Hermiona vylezla z postele, přes noční košilku si přehodila pouze pašmínu, obula si papučky a vyšla ven. Slunce ještě nemělo takovou sílu, ale hřálo. Charlie už byl u draků. Když uviděl svou dívku, doběhl k ní. ,,Přichází jaro," zašeptala omámeně. ,,Miluju jaro. Cítím to ve vzduchu. Zima se mi už zdála nekonečná." Charlie si stoupl těsně před Hermionu a políbil ji na čelo.
,,Líbí se mi, když mluvíš takhle poeticky," řekl s úsměvem.
,,Právě, právě. To je tím jarem," odvětila a objala svého chlapce. ,,Jdu si udělat kávu. Chceš něco připravit a donést?"
,,Čaj, černý se sladěnkou. Budeš moc hodná."

Sepisovala další stránky svého výzkumu, stále byla v noční košilce, nechtělo se jí dělat vůbec nic - jen psát a psát. ,,Počítáš s návštěvou?" zeptal se Charlie, který si šel na chvíli odpočinout. Hermiona se zamyslela, zamyšleně přimhouřila oči.
,,To už je dnes? Čas tak letí..." hlesla. ,,Přiznávám, trochu jsem na to pozapomněla. Tak to bych se měla nejspíš obléct, aby si Ginny nemyslela, že ty celé dny pracuješ a já se jen válím." Zvedla se od stolu, zatímco Charlie k němu usedl. Hermiona se u něj zastavila, Charlie ji chytil za lem košilky a přitáhl si ji blíž k sobě. ,,Domnívala jsem se, že mi pomůžeš s převlékáním," pronesla vyzývavě a plácla ho přes prsty, když jí putoval po stehně.
,,Chtěl jsem si trochu oddechnout, ale jsou nabídky, které se neodmítají," pravil Charlie, zvedl se, chytil Hermionu do náručí (i když věděl, že to nemá ráda) a odnesl ji do ložnice.

Česala si rozcuchané vlasy, Charlie si jemně přejížděl po koleni. ,,Co to provádíš?" ptala se Hermiona.
,,Zkouším, jestli nejsi lechtivá. Kolena bývají velice citlivá na dotek," vysvětlil.
,,Kdybys mi místo toho pomohl s copem, byla bych vděčná," řekla Hermiona.
,,Jistě, madam, jak si to přejete? Chcete to i trochu zastřihnout? Nabarvit?" Hermiona dostala záchvat smíchu, Charlie uměl napodobovat kadeřníka vskutku mistrovsky.
,,Prosila bych cop," zopakovala a snažila se uklidnit.
,,Dobrá, slečno, připravte se na nejkrásnější cop, jaký kdy svět viděl!" Převzal hřeben a začal tvořit. Splétal pomalu a pečlivě, což Hermionu mile překvapilo. Bála se, že jí místo copu udělá ,,palmičku" a bude se tomu celý den řehtat. Místo toho ji jemně a opatrně přehazoval jeden pramen přes druhý, třetí přes první... ,,Gumičku," požádal a podal ruku dopředu. Hermiona mu předala svou oblíbenou gumičku. Zafixoval vlasy, přinesl zrcátko a našel správný úhel, aby v něm Hermiona viděla jeho výtvor. ,,Tadááá!" zazpíval nadšeně. Vypadalo to skvostně!
,,Jsi kouzelník," pochválila ho Hermiona.
,,Láska vedla mé ruce," zavtipkoval a políbil ji na rameno.

Hermiona si přes bledě modré šaty přehodila svetřík a vyšla ven. Zahlédla svou drahou kamarádku. Už z dálky jí mávala. Hermiona se rozeběhla, pádila za Ginny a vlétla jí do náručí. Ginny jen s obtížemi udržela rovnováhu. ,,Tak jsem tu," oznámila Ginny.
,,Chceš s něčím pomoct?" zeptala se Hermiona.
,,Mohla bys vzít tuhle tašku? Byla bys hodná. Posílá ji mamka."
,,Jídlo?" odtušila správně Hermiona. Obě dívky se vydaly k domku.
,,Nevypadá to tu jinak?" zeptala se Ginny zamyšleně.
,,Trochu jsme to tu zvětšili a zvelebili," přikývla Hermiona. Ginny jim nový domek pochválila.
,,Sestřičko!" křikl Charlie.
,,Charlie!" zavolala Ginny se stejným nadšením, vyskočila Charliemu do náručí a ten se s ní zatočil. ,,Tak ráda tě zase vidím!"
,,Já tebe taky. Jak se ti cestovalo? Všechno v pořádku?" vyzvídal s typicky bratrskou starostlivostí. Ginny ho uklidnila, vše zvládla naprosto skvěle.

Dívky seděly u stolu, Ginny pročítala Hermioniny poznámky a uznale pokyvovala hlavou. ,,Pěkné, Mio. Muselo to dát hodně práce, ale stojí to za to." Hermiona se rozzářila a poděkovala.
,,Našla jsem se v tom. Budu dračí výzkumnice," řekla Hermiona a obě se zasmály. ,,Doufám, že si s námi večer dáš víno."
,,Rumunské?" zeptala se Ginny. Hermiona se začala hrozně smát.
,,Ne, Ginny, rumunské víno ne... To nechceš. Rumuni jsou dobří v mnoha věcech, ale víno mezi ně nepatří. Ale mám skvělé francouzské. Dostali jsme ho od Fleur a šetřili jsme si ho na nějakou významnou chvíli."
,,To je od tebe milý, že mou návštěvu považuješ za významnou."
,,To je přece jasný. Vždyť jsi má kamarádka a Charlieho rodina," řekla Hermiona tónem ,,to je přece samozřejmost." Ginny chytila Hermionu za ruku.
,,Jsem i tvoje rodina, Mio. Patříš k nám."