Yours was the first face that I saw,
I think I was blind before I met you. 

Hermiona byla tak nedočkavá, že ani nemohla dospat. Od čtyř ráno byla vzhůru a četla si. Čekala na vhodnou dobu jít do koupelny. Charlie většinou vstával kolem sedmé, takže měla ještě spoustu času. Založila si rozečtenou stranu, přes pyžamo si oblékla župan a sešla po špičkách do kuchyně. Udělala si kávu a šla si s hrníčkem sednout do zahrady. Venku byla ještě zima, ale už svítalo. Posadila se na lavičku a oběma rukama objala hrnek. Najednou jí někdo zakryl oči rukama. Hermiona se nejdřív lekla, ale pak ji napadlo, kdo by to tak mohlo být a strach rázem opadl. Usmála se a řekla: ,,Raději nechci tipovat, protože bych mohla být potom zklamaná." Ruce zmizely, Charlie obešel lavičku a posadil se vedle Hermiony. ,,Tak co? Jsi zklamaná?"
,,Naopak," odpověděla popravdě. ,,Co tu děláš?"
,,Probudil jsem se šíleně brzo a nemohl jsem už zabrat. A ty?"
,,Nápodobně." Chvíli mlčeli a bylo to moc hezké ticho. ,,Chceš se napít?" nabídla Hermiona.
,,Byla bys velice hodná," odvětil Charlie, převzal hrneček a trochu kávy upil. ,,Zvláštní..." zamyslel se.
,,Copak?"
,,Já jen, že nemám kávu vůbec rád, ale ta tvoje mi chutná moc," řekl Charlie a Hermiona zavrtěla hlavou a oči se jí rozzářily potěšením.
,,Jestli ty nejsi kecka..." opáčila pouze. ,,Ale ráda bych téhle hlouposti uvěřila. To je fakt." Charlie odložil hrneček vedle sebe a zadíval se na Hermionu s výrazem, který naznačoval, že je šťastný.
,,Mohl bych tě chytit za ruku?" zeptal se nesměle. Hermiona cítila, jak jí rudnou tváře, polila ji horkost studu.
,,To by bylo moc fajn," hlesla stydlivě. Charlie natáhl svou velikou ruku a propletl si prsty s Hermioninou ručkou. Pár minut mlčky poslouchali zpěv ptáků, kteří se právě probudili a vítali nový den.
,,Mohla bych se o tebe opřít?" otázala se Hermiona.
,,To by bylo moc fajn," odpověděl radostně Charlie. Hermiona se posunula blíž k Charliemu, přitiskla se na jeho paži a položila svou hlavu na jeho rameno.
,,Mám ráda králíčky," ozvala se najednou Hermiona. ,,Nechtěla jsem to přiznat, protože jsem se bála, že by ses mi posmíval."
,,Vážím si toho, žes mi to pověděla. Je krásné, když má někdo rád králíčky a nebojí se to přiznat," odpověděl a položil svou tvář do Hermioniných vlasů. Hermiona si uvědomovala, jak krásné je mít ve své blízkosti někoho, kdo jí má rád. A měla za to Charlieho o to víc ráda. Slunce se klubalo a hřálo čím dál víc. Choulili se k sobě a oba mysleli na to, že konečně našli svou skrýš. Hermioně se chtělo trochu plakat, ale udržela se. Stiskla silněji jeho ruku, aby se ujistila, že je skutečný. Jeho dotek tomu nasvědčoval. Ale Hermiona už dávno věděla, že sny se zdají být reálné. Ještě víc jeho ruku sevřela.
,,Copak to děláš? Chceš mi rozdrtit kosti v prstech?" zasmál se Charlie.
,,Možná," řekla tajemně Hermiona. ,,Nebo, možná, se jenom přesvědčuju, že tu skutečně jsi."
Charlie se od ní opatrně odtáhl, ale za ruce se drželi stále. Něžně ji políbil na rty.
,,To je lepší přesvědčování toho, že jsem skutečný, nemyslíš?" zeptal se laškovně. Hermiona přisvědčila.

Posadili se naproti sobě a tajně po sobě pokukovali. Hermiona stále červená ve tvářích, Charlie se stále stejným zasněným úsměvem. Nikdo to nemohl tušit, kromě Ginny, přesto měla Hermiona pocit, že to zamilování z ní sálá a všichni to musí vidět. Přesto se zdálo, že nikdo nezaregistroval změnu v jejím srdci. Hermiona se modlila, aby tu změnu pocítil jediný člověk, ten mladík sedící naproti ní. Doufala, že to o ní Charlie ví. Ještě víc si přála, aby to cítil stejně. Zatím tomu vše nasvědčovalo, ale nechtěla to zakřiknout. Trošku se bála, ale vždy, když mu pohlédla do očí, ujistila se, že to za ten risk stojí. Uklidňoval ji - svým úsměvem, svým pohledem, svou přítomností. Zdálo se to správné. Jedinkrát v životě byla Hermiona přesvědčena, že se vyvíjí situace nejlepším možným směrem. Chtěla být opatrná a trpělivá, jenže její srdce hulákalo: ,,Miluj ho! Miluj ho! Miluj ho!" Hermiona svému srdci bránit nechtěla.
,,Dáš si čaj, Charlie?" zeptala se Ginny.
,,Ne, děkuju, už jsem měl kafe," odpověděl Charlie své sestře. Všichni Weasleyovi se na něj podívali s nefalšovaným překvapením.
,,Ty přece kávu nepiješ," řekla zmateně Ginny.
,,Někdy jo. Možná začnu pít kafe častěji." Ginny pohlédla tázavě na Hermionu, ale ta předstírala, že se jí to netýká. Když se rozhovor ostatních stočil jinam, pohlédla na Charlieho a zářivě se usmála. Nevěřila mu, když jí vychvaloval kávu, teď už věděla, že si nevymýšlel.

We'll just have to wait and see.
But I'd rather be working for a paycheck
than waiting to win the lottery.