na mě. ,,Tak, možná by ti mohla chutnat pizza." Zamyslela jsem se. ,,Tak jí jdeme sehnat." Usmál se a šli jsme k recepci. Muž tam chrápal. ,,Hele, neměly by jsme si vzít peníze? Budou se hodit." Šeptla jsem k bohu lží a rozešla jsem se ke kase. Tu jsem potichu otevřela a vybrala jsem většinu bankovek. Uklidila jsem si je do kapsy a kasu zase zavřela. Klíčky od nyní prázdného pokoje jsem nechala na stole. S Lokim jsme vyšli ven.
Zamířily jsme do restaurace. ,,Nevyčerpává tě měnit nám podoby?" Zeptala jsem se při cestě, když byla cesta před námi prázdná. Loki se zastavil a začal se smát. Otočila jsem se na něj a propálila jsem ho nechápavým pohledem, i když se mi rty zformovaly do mírného úsměvu. ,,Co je tady vtipného?" Zeptala jsem se vážným hlasem. ,,Jsem bůh klamů a lží a myslíš si, že mě tahle primitivní činnost vyčerpá?" Zeptal se mě koukl na mě. ,,Jen se starám abych měla jistotu, že do akce proti S.H.I.E.L.D.u jsi kdykokiv připraven." Odpověděla jsem a rozešla jsem se dál. On mě ale chytil za ruku a zastavil mě. ,,Caro? Neboj se, my to zvládneme." Zašeptal a rozešel se dál. Šla jsem zmateně za ním... Až jsme v tichosti došly k restauraci. Sedli jsme si dovnitř. ,,Tak co to bude?" Došel k nám mladý číšník s notýskem v ruce. ,,Koukla jsem do jídelního lístku. Koukla jsem na Lokiho. ,,Tak co za pizzu by jsi chtěl?" Zeptala jsem se ho. ,,Jednu houbovou." Řekla jsem. Loki do toho chvíli koukal. ,,Tak asi hawaii." Řekl a čiśník si zapsal naše objednávky a odešel. Koukal na mě ,,Houbovou?" Zeptal se. ,,No, víš co to jsou houby?" Zeptala jsem se ho. ,,No, něco jsem četl." Kdyžtak si je rozpůlíme." Řekla jsem klidně a on se na mě koukl. ,,Rozpůlíme?" Opřela jsem si hlavu o ruce a ruce o stůl a koukla jsem na něj. ,,Víš, co to je pizza?" ,,Ne." ,,Tak jo, je to kulátá placka z těsta a na té jsou poskládané různé suroviny, které máš na jídelním lístku napsané. A s těmi surovinami se to peče." Řekla jsem mu něco základního.
Čekali jsme jen pár chvil, než nám přinesly pizzy. Usmála jsem se. Měly jsme jí každý rozdělenou na 4 trojúhelníčky. Loki na to koukal. ,,A jde je příbor?" Zeptal se zmateně. Zasmála jsem se. ,,Promiň!" Křikla jsem a uklidnila jsem můj smích. ,,To se jí rukama." Zvedla jsem obouma rukama kousek pizzy a ukousla jsem. On chytil trojúhelník pizzy a prohlížel si ho. Pak si teda kousl. ,,Není to špatný." Posoudil a kousl si znova. Usmála jsem se a dál jsem jedla...
