▒26▒
Všichni muži se sešli v domku. Hermiona otálela venku a uvažovala, jestli má večer trávit s muži, kteří žijí v úplně jiném světě než ona. Už ten fakt, že byla jedinou ženou, ji mírně vyvádělo z míry. Otevřely se dveře a zezadu ji objaly dvě ruce. Hermiona zaklonila hlavu a položila ji na Charlieho. ,,Půjdeš za námi?" zeptal se.
,,Nebude to tvým kamarádům vadit?"
,,Proč by jim mělo vadit, že má dívka je se mnou?"
,,Domlouváme se, nebo hrajeme na otázky?" Při tomto dotazu zaslechla, jak se Charlie maličko zasmál. To ji potěšilo. Věděla, že trpí, ale jakýkoliv náznak radosti byl dobrým znamením. I tak věřila, že bude Charlie potřebovat čas na truchlení. ,,Nevím, jestli mezi vás patřím," řekla nakonec s upřímnými obavami.
,,Patříš ke mně," odpověděl Charlie. ,,A tohle místo je mé, ti přátelé jsou moji... Takže máš právo být po mým boku a nepřipadat si osaměle. Jsou to dobří hoši."
,,O tom nepochybuju," ujistila ho. ,,Jen se trochu bojím, že se ztrapním. Nevím, o čem si muži povídají."
,,Tak vidíš! Aspoň to zjistíš... a budeš zklamaná," zavtipkoval Charlie. Hermiona se tiše zachichotala.
,,Dobře. Přemluvil jsi mě. Půjdu s tebou ráda." Charlie Hermionu pustil, aby se mohla otočit. Položil své dlaně na Hermioniny tváře a zahleděl se jí do očí.
,,Bohové mi tě poslali a já jsem jim každý den vděčný, ty má nádherná knihomolko," řekl a políbil ji. Hermiona se začervenala a stydlivě sklopila zrak. ,,A neboj, budeme celý večer spolu. Dám na tebe pozor. Kdyby ses cítila jakkoliv špatně, stačí říct a vyženu je všechny pryč, jo?"
,,Platí. Jo a mám tě moc ráda," pravila Hermiona.
Posadili se vedle sebe ke stolu. Charlie otevřel láhev cujky, všem nalil. První runda byla na počest Mrakobijci. Druhou už do sebe ,,nekopli", ale popíjeli ji déle. Charlie chytil Hermionu za ruku, aby ji zklidnil. Započal rozhovor o dracích, pak se Matt zeptal Hermiony, co ji baví a čím by se chtěla živit, Hermiona odvětila, že zatím neví, Charlie k tomu dodal, že by Hermiona měla zvážit život v Rumunsku, protože je tu málo kouzelníků z Anglie, kteří by zařizovali víza, na to Hermiona odvětila, že nad tím popřemýšlí. Všichni se zasmáli, protože věděli, že Charlie a Hermiona za nějaký čas stejně budou muset řešit otázku ohledně společného bydlení. Následně se rozhovor stočil k politice, kdy se všichni shodli: ,,Je to špatný." A to přitom ani jeden z nich nežil ve stejné zemi jako ostatní. Pak se nalila třetí sklenka cujky, to už Hermiona dopít nedokázala, cítila se mírně podnapile, a to jí stačilo. Zato muži do sebe cujku klopili poměrně bez problému. Charlie začal zpívat, ostatní se přidali. Hermiona taky zpívala, ale jen tiše, aby si mohla užívat Charlieho nádherný baryton. Zamilovala se do jeho zpěvu, nepěl úplně čistě, ale za to procítěně. Někteří do rytmu bušili do stolu. Hermiona si nakonec taky dala další sklenku, pak další, pak zpívala sama a tleskala. Pak už si pamatovala pouze pantomimickou hru, výbuchy smíchu, začínající únavu, přepíjení únavy, kóma...
Hermiona ležela na kraji postele namáčknutá na Charlieho, aby nespadla. Vedle Charlieho ležel japonský dračí krotitel a vedle něj Matt. Tajuplný Ind ležel na zemi a objímal Stephana. Hermiona otevřela oči a světlo ji uhodilo do zorniček. Nebylo jí nejlíp, naopak jí bylo docela příšerně špatně. Třeštila ji hlava, měla vyschlo v ústech a žaludek měla jako na vodě. Poděkovala sama sobě, že si přibalila lektvar proti nevolnosti. Už se těšila, až si ho nalije do kávy a bude zase normální spokojenou lidskou bytostí. Nejraději by si došla pro lektvar už teď, ale Charlie ji hezky hřál a jí se nechtělo vylézat do studeného rána. Tak ležela a čekala, až se probudí ostatní.
Všichni Hermioně poděkovali za lektvar, někteří tvrdili, že jim zachránila život. Posnídali a postupně se s Charliem a Hermionou rozloučili. Jediný zůstal Matt a dohlížel na draky. Charlie totiž navrhl, že by se mohli vrátit na pár dní do Doupěte a naplánovat si zbytek dovolené. Hermiona tento nápad uvítala. Když si balili věci, Hermiona přišla k Charliemu, objala ho kolem pasu, vzhlédla k němu a řekla: ,,Máš skutečně hrozně fajn kamarády."
,,Ty ses jim taky líbila," ujistil ji a políbil Hermionu na nos.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro