▒34▒
Charlie napodoboval každou sochu, kterou míjel. Byl jako školák, který se snaží za každou cenu předvádět před děvčaty. Hermiona šla dva metry za ním a tvářila se, že k němu nepatří. Občas se však musela zasmát jeho kreacím. Byl poměrně dobrý, k tomu když se přidal jeho nedbalý šarm... Ale bála se, že je z muzea vyhodí. Charlie však zdaleka nebyl jediný, kdo dělal hlouposti, takže byla po chvíli v klidu. Charlie doběhl za Hermionou a chytil ji za ruku. ,,Já tě neznám," zažertovala Hermiona.
,,Ale no tak, přiznej, že ti přijdu hrozně sexy, když pózuju jako ti antičtí chlápkové," zavrněl jí do ucha. Tím ji vždy odzbrojil. Jeho hluboký hlas vibrující vedle jejího ucha...
,,Možná trochu," uznala. Charlie si vítězoslavně povyskočil, Hermiona nevěřícně zavrtěla hlavou. ,,Mužům evidentně trvá celý život než dospějí," poznamenala jen tak. Charlie jí věnoval svůj svůdný úsměv a políbil ji.
Charlie pozval Hermionu na zmrzlinu. Posadili se v parku, sledovali holoubky a vrabčáky a ujídali - Charlie karamelovou, Hermiona borůvkovou. ,,Musíme koupit pár pohlednic a poslat je," řekla Hermiona. Charlie nic nenamítal. ,,A mohli bychom se stavit v nějakém obchodě se suvenýry. Musíme pořídit pár dárků." Charlie souhlasil. ,,A mohli bychom se podívat do nějakého butiku."
,,Tak to prrrr... Oblečení a boty si nakupuj sama, má drahá," řekl Charlie.
,,Vtipkovala jsem," uklidnila ho Hermiona. ,,Místo toho půjdeme do knihkupectví." Charlie teatrálně zakoulel očima.
,,Ještě lepší..." utrousil. ,,Takže se do letního sídla nedostaneme před setměním."
,,Co tahle?" zeptala se a zvedla velikou knihu.
,,Co já vím? Neumím francouzsky, vůbec netuším, co mi ukazuješ," odpověděl Charlie.
,,Podle obalu bys to mohl odhadnout, jestli je to pěkná kniha," odvětila a stále držela knihu tak, aby na ni měl Charlie dobrý výhled.
,,Soudit knihu podle obalu? Ty jsi teda vtipálek," opáčil Charlie. Hermiona si prohlédla knížku.
,,Musím si osvěžit svou francouzštinu. Je to průměrně normálně dlouhá kniha, nejspíš romantická, to půjde. Jo, koupím si ji," rozhodla se a oči jí zářily nadšením.
,,Průměrně normálně dlouhá kniha?" zopakoval po ní Charlie. ,,Promiň, ale knížka s dvěma tisíci stranami se nepočítá mezi průměrně normálně dlouhé knihy."
,,Tolik jich nemá," bránila se Hermiona a začala zběsile listovat na poslední stranu. ,,Vidíš? Tisíc čtyři sta osmdesát pět." Charlie vybouchl smíchy, až se mu z očí řinuly slzy.
,,Tak to promiň. Beru zpátky!" zvolal, vzal Hermioně knihu a šel ji koupit.
Hermiona si hověla na pohovce a listovala knihou, kterou zakoupila. Charlie seděl v křesle a sepisoval vzkazy na pohlednice.
,,Mám napsat, že je tu hezky, nebo je to trapný?" zeptal se. Hermiona vzhlédla od knihy a zamyslela se. Našpulila rty.
,,Není to trapný," řekla. Charlie se sklonil. ,,Ale není to ani moc originální," dodala. Charlie zakňučel.
,,To jsem se bál, že řekneš," hlesl. ,,Tak co bych mohl napsat?"
,,Že jsem si koupila novou knihu a jsem spokojená," zažertovala Hermiona a zazubila se jako představitelka reklamy na zubní pastu.
,,Paráda. Takže to sepíšeme zítra. Budeš mi předčítat?"
,,Neříkal jsi, že neumíš francouzsky?" zeptala se zmateně Hermiona. Charlie přitakal.
,,Ale to přece neznamená, že nemůžu poslouchat, jak hezky mluvíš jazykem, kterému nerozumím," odvětil a tentokrát se perfektně usmál on.
,,Dobře. Ale nesmíš se smát mé výslovnosti."
,,Mionko, miňonko, já francouzsky neumím, nevím, jak se co vyslovuje," připomněl jí něžně. To je jediné štěstí, pomyslela si Hermiona, která o své výslovnosti měla značné pochybnosti.
Seděli naproti sobě na koberci a pekelně se soustředili. ,,Tentokrát tě zničím," pronesl Charlie temným hlasem. Hermiona přimhouřila oči.
,,Tak to těžko, miláčku," odvětila stejným tónem. Vzala svůj bílý kámen a skočila přes jeho černý, který tím pádem získala. ,,Teď už jen s obtížemi vyhraješ. Myslím, že máš minimální šanci."
Charlie se zahleděl na hrací plochu. Dáma mu nikdy moc nešla, vlastně žádná ze strategických deskových her. Nebyl diplomat, byl muž činu! A proto se rozhodl, jak vyhrát - útokem. Odhodil deskovou hru stranou, přelezl po kolenou k Hermioně a vrhl se na ni.
,,Tohle není fér, já mohla vyhrát," vydala ze sebe, když ji vteřinu nelíbal.
,,Nestěžuj si. Takhle můžeme vyhrát oba," odvětil. Hermiona se nad touto myšlenkou zamyslela a došla k závěru, že má Charlie pravdu.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro