Charlie seděl čelem k Mrakobijci, Hermiona se opírala o jeho záda a četla. Dobrou hodinu ani jeden nepromluvil, ale bylo to příjemné ticho. Tenhle život by se Hermioně zamlouval. Nečekala, že by jí k životu stačilo tak málo... A hle! Stačilo a bylo to víc než dost. Ještě sem přestěhovat celou knihovnu a bylo by to dokonalé, pomyslela si. A pak ji napadlo, že by jí stačilo jen pár desítek knih, aby se ve svém knihomolství neroztahovala. Charlie pozoroval svého draka a přemýšlel o tom, jak se jeho dobrý život stal ještě lepším. Pracoval s draky, nemusel si hrát na dospěláka, nezabýval se lidksými problémy... A k tomu přibyla Hermiona. Ta nejsladší třešeň na dortu. Zastyděl se nad svou sentimentální náladou, zařekl se, že Hermioně nikdy nepoví, že o ní přemýšlí jako o metaforickém ovoci. Hermiona založila rozečtenou stránku a položila hlavu na Charlieho tělo. Zadívala se do oblak.
,,Jsi unavená?" zeptal se starostlivě. Hermiona se pousmála a zavrtěla hlavou. Charlie velice dobře cítil, jak se její hlava kutálí po jeho zádech z jedné strany na druhou. Bylo to příjemné.
,,Nejsem. Jen přemýšlím. A koukám na mraky," odpověděla.
,,Co v nich vidíš?"
,,Ovečky, polštáře, tebe..." vyjmenovávala Hermiona. Charlie se zasmál.
,,Teď jsem vlastně pro tebe polštář," řekl a naklonil hlavu, aby zahlédl jediný pramínek hnědých vlasů - i ten za tu námahu stál.
,,Dlouho nebudeš, protože půjdu něco ukuchtit," pravila varovně Hermiona.
,,Ne, neopouštěj mě. Nechci tu být bez tebe. Bude se mi stýskat. Zůstaň tu se mnou, prosím, prosím, prosím, moje milovaná Hermionko," zažadonil Charlie. ,,Ještě neodcházej."
,,Musím," opáčila Hermiona a vyhrabala se na nohy. Přemlouval ji tak hezky, že se jí taky nechtělo odcházet. Charlie po ní hodil smutný pohled jako opuštěné štěňátko... nebo mládě dráčka. Hermiona se sklonila a políbila Charlieho do vlasů. ,,Budu na tebe koukat z okna," slíbila a zamířila k Charlieho příbytku.

Hermiona umývala nádobí a Charlie ho sušil utěrkou. Stáli vedle sebe, Charlie pobrukoval, Hermiona do toho zpívala. Do rytmu se houpali v bocích, ale Charlie v pohupování nebyl tak elegantní jako Hermiona. Charlie napnul utěrku a švihl jí Hermionu po zadku. Hermiona vypískla uleknutím a nadskočila. ,,Ty mizero!" zvolala naoko naštvaně. Ponořila ruce do dřezu a začala po Charliem šplíchat vodu. Charlie Hermionu chytil za pas, přehodil si ji přes rameno jako pytel brambor a už si ji odnášel. ,,Únos! Únos! Pomoc!" křičela Hermiona a smála se. Charlie ji hodil na postel a začal ji lechtat. Hermiona ho chtěla zastavit, ale neměla sílu, protože byla velice lechtivá. Z očí jí tekly slzy a místo smíchu už jen sípala s křečovitým úsměvem na tváři. ,,S-s-stop..." vydala ze sebe pouze. Charlie se nad ní smiloval. Přestal ji lechtat, ale ruce položil z obou stran, takže byla Hermiona uvězněna - to jí tolik nevadilo, byla ráda, že se nemusí smát. Charlie se k Hermioně nahnul a jemně ji políbil. Hermiona zvedla bradu a polibek prohloubila. Rukou chytila Charlieho za tričko a přitáhla si ho blíž k sobě. ,,Nemačkám tě? Jsem těžkej," hlesl nejistě Charlie.
,,Bohové," vydechla Hermiona, ,,naopak. Mohl by ses ke mně tisknout ještě trochu víc." Čímž ho pobídla, aby učinil další krok. Charlie tím získal jistotu a začal líbat Hermionu vášnivěji. I tak to bylo dost neohrabané, ani jeden z nich přesně nevěděl, co si můžou dovolit, kde se dotýkat... Opatrně zkoumali, kam až je tento moment dostane. A oba byli napjati očekáváním. Hermiona si chtěla svléknout tričko, ale nemohla, protože na ní ležel Charlie. ,,Mohl by ses posunout, prosím?" zeptala se.
,,Udělal jsem něco špatně?" vyptával se kvapně Charlie.
,,Ne," ujistila ho Hermiona. ,,Jen potřebuju prostor, abych mohla... Ráda bych se zbavila určitého oblečení," vysvětlila. Charlie překvapeně pootevřel ústa a snažil se skrýt své nadšení. ,,Ach tak. Jistě, jistě..." řekl a předstíral klid a rozvahu. Posunul se na stranu, lehl si na bok a pozoroval, jak Hermiona zápasí s tričkem. Když dala ruce za záda, aby si rozepnula podprsenku, Charlie ji jemně zastavil. Položil svou dlaň na její rameno a zavrtěl hlavou.
,,Ještě nepřišel správný čas," řekl. ,,Měli bychom ještě počkat." Hermiona se zamračila.
,,Ty mě nechceš vidět nahatou?" zeptala se dotčeně. Charlie se rozesmál z plných plic a pohladil Hermionu po tváři přes krk až ke klíční kosti.
,,Ani nevíš, jak moc rád bych tě chtěl vidět nahatou," odvětil s rozjasněným pohledem. ,,Ale zároveň vím, že bychom měli být trpěliví. Nechci to uspěchat. Mělo by to být výjimečné..."
,,S tebou je všechno a pořád výjimečné," oponovala Hermiona posmutněle. Charlie zavrtěl hlavou.
,,Hermiono, ty jsi jedinečná a nejlepší a já..." trochu sebekriticky se zasmál, ,,...já to prostě nechci nijak posrat." Hermiona byla překvapena jeho odhodlaností a tím, že řekl sprosté slovo. ,,Nechci přeskočit všechny ty trapné chvilky, kdy ještě nebudeme vědět a budeme tápat a poznávat se a zjišťovat co a jak..."
Hermiona sebou plácla na polštář a pozvdechla si. ,,To zní nádherně," pronesla otráveně. Charlie se k ní přitulil a objal ji kolem pasu.
,,Věř mi, když to neuspěcháme, bude to potom o to krásnější," slíbil.