Po jídle jsme vyšli z restaurace. Loki se rozešel náhodným směrem a já ťapkala bez odporu za ním... Došli jsme do lesa, kde jsme po chvíli došli ke skále. ,,A lezeme nahoru." Protočila jsem oči a šplhala jsem za ním... Šplhaly jsme v tichosti a každý si všímal svého. Lezla jsem kousek za Lokim. Loki už vylezl nahoru. Dala jsem jednu ruku nahoru, ale podklouzla mi. Vypískla jsem a najednou mi podklouzávali všechny končetiny. Už jsem cítila jak padám, když v tom mě chytila ruka za mou. Koukla jsem nahoru a Loki mě držel. Usmál se na mě a vytáhl mě. ,,Díky." Objala jsem ho. Objetí oplácel. Pak jsem se od sebe odtáhly a Loki se otočil na krajinu. Dvakrát bouchl žezlem o zem. Kolem nás se objevil glóbus. Naše planeta a na ní zářilo pár červených flíčků a jeden modrý a nějaký žlutý a pak i fialový. ,,Tak to modrý jsme my. Pak to červený je S.H.I.E.L.D, to fialový je Hydra a to Žlutý je A.O.T.M. Takže naším cílem je zničit ty červené flíčky." A nejbližší je, zde. Ukázal na jiný stát. ,,Víš, že to je pěkně daleko a že neumím všechny jazyky našeho světa?" Otázala jsem se ho a on se zasmál. ,,To je mi jasný, ale za tu spoustu let, co žiju jsem se jich dost naučil." Usmál se a já se zarazila. ,,Než jsem unikl z Asgardskýho vězení mi Thor dovolil učit se a bylo mu jedno co jsem se učil, takže knížky s jazyky vašeho světa jsem přečetl a vaše jazyky hravě ovládám." ,,Super." Usmála jsem se. ,,Tak to aby jsme vyrazily na letiště a obsadily nebližší let." Usmála jsem se a chtěla jsem jít slézat, ale Loki se zasmál. ,,Mohu se teleportovat a ty chceš chodit?" ,,A jak?" ,,No mohu se přemýstit jen jednou za dvacet hodin." Tak takhle to je. ,,Tak jdeme." Usmála jsem se a on mě znova objal a pak vnímám jen vzduch, prudce foukající kolem nás. A pak najednou tma a my stojíme u jedné ze základen. Asi deset metrů daleko a schovaní v koruně stromu. Koukám na základnu, kterou chci srovnat se zemí a to rychle. ,,Proč je tady tma?" Zeptala jsem se ho." ,,Přemýstil jsem nás hodně daleko a tady mají už noc." ,,Jo, jasně." Usmála jsem se. ,,Tak jdeme jí srovnat se zemí stejně jako tu první?" Zeptala jsem se nadšeně. ,,Jasně." Řekl lhostejně Loki a seskočili jsme na zem. Loki nám již neměnil podoby. Rozběhla jsem se potichu k základně. Ladně jsem přeskočila plot a potichu jsem dopadla na zem. Usmála jsem se a vytáhla jsem si mé zbraně. Vyskočila jsem zpoza rohu a bez mrknutí oka jsem dva agenty podřízla. Chudáci nestihly mě zaregistrovat, ale to je plus pro mě. Loki došel ke mě a společně jsme vrazily dovnitř. Hnedka jsem hodila dva mý nožíky, a po dalším jsem skočila. Loki sestřelil další dva a nejbližšího probodnul. Usmála jsem se a postupovaly jsme dál. Celou základnu S.H.I.E.L.D.U jsme hravě zničily. ,,Jsi vyčerpaný?" Zeptala jsem se Lokiho, když jsem stáli pět metrů od základny. ,,Ani ne, proč?" Zeptal se a stiskl červený knoflík. S úsměvem na rtech jsem sledovala, jak základna lehla popelem. ,,Ukaž mi tu mapu." Řekla jsem a on zobrazil ten otečkovanej glóbus. ,,Hele, asi dvacet kilometrů od nás je základna Hydry, co takhle je taky oslabit?" Zeptala jsem se ho. ,,Tak jo, ať neoslabujeme jen S.H.I.E.L.D." Loki souhlasil a my se vydali k silnici. ,,Asi si něco stopneme, ne?" Zeptala jsem se ho a on nám změnil podoby. Byla jsem brunetka s mikádem a on blonďák. Takový typický pár puberťáků. Zamávala jsem na první auto a to kupodivu zastavilo. ,,Dobrý den, co se děje?" Zeptal se postarší pán v autě. Vedle něj seděla ve stejném věku asi jeho žena. ,,Potřebujueme se dostat domů, jinak se o nás rodiče budou bát." Nahodila jsem smutný výraz. ,,Harolde, pomůžeme jim, koukni na ně." Ukázala na mě. Nahodila jsem smutný úsměv a očima je prosila o pomoc. ,,Tak nasedejte děti, kam to bude?" Optal se nás Harold. S Lokim jsme si sedly dozadu. ,,Moc děkujem. Jedeme do *** (jméno města si vymyslete.). ,,Tak jo." Usmáli se auto se rozjelo. Měli to cestou, tak jsem jen zajásala. ,,A jak se jmenujete děti?" Zeptala se nás mile paní. ,,No já jsem Alenka a toto je můj kamarád Alex." Řekla jsem první jména, která mě napadla. ,,A co děti jako vy dělaly takový kus od domova?" Slova jsem se zase ujala já. ,,Byly jsme s kamarády na chatě a chtěly jsme jít domů pěšky, ale zabloudily jsme. Teprve teďka jsem našli konec lesa." Řekla jsem sklesle...
Konečně nás dovezli do města. Při vystupování jsme jim děkovali. ,,Tak a základna Hydry je odsud jen tři kilometry." Řekl Loki a společně jsme se rozešli. Už pomalu svítalo. ,,Není ta noc krátká?" Řekla jsem a Loki mi nevěnoval moc pozornosti.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro